Babišovy zdravotnické návrhy jsou líbivé, ale impotentní Ministr nancí Andrej Babiš (ANO) se zatvářil jako přísný strážce kasy a nadiktoval podmínky, bez jejichž splnění do děravého zdravotnického hrnce v příštích letech nenaleje navíc ani korunu.
Ponechme stranou jeho trochu pokrytecké povzdechnutí, že úplné zrušení poplatku za pobyt v nemocnici byla chyba. Byla. A zjevně už i některým vládním politikům došlo, že si to vlastně nikdo nepřál. Diskuse o zdravotnických poplatcích byla v koalici náročná, a kdo se jí účastnil, je rád, že skončila. I když s výsledkem není úplně spokojený asi nikdo. Teď chtěl Babiš své koaliční partnery především pošťouchnout.
Náramně se mu to povedlo. Zvlášť ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) musel být nadšen, když mu kolega z financí diktuje, co a jak má dělat. Ministři nancí byli pro zdravotnický sektor vždy důležití, ale že by výslovně (nebo přinejmenším takto veřejně) „doporučovali“ konkrétní opatření, to tu ještě nebylo. Ale proč by Babiš neporadil O systému veřejného zdravotního pojištění toho sice moc neví, ale připomeňme, že jeho skupina Agrofert má obrat 236 miliard korun, což je v podstatě tolik, kolik se ročně protočí veřejných peněz ve zdravotnictví. A také postavil soukromou kliniku pohybové medicíny. Jistě je tedy namístě, aby laskavě usměrňoval kolegu, který kromě medicíny pouze studoval management zdravotnictví, řídil dvě nemocnice a předsedal krajskému zdravotnímu výboru.
Jak že to tedy Babiš chce zamezit „vysávání zdravotnictví“ Nic převratného nevymyslel.
Žádá zveřejňování smluv zdravotních pojišťoven s poskytovateli, ke kterému se koalice zavázala. Kromě toho chce, aby se pro státem řízené nemocnice nakupovaly přístroje a drahý zdravotnický materiál centrálně a aby se při těchto nákupech důsledně sledovala tržní cena.
Na první pohled jsou to opatření líbivá.
O jejich účelnosti a dotažení do funkčního konce lze ale úspěšně pochybovat. Navíc na zveřejnění smluv už na Němečkův popud pracovala Všeobecná zdravotní pojišťovna od nástupu nové vlády a hned po Babišově výzvě také oznámila, že se na internetu začnou objevovat od dubna. Co léta nešlo kvůli bájnému ohrožení osobních údajů, najednou lze. Pojišťovna změnila právní názor. Zveřejnění dokumentů, ze kterých s trochou snahy půjde aspoň přibližně vyčíst, jaké úhradové podmínky má která nemocnice a poliklinika, se nedá než hlasitě přivítat. Informace ze smluv budou poučné a rozruch, který mezi konkurenčními zdravotnickými zařízeními vznikne, zábavný.
Ovšem příslib, že by samotné zveřejněné smlouvy přispěly k hospodárnějšímu nakládání s veřejnými prostředky, je velmi mlhavý.
Ke skutečné transparentnosti by se ještě ministerstvo zdravotnictví muselo rozhoupat k zadávání nezávislých analýz a zpracovávání dat z naskenovaných dokumentů, ve kterých se v syrové podobě nedá nic rozumně dohledat. Pokud tedy skutečně stojí o otevřenost. Jinak se budou z hromady smluv vytahovat jen pikantnosti, na které někdo účelově upozorní. (I to je ovšem lepší než vše tajit.)
Centralizace nákupů je nápad převzatý ze soukromého prostředí. Přesně to udělá hned po převzetí nemocnice soukromý vlastník několika nemocnic, u nás Agel, na Slovensku či v Polsku třeba Penta. A ušetří velké peníze. Proč ale Nejen tím, že jako větší odběratel dostane slevu. Především přenesením odpovědnosti zcela změní motivaci a možnost kontroly. Problém s nákupy veřejných nemocnic je zejména ten, že primář ani ředitel nemocnice nemají žádný prospěch z toho, když budou kupovat nejlevněji. Boj s předraženými nákupy, při kterých si někdo plní vlastní kapsu, je mravenčí práce. Nevyřeší se přesunem na ministerstvo. Je velký rozdíl dát zodpovědnost za nákupy pro několik nemocnic zkušenému top manažerovi, a dát ji ministerskému úředníkovi. Ať se politici u soukromníků poučí spíše v tom, jak svoje lidi motivují ke společnému zájmu na FInančním zdraví nemocnic. Pokud pak ředitelé některých nemocnic usoudí, že chtějí nakupovat společně, ať jim v tom ministerstvo nebrání.
Po Babišově zdravotnické exkurzi se bude Němeček nejspíš všude zaštiťovat transparentností a bojem proti nehospodárnosti. Co uspokojí ministra FInancí, nemusí být ale nutně přínosem pro systém. I za krásným štítem se může skrývat šunt.
O autorovi| ADÉLA ČABANOVÁ cabanova@mf.cz
