High-tech, nebo jen montážní linka?

V telekomunikačních a IT firmách pracuje téměř čtvrt milionu Čechů

Chcete slyšet špatnou, nebo dobrou zprávu? Ta horší zní: Česká republika je z celoevropského hlediska v odvětví ICT - tedy informačních a komunikačních technologií - spíše jen montážní linkou. Ale dobrou zprávou je, že se v „high-tech“ branži zvyšuje počet Čechů s vysokoškolským vzděláním a zároveň s tím roste podíl zaměstnanců s hlubokými znalostmi ICT, kteří se podílejí na vývoji produktů či služeb s vyšší přidanou hodnotou.
Na konci roku 2005 pracovalo v high-tech oborech asi 220 tisíc lidí - tedy 4,6 procenta z necelých pěti milionů zaměstnaných Čechů. Tím se Česká republika řadí těsně nad průměr evropské pětadvacítky. Vyplývá to ze zprávy, kterou letos v březnu vydal pro období 2000 až 2005 statistický úřad Evropské komise - Eurostat.

V nárůstu pátí v Evropě.

V roce 2005 pracovalo v české high-tech výrobě - zahrnující produkci počítačů, telekomunikačních zařízení, televizí, rádií, přesných zdravotnických a optických přístrojů, ale třeba i součástí letadel či kosmických lodí - na 69 tisíc lidí. To je asi jedno a půl procenta z počtu zaměstnanců v Česku. Na Slovensku se na podobné produkci podílí ještě větší část z tamních pracujících - 1,7 procenta. Průměr Evropské unie, která se ve sledovaném období skládala z pětadvaceti zemí, činil 1,1 procenta (2,175 milionu pracovníků).
Zajímavý je trend vývoje zaměstnanosti ve výrobě ICT produktů. Zatímco v evropské pětadvacítce se za pět let snížil počet výrobních zaměstnanců o 1,4 procenta, v Česku vzrostl o 3,7 procenta. To je po Polsku (22,5 procenta), Lucembursku, Slovensku a Slovinsku pátý největší nárůst pracovní síly v Evropě v oboru, jenž je sice nazýván „high-tech“, nicméně se stále jedná o jednoduché montovny a sestavovací linky.

Montážních linek přibývá.

„Výrobní kapacity high-tech zpracovatelského průmyslu se více přesouvají ze Západu do východní části EU. S tím roste i počet pracovních míst ve firmách s převažující montážní aktivitou v ČR. Stále se však bohužel jedná zejména o jednoduché práce, zatímco vývoj a výzkum - či jiné vysoce sofistikované profese z ICT odvětví - zůstávají v mateřských zemích nadnárodních koncernů západní Evropy,“ říká Jan Jedlička, analytik České spořitelny pro EU.
Ze statistik Eurostatu vyplývá, že v ČR bylo v tomto sektoru od roku 2000 do loňska vytvořeno téměř 18,5 tisíce nových pracovních míst, což představuje takřka třetinový nárůst. „Česko nabízí velkým zahraničním firmám levnou, ale poměrně kvalifikovanou pracovní sílu - vše bylo navíc umocněno vstupem do Evropské unie, z čehož vyplývá bezbariérový přístup na jednotný vnitřní trh s půl miliardou spotřebitelů,“ dodává Jedlička.

Ti, co pracují hlavou.

Z celkového pohledu na zaměstnanost Evropanů v ICT branži a návazných oborech je zásadnější oblast high-tech KIS (knowledge-intensive services). Jde o oblast znalostně náročných služeb, což vedle počítačových a softwarových služeb zahrnuje i oblast výzkumu a vývoje v moderních technologiích, ale i na poštách a v telekomunikaci. Kromě KIS v oblasti high-tech existuje podobné segmentování i v oboru finančních služeb (zahrnuje především bankovnictví a pojišťovnictví) nebo tržních služeb.
V rámci takto vymezených znalostně náročných praxí v ICT je v Česku zaměstnáno téměř 150 tisíc lidí, kteří se na celkovém počtu zaměstnaných podílejí 3,1 procenty. Evropský průměr z předminulého roku je o tři desetinná místa vyšší, když vysoce náročné obory dávají práci více než 6,5 milionu Evropanů. Počet takto zaměstnaných lidí se v EU od roku 2000 do roku 2005 zvýšil skoro o tři procenta, zatímco v Česku o pouhých 0,7 procenta. Největšími „skokany“ v zaměstnávání lidí, jež v ICT intenzivně pracují hlavou, se stalo Portugalsko (9,9 procenta), Španělsko a Kypr.
„Představitelé ČR by se měli zaměřit na to, aby země vytvářela pro investory podmínky a pobídky, jež by je motivovaly rozšiřovat české ICT kapacity o výzkum a vývoj. Pomohlo by to stabilitě země. Zrušit fungující vědecko-technologické centrum a v krátké době jej nahradit stejně fungující kapacitou v jiné zemi je takřka nemožné, zatímco jednoduchou montovnu lze bez větších překážek rychle přesunout,“ soudí Jedlička. A doplňuje: „Přesto se neobávám, že by ve střednědobém horizontu odcházelo mnoho investorů dále na východ. Ale v horizontu patnácti a více let to vyloučit nelze.“

Schopnější lidé, hezčí platy.

Alice Hamadová, ředitelka personální agentury Mercury Group, jež například zastupuje Hewlett-Packard či Sitronics Telecom, upozorňuje, že nárůst počtu vysoce kvalifikovaných zaměstnanců dosáhl v řadě firem za poslední tři roky až sta procent. „Téměř dvě třetiny zaměstnanců našich klientů je zaměstnáno ve vývoji. Mezi specialisty a produktovými odborníky je největší nárůst pracovníků, s rostoucím počtem lidí však stoupají i požadavky na posílení obchodních, marketingových a personálních oddělení,“ řekla Hamadová týdeníku EURO.
S tím, jak rostou nároky firem na počet pracovníků v high-tech službách, se zvyšují i mzdy v české ICT branži. Průměrný plat v podnicích, jež zastupuje Mercury Group, dosahuje v současnosti 50 až 80 tisíc korun - tedy skoro až čtyřikrát více, než činí průměrná výše tuzemského platu.

159 tisíc na stole v českých.

Výjimkou nejsou i výrazně vyšší mzdy - především ve filiálkách zahraničních ICT koncernů. „Průměrný plat u nás dosahuje 158 714 korun,“ sdělila týdeníku EURO Květa Kubotová, tisková mluvčí české pobočky softwarové společnosti SAP, která zaměstnává téměř dvě stovky lidí. SAP v Česku předloni otevřel centrum sdílených služeb pro region EMEA (Evropu, Blízký východ a Afriku); loni bylo v Praze zřízeno regionální centrum pro vývoj softwaru pro specifická odvětví. „V našich střediscích pracují většinou mladí lidé s výbornými znalostmi několika cizích jazyků a schopnostmi vyvíjet softwarové novinky,“ vypočítává důvody Kubotová.
Vývojářské centrum za více než půl miliardy korun otevřela vloni v Praze i další velká IT korporace: společnost Sun Microsystems. Aktuálně v něm pracují dvě stovky odborníků na vývoji platformy Java, klíčové technologie firmy. Během dvou let by se měl počet zaměstnanců zdvojnásobit, ale firma se potýká s nedostatkem kvalifikovaných osob na českém trhu. „Potenciál Česka z hlediska rozvoje vysoce kvalifikovaných ICT činností zůstává zatím nevyužitý. Příkladem a cestou, kudy se vydat, by se pro nás měly stát země, jako jsou Finsko či Estonsko,“ říká Petr Ryvola, marketingový ředitel Sun Microsystems.

Praha mezi vyvolenými.

Právě severské státy se ve zprávě Eurostatu umístily nejvýše v žebříčku zaměstnanosti v high-tech KIS, tedy v procentu znalostně náročných ICT profesí na celkovém množství zaměstnaných lidí v dané zemi. Švédsko, Finsko, Dánsko a také Island, který byl rovněž do analýzy zařazen, okupují nejvyšší příčky jednak jako země, ale i jako samostatné regiony z hlediska porovnávání územních celků NUTS 2 (viz mapu). Mezi „vyvolené“ oblasti s vysokým procentem lidí zaměstnaných v náročných high-tech oborech (nad 4,5 procenta) se dostala i Praha.

Nerovné mzdy pohlaví.

Studie Eurostatu též zpětně vyhodnocovala průměrné výdělky zaměstnanců v high-tech branži v jednotlivých evropských zemích. Z analýzy vyplývá, že v rámci nových členských zemí EU si nejvíce vydělávali Poláci následováni zaměstnanci českých ICT firem. Čech pracující v oboru high-tech výroby dostal v roce 2002 průměrně přes osm tisíc eur, dle dnešních kurzů tedy asi 230 tisíc korun ročně. Průměrný plat žen v české ICT manufaktuře byl výrazně nižší, dosáhl necelých 5200 eur. Vyšší průměrná mzda připadala před pěti lety na zaměstnance pracující v high-tech službách, kde si muž průměrně vydělal téměř 10,5 tisíce eur za rok, a žena si odnesla jen 6300 eur. Dle analýzy si v high-tech branži nejvíce vydělávali Dánové, jejichž průměrná mzda ve výrobě dosahovala takřka stejných hodnot jako ve znalostně náročných službách, když přesáhla hodnotu 46 tisíc eur ročně.
Za pět let od doby, kdy Eurostat naposledy zjišťoval výdělky v ICT, však mzdy stouply, a to nejen v rámci inflace. Hamadová říká: „Platy v IT rostou obecně, především díky tomu, že si zaměstnanci zvyšují odbornost, či specializaci, a mohou si říci o větší peníze. Ale i lidé s obdobnou kvalifikací jako v roce 2002 vydělávají zhruba o dvacet až čtyřicet procent více než před pěti lety.“