České předsednictví EU vyjednalo ve finančních službách šest legislativních návrhů
Regulace finančních trhů se během českého předsednictví EU dostala do popředí zájmu unie. Po více než sto jednáních se předsednickému týmu podařilo dosáhnout důležitého úspěchu při vyjednání nové evropské legislativy, která představuje odpověď na finanční krizi. Při hledání kompromisů se navíc podařilo prosadit i některé důležité zájmy České republiky.
Ratingové agentury
Složitá jednání se odehrála o nařízení k ratingovým agenturám, jehož obsahem jsou podmínky pro jejich registraci v Evropské unii, pravidla pro vydávání ratingů a pro zvýšení jejich transparentnosti. Cílem českého předsednického týmu bylo v souladu s mottem Evropa bez bariér vytvořit právní úpravu, která zachová globální charakter tohoto odvětví a neznevýhodní evropské uživatele ratingů. Původní návrh Evropské komise (EK) totiž nutil evropské finanční instituce používat pouze ratingy vydané agenturami v EU. To by znamenalo fragmentaci trhu a potíže pro investory. Navzdory EK umožní finální kompromis evropským finančním institucím používat kvalitní ratingy vydané i mimo EU.
Velkou výzvou byl zcela nový koncept regulace pojišťovnictví, směrnice Solventnost II. Vyjednání této směrnice, která představuje nejvýznamnější modernizaci tohoto odvětví za posledních 30 let a jež se za francouzského předsednictví zablokovala, je velkým úspěchem. Podařilo se překonat mnoho sporných bodů, jež vznesl Evropský parlament (EP). Ten kromě jiného trval na zachování takzvaného režimu skupinové podpory. Tento režim by umožňoval dceřiným pojišťovacím společnostem držet část regulatorního kapitálu ve formě příslibu mateřské společnosti. Po náročných jednáních se podařilo přesvědčit EP o neobezřetnosti skupinové podpory a odsunout debatu na dobu po provedení směrnice.
Kapitálové požadavky bank
Důležitým bodem předsednické agendy byla také revize směrnice o kapitálových požadavcích bank (CRD). Novela reaguje na příčiny finanční krize a zavádí přísnější pravidla v oblasti sekuritizace a velké angažovanosti bank. Vyjednavačům se podařilo nalézt klíčový kompromis u povinnosti držet část emise sekuritizovaných produktů jejich původci. Tato povinnost má přispět k lepšímu uspořádání zájmů mezi subjekty vydávajícími strukturované finanční nástroje a investory. Někteří europoslanci chtěli na poslední chvíli výrazně zpřísnit tento požadavek, což by mohlo bankám způsobit významné problémy. Tomu se podařilo zabránit a text směrnice v napjatém závěru schválil na posledním plenárním zasedání EP.
Česká republika měla také velký zájem o liberalizaci současného režimu pro vydávání elektronických peněz. Také proto, že v ČR funguje téměř polovina institucí elektronických peněz z celé EU. Čeští poskytovatelé však v důsledku příliš striktní dosavadní regulace mohli své služby poskytovat pouze omezeně. Výraznou změnou je umožnění existence hybridních institucí elektronických peněz, které kromě jejich vydávání vykonávají i další činnosti. To je důležité například pro mobilní operátory. V oblasti platebních služeb se také podařilo dokončit novelu nařízení o přeshraničních platbách v eurech. Ta na podzim tohoto roku umožní zahájení přímých inkas v rámci Jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA).
Globální lídr
Českému předsednictví EU se v oblasti finančních služeb podařilo spolu s rozhodnutím o financování výborů orgánu dohledu vyjednat šest legislativních návrhů. To je v novodobé historii rekord. Dle informací sekretariátu rady vyjednalo například francouzské předsednictví EU tři a britské čtyři návrhy. Je však nutné uvést, že předsednická země nemůže ovlivnit počet návrhů, který během svého mandátu dostane, a každý její úspěch vychází z práce předchozích států. Navzdory tomu jde o ojedinělé výsledky. Evropa se stala přičiněním českého předsednictví EU v mnoha oblastech finanční regulace globálním lídrem.
