Heinrich Gomperz patřil k nejvýznamnějším brněnským osobnostem druhé poloviny 19. století. Byl členem městské rady, obchodoval s vlnou a vedl rodinnou banku. Proslul ale především jako milovník umění a jeho sbírka obrazů je dnes chloubou Moravské galerie.
Současná podoba Nové radnice.
Autor: Brno.cz
Roku 1896 byla v Brně s velkou slávou otevřena Obrazová galerie, pro niž zastupitelé poskytli historické sály Zemského domu (dnešní Nové radnice). Představila veřejnosti unikátní sbírku obrazů německých a rakouských mistrů 19. století, kterou městu odkázal Heinrich Gomperz – podnikatel, veřejný činitel a vášnivý milovník umění.
Patřil k židovské rodině Gomperzů, která přišla na Moravu na přelomu 18. a 19. století. Její členové se stali významnými občany Brna a prosadili se v řadě oborů. Byli mezi nimi textilní podnikatelé (Max a Julius), filozofové (Theodor), politici (Julius mladší), bankéři i štědří mecenáši, mezi nimiž vynikal právě Heinrich.
Bankovní dům Gomperz
Gomperzové pocházeli původně z Holandska, kde se v polovině 18. století narodil nejstarší známý člen rodiny Benedict Neumegen Gomperz. Záhy ale odešli do Nového Mesta nad Váhom, kde roku 1782 přišel na svět Loeb Lion Gomperz a roku 1843 i jeho vnuk Heinrich.
Rodina však již tehdy bydlela hlavně v Brně, kde se roku 1811 narodil Heinrichův otec Iakob Mauritz. Ve městě založil banku „I. M. Gomperz“ a brzy se zařadil k bohatým a vlivným občanům.
Mladý Heinrich absolvoval v Brně vyšší reálku, tkalcovskou školu a techniku. Po studiích se také pustil do podnikání. Věnoval se obchodu s vlnou a i přes silnou konkurenci v oboru byl poměrně úspěšný. Teprve po otcově smrti roku 1876 převzal vedení rodinné banky a stal se jedním z nejvýznamnějších brněnských finančníků.
Štědrý zastupitel
Aktivně se podílel i na veřejném životě města. V letech 1875 až 1884 byl členem místní Obchodní a živnostenské komory, pomáhal připravit reformu přímých daní, zasedal v obecním zastupitelstvu a od roku 1887 také v obecní radě.
Spolu s osvíceným brněnským starostou Christianem d’ Elvertem a podnikatelem Gustavem von Schoellerem se roku 1882 podílel na obnovení činnosti Moravského uměleckého spolku (Mährischer Kunstverein) a založil několik podpůrných sdružení a nadačních fondů. Věnoval pět tisíc zlatých členům orchestru městského divadla, přispíval nadaci pro mateřské školy, podporoval sirotčinec, brněnskou chudinu, Německý spolek novinářů a spisovatelů Moravy a Slezska, knihovnu Německého domu i Spolek pro kuchyni a domácnost.
HEINRICH GOMPERZ (1843-1894)
Narodil se 24. prosince 1843 v Novém Mestě nad Váhom v rodině brněnského bankéře Iakoba Mauritze Gomperze. Po studiích na vyšší reálce, tkalcovské škole a technice se pustil do podnikání a začal v Brně obchodovat s vlnou. Roku 1876 převzal otcovu banku „I. M. Gomperz“ a stal se finančníkem. Byl členem Obchodní a živnostenské komory, zasedal v obecním zastupitelstvu i v obecní radě. Nejvíc ale proslul sbírkou obrazů rakouských a německých mistrů 19. století. Od roku 1887 byl ženatý s operní pěvkyní Julií Dalhenou. Zemřel 26. ledna 1894 bez potomků.
Rakouští a němečtí mistři
Jeho největším zájmem však bylo výtvarné umění. V poslední třetině 19. století začal vytvářet sbírku, v níž shromáždil celkem 437 olejomaleb, kreseb, akvarelů a skic. Od počátku měl v úmyslu odkázat ji Brnu a vytvořit obrazárnu stále a bezplatně přístupnou veřejnosti, což byl cíl vskutku velkorysý.
Kolekce obsahovala především rakouské a německé umění 19. století. Byli v ní zastoupeni významní představitelé vídeňské školy, mimo jiné Friedrich von Amerling, Ferdinand Georg Waldmüller, Friedrich von Gauermann, Edmund Mahlknecht, Leopold Carl Müller či Eduard Peithner Lichtenfels. Z německých autorů to pak byli zejména představitelé mnichovské a düsseldorfské školy Carl von Piloty, Peter von Hess, Nikolaus Gysis, Eduard Grützner, Gabriel Max, Ernst Zimmermann, Karl Georg Adolf Hasenpflug či Wilhelm Kaulbach.
Z lásky a pro radost
Otevření vlastní obrazárny v Zemském domě se ale uměnímilovný podnikatel již nedožil. Zemřel roku 1894 v pouhých jedenapadesáti letech. Jeho odkaz byl natolik významný, že již v září 1904 vyústil v založení městského muzea.
Kolekce obrazů se stala základem jeho sbírek a podle přání Heinricha Gomperze zůstala až do konce druhé světové války pohromadě a veřejně přístupná. Po roce 1945 však začal brněnským zastupitelům vadit podnikatelův německý původ a obrazy zmizely v depozitářích. Menší část zůstala v Muzeu města Brna, větší část se dostala do Moravské galerie, a několik kusů se dokonce ztratilo.
Prameny: Historická encyklopedie podnikatelů, Slavné osobnosti města Brna, Moravská galerie v Brně
