Reforma veřejných financí
PRAHA (mch) - Koalice minulý čtvrtek lehce přehlasovala dvě prezidentská veta na poslední dva zákony prvé fáze reformy veřejných financí. Obě novely zákonů - o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění a o státní sociální podpoře – si kladou za cíl saturaci veřejných rozpočtů. V prvém případě tím, že vyměřovací základ odvodů na zdravotní pojištění stoupne živnostníkům do roku 2006 ze současných pětatřiceti na padesát procent čistých příjmů a pro více než tři sta tisíc podnikatelů ve ztrátě bude minimální vyměřovací základ činit polovinu průměrné mzdy v zemi a ne jako dosud polovinu minimální mzdy. Druhá novela stanovuje, že polovina průměrné mzdy bude napříště automaticky považována za příjem chudobných živnostníků, přijdou-li žádat o sociální podporu. Mimoto zákon ořezává některé sociální dávky, jako například příspěvek na dopravu.
Nevelký rozpočtový profit obou norem ale bledne před významem organizační změny zakotvené ve druhé z nich. Vykutálená reforma veřejné správy by vedla mimo jiné k tomu, že od 1. dubna 2004 by činnosti spojené se státní sociální podporou muselo zajišťovat všech 205 obcí s takzvanou rozšířenou působností, a nikoliv pouze nynějších 76 magistrátů v sídlech bývalých okresů. Těch zbývajících 129 obcí s tím ale nemá ani zkušenosti, ani na to nemá vybavení. Novela zákona zachraňuje situaci a stanoví, že od 1. dubna příštího roku přejde agenda sociální podpory na úřady práce, které jsou na to podstatně lépe zařízeny. Podle ministerstva práce a sociálních věcí tím pádem bude možné použít zhruba miliardu korun na jiné účely. Ve sněmovně se na sklonku roku odehrál vánoční příběh se šťastným koncem na téma: lepší je vyhořet než se dát reformovat.
