Rychlá reakce na výsledky výzkumu a vývoje je předpokladem úspěchuFirmy v Evropské unii se výrazně zapojují do výzkumu a vývoje. Poznaly už, že jedině tudy vede cesta k prosperitě a vyšším ziskům. Díky tomu se nové technologie na jejich výrobě i produktech podílejí vysokou měrou.
Rychlá reakce na výsledky výzkumu a vývoje je předpokladem úspěchu
Firmy v Evropské unii se výrazně zapojují do výzkumu a vývoje. Poznaly už, že jedině tudy vede cesta k prosperitě a vyšším ziskům. Díky tomu se nové technologie na jejich výrobě i produktech podílejí vysokou měrou.
Ve všech provozech se zvyšuje podíl vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců, ale přes to všechno je nutná kooperace s jinými firmami při vývoji nebo testování produktů a výrobních postupů. Jedině vzájemnou spoluprací je možno konkurovat společnostem z Ameriky a Asie, kde se tento trend prosazuje už delší čas. To vše odpovídá skutečnosti, že rozhodující podmínkou konkurenční schopnosti je v současném světě intenzita výzkumu a vývoje, jeho rychlé využití, inovace, kvalita a rychlost servisu i způsob a rychlost reakce firem na společenské změny. V současné době se třeba jedná o ekologičtější výrobu a ekologické výrobky. Mezi roky 1996 a 2001 stoupl v EU počet zaměstnanců v oborech zabývajících se „hi-tech“ produkty, vyspělých průmyslových firmách a firmách poskytujících vyspělé služby rychleji než ve všech ostatních oborech. Počet zaměstnanců pracujících v oboru hi-tech stoupl o 1 % v roce 2001 oproti roku 2000, ve službách dokonce o 6,1 %. V roce 2001 pracovalo 7,6 % všech pracovně činných občanů Evropské unie v „hi-tech“ oborech a 32,9 % působilo ve vyspělých službách. Německo bylo s 1 1,2 % pracovníky v hi-tech na špici Evropské unie, následovalo ji Švédsko s 7,9 %. Naopak Lucembursko s 1,2 % stojí na úplném konci pomyslné tabulky. V e vyspělých službách je největší podíl pracujících ve Švédsku (45,7 %), Dánsku (42,7 %), Velké Británii (40,3 %) a Nizozemí (40,0 %). Nejhůře je na tom Portugalsko (19,1 %). Nyní blíže k jednotlivým regionům. V deseti regionech s největším procentem pracovníků v oborech hi-tech se nachází hned devět v Německu. Tato země hraje tedy jednoznačně nejvýznamnější roli v oblasti nových technologií. Vždyť ve Stuttgartu pracuje v těchto oborech 21, v T übingenu 18, v Braunschweigu 17,8 a v Karlsruhe 16,9 %. Nejprogresivnější oblastí z tohoto hlediska mimo Německa je Franche-Comté ve Francii (16,6 %). Zohledníme-li absolutní počty pracovníků v hi-tech oborech, je na prvním místě Lombardia v Itálii s 428 000 pracovníky, následuje zmíněný Stuttgart (393 000) a Ile de France (328 000). Porovnáváme-li jednotlivé členské státy Evropské unie, vidíme, že jsou mezi nimi značné rozdíly v počtu progresivních podnikatelských oborů a činností. Rozdíly jsou však nejenom mezi jednotlivými státy, ale i uvnitř členských zemí. Co se týče vyspělých služeb, stojí na špici tentokrát Velká Británie, neboť v deseti nejprogresivnějších regionech je jich právě pět z Velké Británie. Největší absolutní počet pracovníků je potom v Ile de France ve Francii (2 313 000 pracovníků), následuje Dánsko (1 161 000) a Londýn (1 072 000). Jenom dvě země (Řecko a Portugalsko) nedosáhly ve svých nejvyspělejších regionech průměr EU.
Hi-tech produkty a služby
Mezi „hi-tech“ patří elektronika a komunikace, vysokorychlostní přenos dat pomocí optických vláken a jeho digitalizace, interaktivní videoslužby, výroba lékařských strojů, řízených a regulovatelných strojů a zařízení, výroba optických výrobků a měřicích přístrojů, výrobky chemického průmyslu. Mezi vyspělé služby se počítá letecká a lodní doprava, pojišťovnictví, informatika, bankovnictví, vzdělání, zdravotnictví, kultura, sport, poskytování služeb podnikatelům, pronájem věcí a bydlení.
Zaměstnanost v hi-tech oborech
(rok 2001, podíly na celkové zaměstnanosti v % v jednotlivých zemích a extrémní hodnoty v daném státě)
Země/Průměr Nejrozvinutější regiony Nejzaostalejší regiony
EU 7,6
Belgie 6,6 Antwerpen 9,3 Bruxelles-capitale/ 3,2
Brussels hoofdstad
Dánsko 7,0
Německo 11,2 Stuttgart 21,0 Mecklenburg-Vorpommern 3,7
Řecko 2,2 Attiki 3,5 Dytiki Ellada 1,4
Španělsko 5,5 Comunidad Foral 11,2 Canarias 0,8
de Navarra
Francie 7,2 Franche-Comté 16,6 Languedoc-Roussillon 1,6
Irsko 7,3 Border, Midlands 7,4 Southern and Eastern 7,2
and Western
Itálie 7,4 Piemonte 13,8 Calabria 1,4
Lucembursko 1,2
Nizozemí 4,3 Limburg 8,0 Noord-Holland 1,9
Rakousko 6,5 Oberösterreich 9,0 Burgenland 4,6
Portugalsko 3,6 Lisboa e Vale do Tejo 4,8 Centro 3,2
Finsko 7,4 Etelä-Suomi 9,0 Itä-Suomi 4,2
Švédsko 7,9 Västsverige 10,5 Stockholm 5,8
Velká Británie 7,2 Herefordshire, 13,3 Inner London 1,5
Worcestershire
and Warwickshire
Pozn.: Dánsko a Lucembursko jsou posuzovány pro svoji velikost jako jeden region
Zaměstnanost ve vyspělých službách
(rok 2001, podíly na celkové zaměstnanosti v % v jednotlivých zemích a extrémní hodnoty v daném státě)
Země/Průměr Nejrozvinutější regiony Nejzaostalejší regiony
EU 32,9
Belgie 38,1 Vlaams Brabant 45,6 Hainaut 32,3
Dánsko 42,7
Německo 31,0 Berlin 43,1 Niederbayern 23,8
Řecko 22,8 Attiki 30,1 Anatoliki Makedonia, Thraki 13,1
Španělsko 24,9 Comunidad de Madrid 36,5 Galicia 19,2
Francie 35,0 Ile de France 45,3 Centre 27,8
Irsko 31,9 Southern and Eastern 34,1 Border, Midlands and Western 25,3
Itálie 26,9 Lazio 33,7 Abruzzo 21,6
Lucembursko 35,8
Nizozemí 40,0 Utrecht 49,2 Noord-Brabant 34,2
Rakousko 29,3 Wien 41,5 Burgenland 25,0
Portugalsko 19,1 Lisboa e Vale do Tejo 26,2 Centro 14,9
Finsko 39,1 Aland 49,4 Väli-Suomi 34,9
Švédsko 45,7 Stockholm 53,2 Smaland med öarna 39,8
Velká Británie 40,3 Inner London 61,1 Cumbria 30,0
Pozn.: Dánsko a Lucembursko jsou posuzovány pro svoji velikost jako jeden region
