Benátky čelí v posledních letech nemilému paradoxu. Ikonické město prosperuje díky turismu, zároveň je však právě turismus tím, co perlu severovýchodní Itálie ničí. A to doslova. Davy návštěvníků se sem totiž dopravují na palubách velkých výletních lodí, jež narušují ekosystém laguny a zvyšují riziko, že se začne potápět – se vším, co na ní stojí. I proto se místní radní v minulých měsících dohodli, že těmto kolosům učiní přítrž a zakážou jim plavit se skrze centrum města.
Loňské rozhodnutí Benátkám a jejich historickým budovám dozajista pomohlo, přesto zmíněné riziko zcela neeliminovalo. To proto, že menších lodí se onen zákaz netýká (ačkoliv i ty mohou pochopitelně stav přilehlých staveb zhoršovat). Nyní však svitla Benátkám nová naděje, a to v podobě švédské společnosti Candela a jejich unikátních člunů.
Candela C-8 a Candela P-8 Voyager jsou prvními vysokorychlostními čluny na světě, které nezpůsobují žádné vlnění vody. Je to z toho důvodu, že po hladině neplují, nýbrž se nad ní vznáší. A to doslova. Obě plavidla jsou elektrická, přičemž zatímco první představuje klasický člun, druhé je navrženo tak, aby vozilo cestující a ve městě fungovalo na principu taxi.
A kdo ví, do budoucna by mohly přibýt i další. Třicetimístný P-12, který společnost Candela představila v červnu 2022, pro změnu slibuje, že bude prvním ,létajícím‘ trajektem s dojezdem 60 námořnických mil a rychlostí až 60 kilometrů za hodinu. Uvedenými plavidly společnost navazuje na svoji první rekreační loď s názvem C-7. Tu na trh uvedla v roce 2019.
Vlny, které oko sotva zahlédne
Lodě, jež navrhli letečtí inženýři, vytvářejí při rychlosti 30 uzlů (zhruba 56 kilometrů za hodinu) pouze vlny o velikosti pěti centimetrů. Díky tomu by neohrožovaly historické památky ani Benátky jako takové.
Létající čluny společnosti Candela jsou nápadem zakladatele Gustava Hasselskoga, který si všiml, že ho rychlá cesta do cukrárny přes švédská jezera stojí zhruba desetkrát více než zmrzlina pro celou rodinu. Vypočítal totiž, že při ustálené rychlosti 20 uzlů (37 kilometrů za hodinu) spotřebuje motorové plavidlo asi patnáctkrát více energie než auto.
Klasické elektročluny by podle něj problém nevyřešily, neboť stejně jako ty běžné bojují s odporem vody. Navíc se v jejich případě přidává komplikace v podobě vysoké hmotnosti baterie, kvůli níž musí většina takových plavidel dělat kompromisy mezi rychlostí a dojezdem. Jinými slovy, podle společnosti Candela zvládne akumulátor o kapacitě 100 kWh v běžném člunu plujícím rychlostí 20 uzlů urazit pouze 30 námořních mil. Pak se vybije.
Elektrická plavidla se proto Hasselskog rozhodl zvednout nad vodu. Využil k tomu principu takzvaného hydrofoilingu, tedy jakéhosi křídla ve vodě, které člunu po dosažení určité rychlosti dodá dostatečný vztlak na to, aby se vznesl nad hladinu. Výsledkem je šetrnější loď, jež může plout až 150 minut v kuse.
„Létání v absolutním tichu, bez bouchání a v podstatě zadarmo – to je prostě úžasný zážitek. Kdo jednou vyzkouší Candelu, těžko se bude vracet k tradičním motorovým člunům,“ uvádí CNN s odkazem na Hasselskogovo prohlášení o C-8. „Benátky, které jsou na motorových člunech závislé, ale zároveň trpí jejich dopady, jsou ideálním místem, kde můžeme ukázat, jak mohou plavidla Candela přispět k lepšímu světu a současně nabídnout novou úroveň výkonu,“ dodává zakladatel.
Běh na dlouhou trať
Při vyplutí se loď pohybuje stejně jako každá jiná, stoupat začne teprve až po vyvinutí vyšší rychlosti – podobně jako letadlo. Právě rychlost by ale mohla být problémem. Tedy minimálně v Benátkách, kde se čluny pro transport turistů uplatní jen stěží. „Rozhodně se nejedná o koncept vhodný pro vodní autobus na Velkém kanálu nebo jako nákladní loď,“ komentuje Pierpaolo Campostrini, výkonný ředitel společnosti Corila, která se zabývá studiem systému benátských lagun.
Potenciál lodí by se podle něj dal využít mimo centrum města, například na cestě z letiště. Usnadnit by ale mohly i spojení Benátek s ostrovy, jako jsou Burano a Pellestrina. Campostrini zároveň varoval, že manévrování lodí vysokou rychlostí kolem pomalejších plavidel by mohlo být obtížné, a proto vyjádřil přesvědčení, že než dojde k zapojení ,létajících‘ člunů do provozu, bude nejprve nutné přehodnotit systém dopravy ve městě.
„Zaprvé je zásadní co nejvíce urychlit přechod na elektrický pohon všech lodí v laguně, zadruhé vymáhat dodržování rychlostních limitů prostřednictvím stávajících technologií, které dokáží rozpoznat typ lodi, a zatřetí případně přizpůsobit rychlostní limity typu lodi,“ vysvětluje odborník.
A tak zatímco Benátky, jež před pandemií ročně navštěvovalo až 19 milionů turistů, kteří zde setrvali maximálně jeden den, vyčkávají, takový Stockholm se už k prvnímu testování nových létajících trajektů uchýlil. Budou se používat na příměstské trase z centra švédské metropole na předměstí Ekerö, kde budou plout s vyšší frekvencí, aby vykompenzovaly svoji menší velikost. Lodě se začnou vyrábět letos na podzim, přičemž jejich zkušební provoz by měl začít v první polovině následujícího roku.
