V Evropě je tolik obilí, že na něj není odbyt. Procento obilí vyžité pro biopaliva je naprosto zanedbatelné. Ceny obilovin a olejnin nejsou ceny evropské, ale světové, takže sama Evropská unie to neovlivní. Problém obilovin a hladu není v ceně, ale v tom, že některé státy je pro své obyvatelstvo nenakoupí.
Zrovna tak řepka: přestože se cca 40 procent zpracovává na MEŘO, pro potravinářské využití je řepky dostatek. V Evropě nepřibývají lidé a spotřeba roste pomalu (není to objemová potravina). Produkce řepky se za pět let v EU zvýšila o 40 procent, tak proč bychom měli mít hlad?
V současné době Česká republika vyrábí 2,5 milionu tun obilí, které exportujeme (a těžko exportujeme); nepotřebujeme ho. To je 600 tisíc hektarů. Když u řepky zrušíme biopaliva, uvolníme dalších 200 tisíc, a to je dohromady 800 tisíc hektarů. Co místo toho budeme dělat? Vždyť obvykle nemůžeme prodat ani současnou produkci…
Myslím, že je zbytečné vyvolávat averzi vůči biopalivům a jejich konkurenci vůči potravinám. Problém je někde jinde.
Martin Volf
volf@spzo.cz
