HARD JOB

Bush musí počítat se silným protivětrem v Kongresu

V Bílém domě nastane 20. ledna 2001 výměna nejvyšších stráží. Demokrat Bill Clinton stiskne ruku střídajícímu republikánovi Georgi W. Bushovi. Před ním bude nastolena velká výzva: ozdravit vnitropolitické ovzduší „otrávené vleklou tahanicí o výsledek voleb. Bush by měl přimět svoji Republikánskou stranu, mající těsnou většinu v obou komorách Kongresu, k lepší spolupráci s demokraty. V době, kdy nad americkou ekonomikou visí nepříjemný otazník – nastane jenom její zpomalení, či spadne do recese? – se to jeví jako nanejvýš potřebné. Dobrý moderátor. „Chci sjednocovat, nikoli rozdělovat , znělo jedno z okřídlených Bushových úsloví během kampaně. Prakticky ho bude naplňovat na půdě Kongresu, kde se zřejmě dost často neobejde bez podpory zákonodárců zvolených za Demokratickou stranu. „Bush bude muset při schvalování zákonů hledat proměnlivou většinu, komentoval německý list Handelsblatt. Nový prezident USA je oceňován jako velmi dobrý zprostředkovatel. V Texasu coby guvernér proslul svojí ochotou ke kompromisům, jež uzavíral s politickými oponenty. Podobně jako jeho předchůdce Bill Clinton platí i George Bush mladší za šaramantního muže s přímočarým vystupováním. To by mu mělo hodně pomoci nejenom při sjednávání kompromisů na domácí půdě, ale i na summitech v zahraničí. Evropští partneři věří, že s Bushem, zastáncem liberálního obchodu a investování, bude lepší řeč v rámci Světové obchodní organizace. Japonci zase čekají, že jim nebude tak často jako Clinton mluvit do liberalizace jejich ospalé ekonomiky. Kde chybějí zkušenosti. Málokterý americký prezident v tomto století měl při nástupu do Bílého domu tak mizivé zahraničněpolitické zkušenosti jako George Bush junior. Nejstarší syn bývalého prezidenta George Bushe (úřadoval v letech 1989 až 1993) se do velké politiky dostal teprve v roce 1994, kdy se stal texaským guvernérem. Kritici mu vytýkali, že svoji funkci vykonává jenom „na částečný úvazek , ale Bush junior kontroval: během jeho vlády v Texasu vzniklo kolem 48 000 nových firem a přes 1,2 milionu pracovních míst. Z Texasu Bush jen zřídka odjížděl do ciziny, a to většinou ještě jako doprovod svého otce–prezidenta. Na koho se spolehnout? Vzhledem k nedostatečným politickým zkušenostem bude prezident Bush ve svém rozhodování zpočátku hodně zavislý na nejbližších spolupracovních a také na lidech z otcova okolí. Po jeho boku jako viceprezident s velkou pravděpodobností stane bývalý ministr obrany Richard Cheney, do křesla ministra zahraničí zřejmě usedne Colin Powell (bývalý šéf generálního štábu), v otázkách národní bezpečnosti by mu mohla radit Condoleezza Riceová (specialistka na Rusko) a za federální finance by měl odpovídat Lawrence Lindsey (sloužil jako jeden z guvernérů Fed pod Alanem Greenspanem). Podnikatelům se ulevilo. Podnikatelská komunita v USA je spokojena, neboť Bush je všeobecně považován za vřelejšího přítele velkého byznysu než Al Gore. Britský list Financial Times ale považuje za zřejmé, že nikdo z průmyslových kruhů si nepřeje pronikavé zásahy do podnikatelského prostředí, které bylo a je velice příznivé. Důkazy – hospodářský růst opřený o velmi vysokou produktivitu, impozantní zisky firem v minulých letech, nová pracovní místa… Konečný Bushův triumf je vítán zejména v některých sektorech. Energetická lobby očekává větší příliv federálních peněz na průzkum i těžbu ropy. Bushova představa o „silné energetické politice USA se jí velmi zamlouvá. Bushe vítají také výrobci léčiv, kteří věří, že tak byla zažehnána hrozba citelných státních zásahů do jejich podnikání. Potlesk zaznívá rovněž ze sektoru telekomunikací či tabákového průmyslu. Ovšem rozhodující pro politickou perspektivu George Bushe bude, zda se mu a jeho týmu podaří udržet konjunkturu ve Spojených státech na úrovni, jež by víceméně udržela dosavadní zaměstnanost.