HLASY ČTENÁŘŮChci reagovat na rozhovor s vicepremiérem „pro podnikání“ Jiřím Havlem z Profitu č. 5/2006. Zásadně nesouhlasím s jeho odpovědí na vaši otázku „Minimální daň vás neděsí?“. Podle mého názoru pan vicepremiér Havel není osobou, která by tuto funkci měla zastávat, protože pravděpodobně nezná základní principy podnikání.
HLASY ČTENÁŘŮ
Chci reagovat na rozhovor s vicepremiérem „pro podnikání“ Jiřím Havlem z Profitu č. 5/2006. Zásadně nesouhlasím s jeho odpovědí na vaši otázku „Minimální daň vás neděsí?“. Podle mého názoru pan vicepremiér Havel není osobou, která by tuto funkci měla zastávat, protože pravděpodobně nezná základní principy podnikání. To totiž vyplývá z jeho odpovědi: „Proč by mě měla děsit? Ta by mě strašila pouze v případě, že bych měl živnostenský list a nic si nevydělal. Ale pak zase nevím, proč bych měl mít živnostenský list.“ Pan vicepremiér pravděpodobně neví, že i živnostník-podnikatel může (a má právo) „investovat“ do své firmy - například kupovat stroje, zařízení a jinak modernizovat svůj strojový park. Tak, aby nejen zkvalitnil výrobu užitím moderních technologií, ale aby i zajistil další pracovní místa například pro rodinné příslušníky, kteří nemohou sehnat zaměstnání a nechtějí žádat stát o podporu v nezaměstnanosti. Ve většině případů se na tyto investice musí složit rodinní příslušníci podnikatele, eventuálně pomoci jeho přátelé, aby mu pomohli (samozřejmě již ze zdaněných úspor). Protože živnostník úvěr od banky dostane velice stěží, jelikož nemá čas a finanční prostředky na „vypracování podnikatelského projektu,“ který banka požaduje předložit s žádostí o úvěr. Díky tomu, že podnikatel zmodernizuje svou výrobu, získá další zakázky, zvýší produkci a zajistí další pracovní místa. Ale samozřejmě je tu ona investice, kterou je nutno „odepsat“ z daňového základu, čímž se podnikatel dostává do ztráty. A za „odměnu“ že riskoval a že zajistil nová pracovní místa, mu stát diktuje minimální daň! Panu vicepremiérovi pro „podporu podnikání“, kterému toto vůbec nevadí, tímto vzkazuji: „Pokud máte takovéto názory, radši rezignujte na svou funkci dříve, než provedete ještě větší devastaci prostředí pro malé a střední podnikání, které je už tak v České republice zdevastováno“. Jiří Šebesta, člen představenstva Sdružení pražských podnikatelů Dovolím si připomínku k minimální dani. Je směšné, když malíř, stolař, taxikář a podobné profese vykazují roční zisk mezi 20 až 60 tisíci. Z čeho žijí, proč nepracují jako zaměstnanci? Odpověď je jasná: Pracují za hotové, většinu účtů vystaví a hodí do koše. Pochopitelně náklady uplatní všechny. Jejich daňovému přiznání věří už jen finanční úřad. Ovšem ne vše je černobílé. Bydlím v malé vsi, jeden malý obchod a soukromá kadeřnice dosud přežívají. Je však jasné, že na minimální daň nemohou vydělat a vesnice se obává, že své živnosti zavřou. Shrnuto: Těm vychytralým minimální daň ublíží jen nepatrně, těm drobným poctivcům v nevýnosných živnostech ublíží hodně, nebo je donutí živnosti zavřít. Opět platí: Když se kácí les, létají třísky. Bohužel znovu doplácí chudý občan. Jan Šašinka Každý pracuje podle svého svědomí a musí si to umět spočítat. Kdo vykazuje menší příjmy, ve stáří se to obrátí proti němu. Je tu svoboda a každý má svobodné právo jak podnikat a jak co platit. Někdo hledá hranu. V podnikání, stejně jako v džungli, platí: Jseš slabej, chcípni. Když na to nemáš, tak to nedělej a otevři prostor někomu jinému. Kdyby stát měl zájem, tak nechá obchodníky zbohatnout a oni by se spojovali v silné společnosti. Jenže se poskočilo o stupeň výš, pozvala se cizina a my na to koukáme jak žába v horké vodě, protože se to děje mimo českého podnikatele, který se promění ve spotřebitele a svůj sen pověsí na hřebík. mim**
