Hádky o velkého bratra

Evropští politici se nedokázali shodnout na zákonu o elektronickém odposlechu

Ti, kdo stahují z internetu hudbu, nebo dokonce celé filmy, patří do kriminálu spolu s teroristy a mafiány! Tak přibližně zněl vzkaz, který k evropským poslancům vyslali bossové hudebního a filmového průmyslu. Chtěli zákonodárce přesvědčit, aby pozměnili návrh chystaného evropského zákona o elektronickém odposlechu a následné archivaci zachycených telekomunikačních dat , aby se nevztahoval pouze na pachatele nejvážnějších trestných činů, ale i na běžné internetové zloděje. Díky tomu by je dokázali jednoduše odhalit a usvědčit. Vypadá to však, že na devadesát devět procent neuspějí.

Disney a Sony čeká prohra.

Každý ze sedmi set třiceti dvou evropských poslanců dostal v minulých dnech do své schránky dopis od Aliance kreativního a mediálního byznysu CMBA, v němž stálo: „Velice bychom ocenili vaši podporu, aby se (zákon o elektronickém odposlechu – pozn.red.) stal efektivním prostředkem v boji proti internetovému pirátství.“ Vlivná aliance CMBA zastupuje světové giganty typu Sony, BMG, EMI, Universal, Walt Disney nebo Time-Warner. Členem CMBA je i Mezinárodní federace fonografického průmyslu IFPI. Její údaje potvrzují, že internetoví piráti stáhli v prvním pololetí letošního roku po síti na 900 milionů hudebních „fajlů“. A prodej legálně nahraných hudebních a filmových nosičů na území Evropské unie neustále klesá.
Snižují se i zisky výrobců. Hudební a filmoví bossové se proto rozhodli využít při chytání a postihu „škůdců“ právě nové protiteroristické strategie Bruselu. Podle zatím „pracovních“ představ evropských politiků budou muset všichni provozovatelé internetových a telefonních služeb na území EU po dlouhé měsíce shromažďovat veškerá elektronická data o svých klientech a jejich zvycích. Komu volali, kdo volal jim. Od kdy do kdy, na vteřinu přesně. Obdobné to bude s elektronickými údaji, které vznikají při surfování po internetu a posílání e-mailů. Ochránci lidských práv bili na poplach, hovořili o Velkém bratrovi.V návrzích byla řeč jen o pachatelích závažných trestných činů, zejména teroristů. O internetových pirátech ani slovo. Právě to se rozhodli legální výrobci hudby a filmů změnit.
Europoslanci měli o návrhu nového zákona hlasovat v úterý 13. prosince, některé parlamentní výbory ale už text projednávaly s předstihem. V průběhu rozpravy se ukázalo, že lobbistické tlaky hudebních a filmových magnátů mají jen mizivou šanci na úspěch. Zpravodajka parlamentního výboru pro průmysl Angelika Nieblerová například prohlásila: „Musíme být opatrní. Rozhodně nechceme trestat a kriminalizovat mladé lidi.“ Průmyslový výbor Evropského parlamentu se nakonec pokusy rozšířit působnost zákona i na internetové piráty vůbec nezabýval, nikdo z poslanců neměl odvahu přijít s takovým pozměňovacím návrhem. Scénář se opakoval i při jednání ostatních parlamentních výboru.
Proti zájmům hudebních a filmových nahrávacích studií ale momentálně stojí nejenom mnozí europoslanci, ale i mezivládní Rada EU a také nadnárodní Evropská komise. Pro Sony a spol. to tentokrát vypadá na prohru.

Nejistá budoucnost.

S návrhem nového odposlechového zákona se ale může stát prakticky cokoli. Členské státy unie i evropští úředníci a poslanci se o něm vášnivě dohadují již několik měsíců. Vzrušené diskuse nyní gradují, návrh dokonce vyvolal předminulý pátek hádku ministrů spravedlnosti a vnitra členských zemí EU. Vypadalo to dokonce tak, že politici opustí Brusel bez dohody. Nebýt ústupků Velké Británie, která návrh předkládala, skončilo by jednání opravdu neslavně.
Londýn pak souhlasil s tím, aby členské státy unie získaly větší volnost a mohly si například určit maximální délku archivace zachycených telekomunikačních dat. Rada EU původně uvažovala o dvanácti měsících v případě „telefonických dat“ a šesti měsících v případě „internetových“. V poslední kompromisní verzi stojí, že lhůta pro archivaci bude stanovena na „šest až čtyřiadvacet měsíců“ s tím, že může být i delší. To se líbilo zejména polské vládě, která momentálně uplatňuje patnáctiletou archivační lhůtu a nebyla ochotna z ní ustoupit.
Změnila se i pasáž upravující případnou finanční kompenzaci poskytovatelům telefonických a internetových služeb. Rada EU otázku proplácení nákladů za archivaci napřed vůbec neřešila a počítala de facto s tím, že jí firmy budou vládám poskytovat zdarma. Teď se ministři EU (pro byli všichni kromě zástupců Slovenska, Slovinska a Irska) dohodli, že každý stát si může stanovit vlastní kompenzační pravidla. Kompromisní návrh by ministři chtěli nabídnout k projednání europoslancům. S nadějí, že ho nesmetou ze stolu jako ten první před několika měsíci a že uklidní ochránce lidských práv.
Čeští europoslanci, které týdeník EURO oslovil, prozatím většinou váhají. Členové ODS čekají až na rozhodnutí vedení jejich politické frakce. Někteří už ale měli jasno. Třeba Jana Bobošíková: „Je nanejvýš pravděpodobné, že budu hlasovat proti. Domnívám se, že aplikace nařízení v současné podobě umožňuje snadno zneužitelné zásahy do soukromí, neodůvodněně tak posiluje policejní moc, zvyšuje administrativu a prodražuje elektronickou komunikaci.“ Poslankyně Jana Hybášková je zase jasně pro: „Při bližším studiu údajů o posledních teroristických akcích se jasně ukazuje, že jsou to právě předplacené, neidentifikovatelné telefonické karty pro GSM spojení, které umožňují poslední fáze komunikace před uskutečněním atentátu. Identifikace těchto karet, jejich zpětné dohledání, dohledání trasování umožňuje odhalit původce a účastníky teroristických činů. Co se týče zneužitelnosti dat, myslím, že jde o něco úplně jiného. Jde o transparentní demokratickou civilní kontrolu orgánů, které mají k těmto informacím přístup. O tuto kontrolu prostřednictvím parlamentních výborů pro kontrolu zpravodajských služeb a zpravodajských informaci musíme usilovat.“ Problém je ale v tom, že europoslanci se dosud zabývali úplně jiným návrhem z dílny Evropské komise. Členské vlády by ale podle informací týdeníku EURO chtěly Komisi přesvědčit, aby návrh stáhla a podpořila návrh ministrů vnitra a spravedlnosti. Britský ministr vnitra Charles Clarke, který schůzce rady EU pro justici a vnitro předsedá, prohlásil, že věří, že Evropská komise jeho návrh „přivítá a Evropský parlament ho projedná ještě tento měsíc“.
V dohodu věří i komisař Vladimír Špidla, který týdeníku EURO sdělil: „Současný vývoj ukazuje, že Komise je připravena kompromisní návrh britského předsednictví podpořit. I když jde o hodně odlišný návrh, než byl původní návrh Komise, probíhající debaty ukázaly, že je lepší mít výsledek, který možná není úplně perfektní, než žádný.“