Jiří Paroubek chystá nové dávky pro zvýšení porodnosti
Za posledního půl roku vystupovali na týdeníkem EURO pořádaných snídaních politiků s vrcholnými manažery dva čeští premiéři, ačkoli nebyly volby. Svědčí to o rozkolísanosti české politické situace, kterou chce Jiří Paroubek uklidnit. Na mítinku EURO Business Breakfast byl poprvé a hned přilákal historicky nejvyšší návštěvu. V pátek 8. září s ním diskutovalo 120 významných českých podnikatelů, manažerů, zástupců samosprávy. Týdeník EURO akci pořádal v tradiční spolupráci se společnostmi ČEZ, Ernst & Young, Veolia Water a hotelem Corinthia Towers.
Senzační rozpočet.
„Státní rozpočet se vyvíjí až překvapivě dobře, kdyby to bylo v jiné zemi, určitě by se napsalo, že senzačně. U nás jsme vždycky trošku skeptičtější, také díky sdělovacím prostředkům. Ale to není kritika,“ pravil na úvod Jiří Paroubek. Na tento rok je plánován schodek státního rozpočtu ve výši 84 miliard korun a premiér si myslí, že bude určitě nižší. Jednání o rozpočtu na příští rok proběhlo naprosto hladce, bez jakýchkoli disonancí a vedlejších mediálních efektů, které vždycky při takovýchto rokováních v koalici byly.
Širší střední vrstva.
Za prioritu hospodářské politiky vlády v následujících měsících a letech považuje Jiří Paroubek boj proti nezaměstnanosti, sociální politiku v širokém smyslu slova a také péči o rodiny a mladé lidi. Důkazem jsou prý značné prostředky, které budou příští rok vynakládány z Fondu rozvoje bydlení na půjčky pro mladé lidi na pořízení a rekonstrukci bytů, což je zcela nová věc. Předseda vlády vyzval bankéře, aby na to reagovali nabídkou „kompatibilních produktů“.
Začala stagnovat výstavba bytů, a proto vláda přichází s novými podněty. Jedním z nich je zákon o družstevní bytové výstavbě na neziskovém principu, který může přivést k vlastnímu bydlení ty vrstvy obyvatel, které nedosáhnou na hypoteční financování.
Čekání na ministra.
V pozdější diskusi se hejtman Libereckého kraje Petr Skokan zeptal, proč podpora mladých přichází až v roce 2006. Na to premiér odpověděl, že „se vší skromností“ možná proto, že dříve nepřišel do funkce ministra pro místní rozvoj. Když nastoupil na tuto pozici, okamžitě přišel s půjčkami pro mladé a chce zvážit ještě další věci. Každý seriózní člověk prý musí uznat, že připravované změny v bytové politice včetně zákona o nájemném jsou reformou v oblasti bydlení, jaká tady ještě nebyla. „Kdybych měl čas a nezabýval se virtuálními problémy, jako je Unipetrol, osobně bych napsal zákon o neziskových společnostech pro bydlení, když to nedokázalo ministerstvo pro místní rozvoj,“ řekl. Během několika let se prý tímto způsobem vytvoří normální trh s byty a to způsobem, který nikoho příliš sociálně „nezašlape“.
Vysoký růst, nízká inflace.
Za standardní ekonomické cíle vlády označil Jiří Paroubek hospodářský růst, nízkou inflaci, nízkou nezaměstnanost a vyrovnanou platební bilanci. Pokud jde o hospodářský růst, premiér považuje za reálné zvyšování hrubého domácího produktu o šest až osm procent ročně, jak je uvedeno v hospodářské strategii. Inflace by příští rok měla činit 2,2 procenta, ale samozřejmě je otázka, jaký bude vliv ceny ropy. „Nicméně ještě ve druhé polovině devadesátých let se inflace pohybovala každoročně mezi osmi až deseti procenty, přičemž od roku 1999 dosud souhrnně nepřekročila dvacet procent,“ uvedl Jiří Paroubek s tím, že příští rok by inflace mohla být ještě nižší než uvedených 2,2 procenta.
Rakouský standard.
Po letech máme aktivní obchodní bilanci a, jak tvrdí premiér, ukazuje se, že se ekonomiku daří restrukturalizovat správným směrem. Nepříznivým vedlejším produktem je však rezervní armáda nezaměstnaných, která, byť se nevymyká údajům obvyklým v Evropské unii, je na jeho vkus příliš početná. Pro zemi, jako je Česká republika, je cílem snížit nezaměstnanost na „rakouskou“ úroveň kolem pěti procent. „K tomu je daleká cesta, ale je třeba ji v příštích zhruba pěti letech urazit,“ soudí premiér.
Hrozba ODS.
Možnosti posílení hospodářského růstu vidí v pokračování schodkového hospodaření, „i když schodky se budou trvale snižovat, abychom byli reálně schopni vstoupit v roce 2010 do Evropské měnové unie“. Druhým faktorem vedoucím k zesílení ekonomického růstu jsou investiční pobídky. Politika dvou hlavních českých stran – Jiří Paroubek jimi zřejmě myslel ODS a ČSSD – se ovšem v tomto směru liší, a pokud by vítězem příštích voleb byli občanští demokraté, „znamená to konec investičních pobídek se všemi důsledky“, varoval Paroubek.
Modernizace země.
Osobně si velmi slibuje od peněz z Evropské unie, které lze prý reálně očekávat v objemu sto miliard eur ročně. Velká část by měla jít do produktivních investic a část do zvelebení země – vědy, vzdělávání a věcí, které bezprostředně nepřinášejí hospodářský růst, ale ve střednědobém horizontu ho posílí.
Předseda vlády nevylučuje, že se omezí některé programy na ministerstvech, ale nejdříve je nutné dokončit jednání o uvolňování peněz na úrovni EU. Čeká se, že Velká Británie během svého předsednictví představí určité teze reforem. Británie ale zase čeká především na výsledek německých voleb, takže jednání se mohou rozběhnout na přelomu září a října. Česká strana by byla ráda, kdyby akcelerovala tak, aby se na mimořádném summitu EU na konci října mohlo o těchto věcech hovořit a na řádném summitu aby byla přijata evropská perspektiva. „Potřebujeme totiž čas, abychom mohli zvažovat, které programy nebo fondy omezíme nebo zrušíme, a vůbec co s nimi uděláme. Zároveň jednáme o snížení úrovně spolufinancování o deset procent,“ uvedl premiér.
Prezidentova pomoc.
Mnohem otevřeněji se chystá reagovat na vystoupení Václava Klause v zahraničí. Nemyslí si, že je možné, aby vedoucí představitelé státu hovořili skepticky. Formulace zahraniční politiky je z Ústavy záležitostí vlády, nikoliv prezidenta. Když se však Václav Klaus rozhodl sdělovat své představy o Evropě, o zrušení sociálního státu a podobně, Jiří Paroubek na to bude reagovat. Prezident republiky mu prý nechtě velice pomáhá u evropských elit. Nejen mezi socialisty, ale i mezi konzervativci typu Wolfganga Schüssela nebo Josého Barrosa prý premiér v posledních měsících získal „velice dobré jméno“ a to je v zájmu republiky.
Diplomatický úspěch.
„Trvám na tom, aby ministerstvo zahraničí a naše zahraniční zastoupení dělala aktivní zahraniční politiku s tím, že musí vyjadřovat české hospodářské zájmy,“ uvedl dále Jiří Paroubek a připomněl svou návštěvu Číny, která prý nebyla jen zdvořilostní. Za velký diplomatický úspěch označil, že po necelých čtyřech měsících od návštěvy k nám přijede premiér Čínské lidové republiky, se kterým se Jiří Paroubek chystá opět hovořit o konkrétních možnostech hospodářské spolupráce. Stejným způsobem je třeba pokračovat ve spolupráci s Japonskem, kde možnosti zdaleka nejsou vyčerpány. Osm set milionů dolarů japonských investic v zemi jsou zatím jenom „drobné“. „Proč by velkou světovou firmu, jako je Toyota, nemohly následovat další obří japonské firmy,“ zeptal se premiér řečnicky.
Zapomenutý trh.
Zcela mimo zřetel prý pro nás dosud byla Indie. Nyní se připravuje cesta prezidenta republiky do této země a začátkem příštího roku by chtěl Indii navštívit i Jiří Paroubek. „Je to ohromný trh se stamiliony lidí, dnes už možná s třemi sty, čtyřmi sty miliony lidí ze středních vrstev. Ty jsou v Indii stejně početné jako v Evropě a z toho bychom měli ve své politice vycházet,“ prohlásil. Český velvyslanec v Indii Jaromír Novotný tam odvádí velmi slušnou práci, za čtyři roky se podařilo zečtyřnásobit obchodní obrat. Ale jsou to prý zase jenom drobné, potřebujeme víc. Na tyto trhy se potřebujeme dostat, i pokud jde o turismus, myslí si Jiří Paroubek. V Indii je obrovský potenciál, protože turistů cestujících do Evropy je pouhý milion.
Pragmatičtí ambasadoři.
Jiří Paroubek míní, že vyrostla nová generace velvyslanců, která je schopna prosazovat v diplomacii české obchodní zájmy. Například Jaromír Bašta odvedl v Rusku velice dobrou práci, myslí se premiér, dle nějž se ukazuje, že přichází-li na místo velvyslance někdo, kdo není vysloveně politik, je to velký přínos. Stejné je to prý v Číně nebo v již zmíněné Indii, kde čeští představitelé uvažují velice pragmaticky.
Špatné informace.
Naopak „rozezlen“ byl premiér přístupem některých pracovníků ministerstva zahraničí (nikoliv ministra), kteří se při jeho návštěvě Číny nechali unést ideologií a dávali mu špatné informace. Například o elektrárně Šen-tchou. Až na místě se prý přesvědčil, jaký to byl úspěch a kolik české firmy vydělaly. I v poslaneckém klubu ČSSD se prý vyskytly starosocialistické názory a Jiří Paroubek musel vysvětlovat, proč jsou české firmy například na Balkáně. Jsou tam proto, že tam pak budou vyvážet technologie, dá to práci desetitisícům našich lidí a uplatní se tam naši odborníci.
Pozor na psaní.
Jiří Paroubek doufá, že návštěva čínského premiéra v Česku nebude posledním kontaktem. Obavy má z toho, aby se nepsalo o Číně až urážlivým způsobem jako na počátku července, kdy se sám z Číny vrátil. „V takovém případě Čína může jít do Maďarska, protože maďarský premiér má úplně stejný zájem jako já: udělat ze své země nástupiště pro čínské investice v Evropě,“ uvedl.
Jako Martin Jahn.
Prorůstová politika vlády je, říká premiér, jasná, promyšlená, má svou kontinuitu. „Proto chci spolupracovat s takovými lidmi, jako je Martin Jahn. Myslím, že to není nějaký starosocialistický pohled, ale moderní, pragmatická hospodářská politika, která může přinést reálné výsledky. A přináší je,“ uvedl.
Daně jako na Slovensku.
Pokud jde o daňovou politiku, Jiří Paroubek očekává logický požadavek byznysu daně snižovat. “Kdyby už daně z podnikání nebyly, budou se jistě požadovat dotace,“ dodal. Mrzí ho, že to, co bylo uděláno, se bere jako samozřejmost. Proto pro připomenutí: daň z příjmů právnických osob klesla z jedenatřiceti na čtyřiadvacet procent v příštím roce. Faktické zdanění se započítáním odpočitatelných položek se prý může dostat na zhruba sedmnáct procent, což je plně srovnatelné se situací na Slovensku, kde je devatenáctiprocentní daň a jejich odečitatelné položky nejsou tak vysoké. Ze států kolem nás budou mít v příštím roce nižší daň jen Maďaři.
Bohatí dostali dost.
Premiér ví, že „podnikatelská veřejnost a vyšší příjmové skupiny hledí s určitými sympatiemi na koncept rovné daně“. Pro něj jako pro představitele sociální demokracie je ale hodně obtížné takovou věc přijmout. „Sociální smír je jenom jeden a je založen do značné míry na určité solidaritě,“ konstatoval. „V zemi je sedm let absolutní sociální smír a rozpočet na příští rok, vzniklý po velmi tvrdých jednáních s koaličními partnery, je postaven tak, aby sociální smír pokračoval,“ dodal premiér.
Zdanění fyzických osob v nejvyšší příjmové skupině podle něj silně pokleslo a současná sazba 32 procent je v porovnání s průměrem bývalé evropské patnáctky o více než čtvrtinu nižší. V příštích letech budou také „zastropovány“ příspěvky do pojistných fondů. Chystané snížení daňového zatížení nižších příjmových skupin je tedy určitou kompenzací toho, že se předtím snižovaly daně příjmově bohatším a přesouvalo se zatížení z přímých na nepřímé daně. „To po pravdě řečeno není příliš socialistická politika, ale sociální demokracie se touto cestou před několika lety vydala. Se všemi důsledky, které to pro ni mělo v politické oblasti, protože kvůli tomu ztrácela voličskou přízeň,“ poznamenal premiér.
Nevídaný růst příjmů.
Průměrná mzda byla v roce 1999 11 800 korun, na konci letošního roku překročí devatenáct tisíc. Inflace za toto období dosáhne necelých dvaceti procent. To znamená zhruba pětatřicetiprocentní růst reálné průměrné mzdy. To je růst životní úrovně, jaký „v dějinách tohoto národa nebyl v tak krátkém období nikdy zaznamenán“. Oproti roku 1998 se však zvýšil podíl lidí, kteří jsou pod průměrnou mzdou. A úprava daně z příjmu fyzických může být nástrojem, který tuto nerovnoměrnost trochu srovná.
Teze penzijní reformy.
Jiří Paroubek se domnívá, že není sporu o tom, že penzijní systém má být korigován. Opatrnost ČSSD v otázce částečného převodu penzijního pojištění do soukromých rukou prý vyplývá z minulých zkušeností: „Uložit ty si peníze na stáří jako v kampeličce není vtipný slogan.“ Při vyšší míře pojištění u soukromých institucí bude stát působit jako bezplatná pojišťovna, která bude platit v případě potíží soukromého systému, soudí premiér. ČSSD je připravena k tomu, aby byly do voleb dohodnuty s ostatními politickými stranami minimálně teze penzijní reformy.
Týmy, které pracují, by však měly přinést „trošku více“, než přinesla takzvaná Bezděkova komise, a měly by umět také zvážit, jak se projeví eventuální růst porodnosti. Ten chce lídr ČSSD ve volebním programu strany akcentovat a přijít s návrhy opatření, které by ho podpořily. „Při přípravě penzijní reformy by mělo být zohledněno i to, co přinese případný úspěch v podpoře imigrace, především ze slovanských zemí. Při spočítání těchto věcí se můžeme dohodnout o jakékoli rozumné důchodové reformě,“ konstatoval premiér.
Dávky za děti.
Ústecký hejtman Jiří Šulc se v diskusi premiéra zeptal, jak konkrétně si zvýšení porodnosti představuje. Zda nechce zvýhodnit nízkopříjmové rodiny a stimulovat je tak, aby měly ne deset, ale patnáct dětí a vychovaly je v tom, že celý život stráví na sociálních dávkách. Na to Jiří Paroubek reagoval slovy, že jde o příklad ideologického vidění světa, a má to dokonce rasový podtext. Pokud jde o zvýšení porodnosti, své nápady zveřejní až v předvolebním období a budou to nápady, které osloví velkou část mladých žen. Jsou prý totiž také mladé ženy, které nechtějí dělat kariéru a vidí budoucnost v tom, že se budou starat ne o jedno, ale dvě, tři děti. „Proč bychom nepřišli s některými dávkami, když bychom museli stejné peníze dávat do školek a dalších zřízení tohoto typu,“ prohlásil.
Privatizace není hřích.
Na reformu zdravotnictví se prý premiér nedívá tak starosocialisticky jako někteří jeho kolegové. Z nedávného jednání s hejtmany měl velmi dobrý pocit. Řada nemocnic se transformovala na obchodní společnosti, a když se zeptal hejtmanů, kdo chce nemocnice privatizovat, chtěli jenom tři. „Přitom ve středních Čechách to má určitou logiku, protože jestli se nějaké nemocnice stanou privátními, není to věc nějaké kapitalistické pokleslosti, ale racionální úvahy. Proto jsem řekl, že o tom chci za přítomnosti ministryně zdravotnictví jednat osobně s primátorem Bémem a hejtmanem Bendlem, protože si myslím, že se tady ušetří nějaké veřejné prostředky,“ prohlásil Jiří Paroubek.
Většina hejtmanů prý uvažuje pragmaticky, jsou zvyklí řešit problémy, a pokud vláda přijde s nějakým instrumentem, například s neziskovými společnostmi ve zdravotnictví, řada hejtmanů bude třeba uvažovat o tom, není-li to instrument racionálnější než obchodní společnosti.
Úspory přes generika.
Premiér je připraven udělat vše pro to, aby se v příštím roce finanční schodek ve zdravotnictví snížil o miliardy. Ozdravění systému je možné například v lékové politice, kde je ovšem mnoho materiálních a jiných vlivů, které je třeba překonat. „Několik let se hovoří o generických lécích. Nikdy se je nepodařilo zavést, přestože to znamená úspory v řádu miliard korun. Já se ptám, proč se to nepodařilo? Budu chtít od pojišťoven, lékařské komory, profesních organizací a celého systému, aby k tomu odpovědně přistupovaly,“ prohlásil.
Doly a Aero.
Co se týče privatizačních záměrů vlády, rozhodně by podle Jiřího Paroubka měly být privatizovány Severočeské doly, protože je to v souladu s energetickou koncepcí státu. Bude se privatizovat Aero Vodochody, protože buď bude nalezen partner, nebo bude problém. V tuto chvíli není rozumné uvažovat o privatizaci ČSA, protože s ohledem na vývoj cen pohonných hmot bude mít podnik letos ekonomické problémy.
Nepřijatelná deregulace.
Na otázku svého volebního soupeře z ODS, primátora Ústí nad Labem Petra Gandaloviče, jaký bude osud strategie hospodářského růstu, když z ní vyškrtal právě ty věci, které mají být strategií, premiér odpověděl, že osobně vyškrtnul tři nebo čtyři věci, protože se domnívá, že situace na jejich uplatnění zatím není zralá. Například okamžitá deregulace nájemného, byť v návrhu strategie měla být doprovázena sociálními kompenzacemi, je pro něj nepřijatelná nejen ze sociálních, ale i „racionálně ekonomických důvodů“: „Pokud zatížíme obyvatelstvo okamžitým zvýšením nájemného, podvážeme jeho koupěschopnost, a to se projeví také v jiných oblastech trhu. Samozřejmě nejsem nadšený ani z toho, že dochází k nárůstu cen energií, protože se to objeví někde ve spotřebě obyvatelstva a také v dynamice hrubého domácího produktu,“ prohlásil.
Jeho vláda je prý první polistopadová, která má koncept řešení deregulace nájemného v časové řadě. ČSSD je údajně ochotna hovořit o zkrácení ze šesti na čtyři, pět let. Musí to získat politickou podporu ve sněmovně a je to třeba také řešit fiskálně, pokud jde o kompenzace pro lidí, kterým by hrozilo dostat se do svízelných podmínek.
Předčasné školné.
Jiří Paroubek je názoru, že zavedení školného, které Martin Jahn ve strategii hospodářského růstu také navrhoval, je „dobrá myšlenka“, ale ne v situaci, kdy je průměrná mzda 18 800 korun a sedmdesát, osmdesát procent lidí ji ani nemá. „Na soukromých vysokých školách už školné stejně existuje, ale zatím si neumím představit, že by to bylo programem vlády, nebo dokonce sociální demokracie,“ uvedl Jiří Paroubek. Hlavní směry strategie hospodářského upraveném materiálu prý zůstaly a ani odborníci se prý neodvážili zpochybnit, že jsme s ní schopni dosáhnout hospodářského růstu kolem osmi procent.
Absolutní podpora.
Sám Martin Jahn má absolutní politickou podporu Jiřího Paroubka. Vicepremiérovo první místo na pražské kandidátce je „signál veřejnosti, aby považovala - a věřím, že oprávněně, i na základě mé politiky – ČSSD za stranu otevřenou talentovaným lidem, kteří mají třeba trošku jiné, ale v oblasti hospodářské politiky sociální demokracii blízké názory,“ uvedl.
Zákoník znovu do vlády.
Premiér prý sám navrhl, aby se v rámci koalice dále jednalo o novém zákoníku práce. Pracovní skupinu povede Zdeněk Škromach a „faktickou práci“ bude vykonávat Jaroslav Bureš. Odpověděl tak na otázku Zbyňka Frolíka z Linetu Slaný, který zhodnotil nový zákoník práce jako nevyvážený, hrozící přinést ještě větší nezaměstnanost. Předseda vlády by se rád dostal k něčemu, co by více odpovídalo zájmům podnikatelů. Podnikatelé jsou ale různí. Nikdo od něho nemůže očekávat, že zákoník práce nebude, protože je to „hluboce vzdáleno jeho pohledu na svět“. „Představujeme si, mluvím za ČSSD, že budou ochráněna práva zaměstnanců, a víme také, že ochrana zaměstnanců v okolních zemích, Rakousku a Německu, je dnes podstatně vyšší,“ uvedl premiér s tím, že by měl být nový zákoník po úpravách předložen do vlády.
Málo peněz na infrastrukturu.
Na pořadu dne je, soudí premiér, dynamičtější přístup při financování dopravních staveb (otázka primátora Olomouce Martina Tesaříka). Jenomže bychom potřebovali stamiliardy korun a vydáváme desítky miliard. Je rozpracováno šest dálničních staveb. V příštím roce bude rozsah fondu dopravní infrastruktury pravděpodobně 47 miliard a bude akcentována řada požadavků krajů. Je to jedna z priorit vlády.
Škola pro elitu.
Jan Sýkora z firmy Wood & Company mínil, že by byla na místě reforma státní správy a uvolnění kvalifikovaných lidí do produktivní sféry. Premiér však soudí, že tuto reformu je třeba připravit velmi seriózně, provést audity na ministerstvech tak, aby bylo možné snižovat počty pracovníků, jako se to prý nyní děje na ministerstvu financí, kde jde údajně „řádově“ o stovky osob.
Reformovat by se ale měla i péče o státní správu. Počínaje vytvořením patřičného školství na způsob francouzské L´École nationale d´administration připravující vyšší státní úředníky. „Politická elita země, ať už je konzervativní nebo socialistická, liberální nebo křesťanská, by měla mít na fungování státu zhruba stejné názory. A ona je nemá,“ uvedl Jiří Paroubek. Potřebujeme prý i něco jako je definitiva u úředníků, kteří jsou bezvadní. Těch je prý určitě pět, deset procent a zaslouží si, aby měli jistotu, že nepřijdou o práci, pokud nastane noc dlouhých nožů. Pro reformu státní právy je ovšem třeba i základní politický konsensus a ten v této chvíli není.
Tichá Dana Bérová.
Martin Dvořák z televize Prima si myslí, že by efektivitu ekonomiky i státní správy mohla pozitivně ovlivnit digitalizace, avšak vláda Jiřího Paroubka o digitální společnosti nemluví tak často jako vláda minulá. Jak ale říká Jiří Paroubek, není to tím, že by jeho kabinet digitalizaci společnosti podceňoval. Je to prý proto, že ministryně informatiky Dana Bérová, která na tom velice dobře pracuje, k vlastní škodě není dámou, která by chtěla být vidět ve světle reflektorů. Své výsledky nedokáže prodat a přitom ministerstvo informatiky odvádí docela slušnou práci.
Martina Dvořáka také zaskočil akcent na slovanské země u řízené imigrace. Jiří Paroubek je ale hluboce přesvědčen, že právě imigranti ze slovanských zemí u nás jednak určitě najdou uplatnění, jednak se velice rychle naučí český jazyk. Už prakticky v první generaci, takže jejich absorpce do české společnosti je velice snadná. Jde o jinou cestu, než kterou zvolilo Německo nebo Francie, kde mají s imigrací „jisté problémy“, protože přišli lidé z jiných kulturních okruhů. Imigranti ze slovanských zemí budou u nás maximálně chodit do jiného kostela, ale jsou to lidé, kteří se dokážou asimilovat.
Unitární stát.
Petr Skokan ještě připomněl nedokončenou reformu veřejné správy, která, jak říká, dopadla tak, že nejprve vzniklo čtrnáct krajů a dnes to stát redukuje a snaží se pro účely státní správy vytvořit osm oblastí. Šest krajů je tedy neplnohodnotných, nemají zastoupení státních institucí, které by odpovídalo ústavě, soudí liberecký hejtman.
Premiér tvrdí, že je to ale záležitost filozofie pohledu. Tento stát je unitární, nikoli federální. Pokud budeme zrcadlově vytvářet k regionální samosprávě příslušné orgán státní správy, začneme dělat federaci. A to není věc, se kterou by tato vláda souhlasila. „Ale já vás ujišťuji, pane hejtmane, že kdyby tady byla vláda vedená ODS, uvažovala by úplně stejně,“ uvedl.
