Lídr čtyřkoalice má problém formulovat jednotná stanoviska
Zeptejte se Cyrila Svobody (44) na registrované partnerství osob stejného pohlaví a pochopíte problém čtyřkoalice. „Co vám na to povím, je to, že… teď samozřejmě, že… protože je v rozběhu to, že má čtyřkoalice jednu hlavu, tak na to není formulován přesně postoj. Ale já myslím, že se to dá říct, snaží se čerstvý čtyřkoaliční vůdce krkolomně skloubit protichůdné postoje Unie svobody a jeho mateřských lidovců. „Totiž to je zákon, který dělí společnost lidsky, nikoli politicky. V každé politické straně jsou ti, kdo za to zvednou ruku, a v každé politické straně jsou ti, kteří za to ruku nezvednou. A já bych u zákonů tohoto typu – to je drogový zákon, registrované partnerství a některé další – netlačil politicky, protože pohled na ně je motivován postojem člověka. Svoboda zkrátka na výše položenou otázku nedokáže odpovědět. Není divu. Debata k návrhu zákona o registrovaném partnerství v březnu 1999 ukázala, že lidovci prostě nechtějí dát homosexuálům podobná práva jako manželským párům. Poslanci Unie svobody tehdy zákon absolutní většinou podpořili. První čtyřkoaliční vůdce tak bude mít v čele sdružení čtyř politických stran velký problém, bude–li chtít formulovat pevné stanovisko celé skupiny. Na tiskové konferenci Svoboda minulý týden řekl, že postoj k důležitým tématům bude čtyřkoalice hledat při jednáních. Aby byl v obraze, má navíc nový lídr zaručený vstup na schůze řídících orgánů všech stran čtyřkoalice. S některými otázkami to zřejmě bude mít jednodušší. Vedle témat vyžadujících „pohled motivovaný postojem člověka , vidí totiž Svoboda témata „výsostně politická . „To je například důchodová reforma, daňové věci, školství a tak dále. Tam je zkrátka politický postoj celé čtyřkoalice a ten se bude formulovat. Současná role Cyrila Svobody tak spíše připomíná post tiskového mluvčího s neobvykle silnými pravomocemi. Možná proto zatím nikdo ve čtyřkoalici neřešil otázku, zda bude mít lídr také svého tiskového mluvčího. Názory čtyřkoalice dosud na veřejnosti tlumočí tiskoví mluvčí Unie svobody a KDU–ČSL. „Opravdu jsme se tím nezabývali, nebyl na to čas, uvedla minulý týden tisková mluvčí lidovců Denisa Chovancová. Červená nit. Cyril Svoboda sice nikdy nepracoval v soukromém sektoru, ale říká, že problémy privátních firem ve vztahu ke státní administrativě zná. „Soukromý sektor především potřebuje, aby tady bylo transparentní a normální právní klima. Na to nepotřebuji pracovat v privátním sektoru, abych toto věděl, vysvětluje Svoboda. To podle jeho slov znamená, že podnikatelé potřebují „jistotu pravidel, vymožitelnost pravidel a to, čemu se říká nízké třecí náklady . „To znamená, že mohu udělat smlouvu jednoduchou, protože vím, že se bude dodržovat, jelikož některá pravidla platí. A ne, že se musím jistit pěti dalšími smlouvami, abych se zajistil, co by se stalo kdyby… a dovolávat se rozhodčí doložkou práva holandského nebo rakouského, abych věděl, že se domůžu například ochrany svých investic, vysvětluje Svoboda. V rozhovoru pro týdeník EURO připustil, že nizozemské právo zmínil, protože si vzpomněl na spory okolo televize Nova. Americký investor totiž podepsal jednu z klíčových smluv s Vladimírem Železným podle nizozemského práva a dodnes se soudí o svůj majetek, o němž před mezinárodní arbitráží tvrdí, že mu byl Železným „unesen . Svoboda soudí, že také tento případ potvrzuje nedůvěru k českým zákonům. „Jestliže volím doložkou jiné právo, tak říkám, že vašemu právu nevěřím, konstatuje čerstvý čtyřkoaliční vůdce. Domnívá se, že nejde o problém zákonů. „Buď se tady čeká na rozsudek dlouho, nebo je těžko vykonavatelný, nebo nám nedůvěřují zahraniční investoři, protože každý musí mít právo na rychlý a spravedlivý proces. A to je něco, co u nás ještě není, říká Svoboda. Nešlo to. Svoboda ovšem není jediný politik, kterého trápí neprůchodné české soudy. Hloubkové prověrky některých českých soudů nařídil loni na podzim také místopředseda Zemanovy vlády Pavel Rychetský, který do minulého týdne přechodně vedl ministerstvo spravedlnosti. „Myslím že je to správný krok, schvaluje prověrky Svoboda, v letech 1992 až 1996 první náměstek ministra spravedlnosti. „Nezapomeňte, že tehdy jsme byli blíž roku 1990, kdy jakákoli větší snaha vstupovat do tohoto hodnocení se vnímala jako kádrování nezávislé justice, odpovídá Svoboda na otázku, proč podobné kroky neprosazoval na ministerstvu už v době svého náměstkování. Pokud nový ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš naváže na Rychetského úsilí, budou se moci příští rok před volbami sociální demokraté chlubit, že zprůchodnili soudy. Svoboda by tak mohl přijít o své hlavní téma. Tento výklad ovšem čtyřkoaliční vůdce odmítá; „To není jen otázka soudů. Ve společnosti je obecný požadavek na určitý styl vládnutí a chování elity.
