Pouze ČSAD Autobusy Plzeň chystá kvůli novým regionům změnu
Za minulého režimu byla velikost, organizační struktura a pobočková síť státních podniků téměř dokonalým odrazem územního členění státu. Poměry se ale změnily. Většina nynějších soukromých firem nepředpokládá, že by kvůli nově zřízeným krajům musela zahájit reorganizaci. V klidu jsou i podniky, kterých by se nové uspořádání mohlo teoreticky nejvíce týkat. Kraje nejsou výzvou. „Pracujeme sice na restrukturalizaci, ale jde o součást naší přípravy na otevření trhu s elektrickou energií. Důvodem určitě nejsou vznikající kraje, říká tisková mluvčí Jihomoravské energetiky Václava Weignerová. Firma by mohla být pokládána za jednu z těch, pro které kraje přinášejí značnou změnu. Stejně jako ostatní distributoři energií svou působností vychází ze starého krajského uspořádání – vlastní a provozuje rozvodnou síť v celém bývalém Jihomoravském kraji. S novým členěním státu se její majetek rázem ocitl ve čtyřech krajích – v Brněnském, ve velké části Zlínského (kromě okresu Vsetín), Jihlavského (bez Třebíče a Havlíčkova Brodu) a v malém cípu Olomouckého kraje (okres Prostějov). „Nové uspořádání státu nebude již tak důležité, jako bylo dříve. My sice budeme udržovat, provozovat a rozvíjet sítě na území čtyř krajů, ale obchody s energií se budou dít na celorepublikové úrovni a po vstupu do Evropské unie na celoevropské, míní mluvčí Weignerová. Technologie překonává hranice. Nově zřízených čtrnáct regionů na sebe postupně nabalí významné pravomoci, a to i v oblasti legislativy, správy daní a dotační politiky (viz box). Zda se proto logická úvaha, že v důsledku autonomního rozhodování krajských samospráv se podmínky k podnikání v regionech začnou postupem času lišit. Firmy se však snaží více hledět hlavně na potřeby svých zákazníků a celkovou efektivitu než na okolní byrokracii. Například Český Telecom letos zcela zrušil samostatné odštěpné závody (oblastní závody Severní Čechy, Jižní Čechy, Praha a Morava) a zařadil je do jednotné celostátní struktury. Přechází na procesní řízení a rozhodování prostřednictvím liniového managementu. Regionální struktury jsou eliminovány. Nově bude Telecom členěn pouze na část síťovou (NETCO) a část pro obchod, služby a kontakty na zákazníky (SERVCO). „Pro technologickou část firmy je celkem jedno, jak vypadá veřejná správa. Co se služeb týče, budujeme naše zákaznická centra vždy tam, kde to má z obchodního hlediska smysl, říká mluvčí Českého Telecomu Vladan Crha. Jedinou „regionální novinku tak budou představovat telefonní seznamy (vydávané ve spolupráci s Mediatelem) uspořádané podle nových krajů. První byl již vytištěn pro Jihlavsko. Pobočky podle klientů. Podobně uvažuje i Komerční banka. Letos v létě byl ústav nově regionálně rozčleněn na devět oblastních divizí, ale ty nové kraje nijak nekopírují. Tři divize jsou pro Prahu a její okolí (divize Praha, Praha–východ, Praha–západ) a dalších šest sídlí v bývalých krajských městech (Ústí nad Labem, Plzeň, České Budějovice, Hradec Králové, Brno, Ostrava). „Naše obchodní síť kopíruje regionální rozložení ekonomických aktivit a především přítomnost klientů v daném regionu, vysvětluje mluvčí banky Marie Růžičková. Ačkoliv například vzniká Pardubický kraj, tamní klienty bude obsluhovat královéhradecká divize. O změnách své regionální struktury neuvažuje ani Česká pojišťovna. Mluvčí Michal Urban potvrdil, že i nadále zůstanou regionální ředitelství na úrovni osmi bývalých krajů. „Ke změnám není důvod. Tato struktura se nám osvědčila. Navíc výkonnými jednotkami jsou až okresní agentury, které řídí jednotlivá obchodní místa, dodává. Štěpení v Plzni. Nová krajská zastupitelstva se budou muset starat o dopravní obslužnost regionu a v této věci vyjednávat s autobusovými dopravci a Českými drahami. Pokud jde o autobusovou dopravu, situace se asi oproti nynějšímu stavu od základu změní. Zatímco doposud rozdrobené obecní samosprávy většinou vyjednávaly s jedním (okresním) podnikem ČSAD, od příštího roku bude muset jedna krajská samospráva vyjednávat s více majiteli autobusů v regionu. Až na jednu výjimku se totiž původní krajské podniky ČSAD nedochovaly. Touto výjimkou je společnost ČSAD Autobusy Plzeň, která stále operuje na celém území někdejšího Západočeského kraje. Právě tento podnik se nyní rozhodl rozdělit na dvě firmy tak, aby záběrem odpovídaly novému Plzeňskému a Karlovarskému kraji. „Na území Karlovarského kraje bude nyní vytvořena samostatná firma, ČSAD Autobusy Karlovy Vary, řekl týdeníku EURO ředitel společnosti Jaroslav Hucl. Karlovarský odštěpek bude stoprocentní dcerou plzeňské společnosti. Dvě firmy mají existovat již od ledna 2001, aby nová krajská zastupitelstva mohla příští rok o dopravní obslužnosti jednat separovaně. Život ukáže. Podobný způsob privatizace jako veřejná doprava absolvovalo také vodárenství. Podniky většinou obsluhují pouze jeden či několik málo okresů. Změny kvůli krajům nemusí chystat ani poměrně velké Severomoravské vodovody a kanalizace, které působí v okresech Frýdek–Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava, tedy výhradně na území Ostravského kraje. Řekla to tisková mluvčí Eva Špirochová. Reorganizaci zatím nepředpokládají ani kolegové ze Severočeských vodovodů a kanalizací, ačkoliv firma dnes působí ve dvou krajích, Ústeckém a Libereckém. I přesto by u firem tohoto typu mohly nové územní celky restrukturalizaci iniciovat. V jednom případě může být praktickým řešením přeskupení filiálek či rozdělení podniku, v jiném zase „vnitroregionální fúze několika firem z odvětví. Zástupci podniků ze síťových resortů zcela nevylučují, že by určité změny nastat mohly. „Samozřejmě že život si nějaké kroky může sám vynutit. Zatím vlastně nikdo pořádně neví, co všechno budou mít nové kraje na starosti, míní mluvčí Severočeské plynárenské Josef Chýle. Firma obsluhuje celý Ústecký kraj a z Libereckého všechny okresy vyjma semilského (dříve totiž patřil do Východočeského kraje). Stejně jako již zmíněná Jihomoravská energetika prochází i Severočeská plynárenská restrukturalizaci pouze v souvislosti s přípravou na otevření energetického trhu, ne kvůli změnám ve veřejné správě. Taktéž plynaři přecházejí na procesní řízení.
Kompetence krajů Na základě ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávních celků se území České republiky od ledna 2000 rozčlenilo na čtrnáct krajů. Nedávno zvolená zastupitelstva budou mít významné kompetence vyplývající hlavně ze zákona o krajích. Budou muset pečovat o „všestranný rozvoj svého území a o potřeby občanů v oblastech sociální péče, životního prostředí, dopravy a spojů, informací, výchovy a vzdělávání, kultury a ochrany veřejného pořádku. Kraje mají právo na vlastní majetek a na hospodaření s ním (na koupi, prodej i pronájem). Budou moci ze svého rozpočtu poskytovat dotace obcím, ale i dalším právnickým a fyzickým osobám. Jsou oprávněny poskytovat věcné a peněžité dary, emitovat vlastní obligace. Nezanedbatelné je postavení v oblasti legislativy. Nové územní celky jsou vybaveny zákonodárnou iniciativou, mají právo předkládat Ústavnímu soudu návrhy na zrušení právních předpisů, pro území kraje mohou vydávat obecně závazné vyhlášky a nařízení. Každý ze čtrnácti krajů bude schvalovat vlastní rozpočet a závěrečný účet. Nové územní celky mohou k zajištění potřeb občanů zřizovat své příspěvkové organizace a organizační složky. Taktéž jsou oprávněny stanovovat rozsah základní dopravní obslužnosti pro území kraje. Do správy nových regionů přejde z ústředních orgánů také řada škol, knihoven, muzeí, galerií, ale i silnic II. a III. třídy. Jak týdeníku EURO řekla Hana Pauerová z ministerstva vnitra, kromě těchto základních kompetencí, vyplývajících ze zákona o krajích, by na regiony měla postupně přejít řada dalších pravomocí z ministerstev a okresních úřadů (na konci roku 2002 mají být okresní úřady zcela zrušeny). O navržených přesunech podrobně informují webové stránky ministerstva vnitra (www.mvcr.cz).
(jpš)
