Podle Michala Haška, poslance, hejtmana Jihomoravského kraje a šéfa Asociace krajů ČR, je v období přírodních katastrof nejdůležitější solidarita: „Povodně nezaplavují v jeden okamžik celou republiku. Tedy kraje, které v uvozovkách zrovna odpočívají, pomáhají postiženým. Nikdo totiž nikdy neví, kdo další je na řadě.“
Autor: Jakub Hněvkovský
Jihomoravský kraj poslal do krajů postižených povodněmi milion korun. Na jaké účely?
Finanční dar bude ještě schvalovat zastupitelstvo. Necháváme na vedení Libereckého i Ústeckého kraje, kde budou, podle jejich názoru, finance nejvíce třeba.
V rámci asociace krajů jste už jednali o nějaké věcné pomoci?
O tom jednáme od samého začátku povodní. My jsme jako první instituce uvolnili z rezerv asociace milion korun na okamžitou pomoc. Pokud jde o věcnou pomoc, koordinujeme ji s krizovými štáby krajů a s Integrovaným záchranným systémem. Nechceme ale suplovat práci státu a jeho krizových orgánů. Přesto na Liberecko vyrazila dvacítka brněnských městských strážníků. Jihomoravský kraj do postižených oblastí poslal kvůli hrozící epidemii komárů také odborníky hygienické služby. Jako jediní totiž máme v našem kraji zásoby speciálního přípravku VectoBac G.
Pokud jde o další pomoc, máme vyčleněnu techniku Správy a údržby silnic. Koordinujeme i nasazení dobrovolníků. Vypravili jsme je na místo ve spolupráci s Diecézní charitou Brno. Hradíme jim ochranné pomůcky, stravování a náklady, aby jejich pobyt co nejméně zatížil rozpočty postižených.
Povodně letos možná ještě neskončily. Počítáte s další finanční pomocí? V rozpočtu každého kraje jsou finanční prostředky pro případ mimořádných událostí. Je nepříjemné, že se povodně takovým cyklickým způsobem opakují. Letos v květnu jsme řešili povodně v moravských krajích, v červnu přívalové deště. Povodně na Ústecku a Liberecku mají stejný charakter. Pokud si situace bude vyžadovat další finanční pomoc, budeme připraveni. Jsme mezi sebou solidární. Nikdo z nás neví, kdo bude tím postiženým příště. Já si takové solidarity vážím. Pomoc nesmí to být prostředkem boje mezi regiony či regionů s vládou. Chystáte nějaká preventivní opatření? Připravujeme jednání s vládou o protipovodňových opatřeních, setkání bude 25. srpna. Budeme mluvit o koordinaci mezi státem a kraji na dlouhodobých projektech. Například o přípravě protipovodňových opatření jednotlivých povodí. S premiérem Petrem Nečasem jsem již hovořil o povodňovém fondu a možnosti jeho společné správy. Přispíval by do něj stát, regiony, ale třeba také pojišťovny. Co mě velmi znepokojilo, je rozhodnutí vlády o zrušení spolufinancování projektů operačních programů Evropské unie. Ty by napomohly protipovodňové ochraně a byl bych rád, kdyby vláda svůj názor ještě přehodnotila. Jaký je váš názor na „povodňovou stokorunu“ ministra financí Kalouska?
Musím říct, že je dobře, že se vláda začala zabývat Olomouckou výzvou hejtmanů, která vznikla po květnových povodních. Zajištění finančních prostředků na protipovodňová opatření byla její součástí. Vláda přišla rychle, na můj vkus až podezřele rychle, s povodňovou stokorunou. Ministr příliš nezdůrazňuje nějakou solidaritu. Nevím, proč by stokorunu měli odvádět lidé s průměrným a podprůměrným příjmem a proč by stejně měli platit lidé, kteří mají plat třeba sto tisíc. Asi bychom měli mluvit o nějaké progresi. Budeme připravovat model, kdy by fond spravovaly kraje i vláda. Zatím jsme o fondu začali diskutovat, ani vláda nemá nic na papíře. Bylo by dobré, abychom o tom diskutovali společně a vzájemně se pak nepřekvapovali.
