Hadr na ODS

Zákona o neziskových nemocnicích zřejmě skončí u Ústavního soudu

Ve vládě čeká na rychlé projednání bič na privatizátory nemocnic – poslanecký návrh zákona o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních. Je pravděpodobné, že většinový názor kabinetu bude kladný. Pro ČSSD je zabránění převodu nemocnic na obchodní společnosti jedním ze současných klíčových politických úkolů.
Rozhodující pro stanovisko vlády bude názor ministra financí. Po prvním seznámení s návrhem zákona ministerstvo financí v říjnu konstatovalo, že je „velmi povrchně zpracován“ a „významná ekonomická a politická rozhodnutí budou bez řádného dopracování zcela neúčinná“. Ministerstvo varovala před rozporem s Ústavou ČR a důsledky prohraných žalob. Po úpravách ale Bohuslav Sobotka prohlásil, že v současné podobě návrh zákona podporuje.

Čelem vzad.

Návrh zpracovala skupina poslanců v čele s Jaroslavem Krákorou (ČSSD) a Vojtěchem Filipem (KSČM). Do nejužší skupiny tvůrců patří tým kolem prezidenta České lékařské komory (ČLK) Davida Ratha a legislativci z ministerstva zdravotnictví. Předseda sněmovního výboru pro sociální politiku a zdravotnictví Jaroslav Krákora je i autorem kontroverzního dodatku k zákonu o hluku, který zakazuje transformaci nemocnic na obchodní společnosti. Zákon o „neziskovkách“ na něj navazuje a v zamýšlených důsledcích ho překonává.
V paragrafu 19 mimo jiné stojí, že „zřizovatelé, vlastníci majetku a vlastníci obchodních společností provozující původní zařízení, pokud jsou jimi obce nebo kraje, jsou povinni zajistit jejich zánik a převedení na právního nástupce, kterým je příslušný kraj nebo obec a současně převedení všech jejich hmotných i nehmotných složek na veřejná zdravotnická zařízení zřízená dle tohoto zákona“. To znamená, že i v Plzeňském, Karlovarském, Královéhradeckém, Moravskoslezském a Jihočeském kraji, které už převedly nebo zahájily převod nemocnic na obchodní společnosti, by z nich musely po vstupu zákona v platnost zřídit veřejné neziskové organizace.

V síti.

Institut veřejné neziskové organizace zavádí zákon do českého právního řádu poprvé. Nový druh právnické osoby je charakterizován jako zdravotnické zařízení se závazně stanoveným spádovým územím, které poskytuje převážně akutní lůžkovou zdravotní péči a ke dni účinnosti zákona je ve vlastnictví státu, obce nebo kraje. Nepočítá se tudíž se vznikem soukromých neziskových zdravotnických zařízení, ačkoliv například v Německu je to běžné.
Pojem „síť veřejných zdravotnických zařízení“ vnáší návrh zákona do právního řádu také poprvé. Síť by mělo stanovit ministerstvo zdravotnictví po projednání s kraji, pojišťovnami a ČLK.

Bez daně a konkurzu.

Veřejnoprávní nezisková zdravotnická zařízení by měla být osvobozena od daně z příjmu, z nemovitostí, daně darovací, dědické a z převodu nemovitostí. Jaroslav Krákora konstatuje, že se tak děje výměnou za povinnost ošetřit všechny pacienty ze spádového obvodu, nejen ty lukrativní. V původním návrhu zákona se počítalo i s osvobozením od DPH, ale toto ustanovení bylo na základě stanoviska ministerstva financí vyškrtnuto.
Na veřejná zdravotnická zařízení by nesměl být vyhlášen konkurz. Ochrana věřitelů by měla být zabezpečena povinností zřizovatele pokrýt ztrátu. Všechny příjmy veřejného neziskového zařízení mají být použity na provoz, obnovu a rozvoj. „Rozpočet je zpravidla koncipován jako vyrovnaný,“ stojí v návrhu zákona. Jako deficitní může být schválen pouze po předchozím souhlasu zřizovatele. Jestliže roční ztráta v hospodaření přesáhne patnáct procent ročního obratu, respektive kumulovaná ztráta 20 procent obratu, má být do měsíce odvolán ředitel a správní i dozorčí rada. V takovém případě zřizovatel ustanovuje nuceného správce, který může nemocnici řídit až dva roky.
Statutárními orgány zdravotnické „neziskovky“ má být ředitel a správní a dozorčí rada. V nich mají mít své zástupce zřizovatelé, ministerstvo zdravotnictví (není-li zřizovatelem), ČLK a v případě, že jde o fakultní nemocnici, lékařská fakulta.

Nakyselo.

Lze předpokládat, že parlamentní projednávání návrhu zákona povede ke stupňování politického napětí. Zastánci veřejných neziskových nemocnic se střetnou nejen s ODS, ale i s hejtmany (též ODS) a s prezidentem (vlastně také ODS). Významnější brzdou než v minulosti bude pro koalici Senát. Konflikty nepochybně nastanou i uvnitř koalice. Šéf lidovců Miroslav Kalousek už to naznačil, když dodatek k zákonu o hluku charakterizoval za paskvil. Je velmi pravděpodobné, že v případě přijetí skončí zákon o veřejných neziskových zdravotnických zařízeních u Ústavního soudu. Ten už loni, při rozhodování o povinnosti krajů a obcí využívat od státu nabytá školská, sociální a zdravotnická zařízení po dobu deseti let k původním účelům, dospěl k názoru, že takovýto zásah do vlastnického práva je protiústavní.
Za této situace bude problematické prosazovat jakoukoli koncepci zdravotnictví. I když pokud jde o počty, má ČSSD vše v rukách. Pod zákonem o veřejných neziskových nemocnicích je podepsáno 99 poslanců (57 z ČSSD, 38 komunistů, tři lidovci, jeden za US-DEU). Krákorův dodatek schválila sněmovna 121 hlasy sociálních demokratů, komunistů a lidovců, takže lze předpokládat, že i návrh zákona o „neziskovkách“ hladce projde. V ideálním případě by se mohl objevit ve Sbírce zákonů za pět měsíců, reálně ještě později. Otázkou je, zda to nedlouho před parlamentními volbami nebude kyselá sklizeň.