HLAVNĚ BÝT U TOHO

Austrálie připravila Zelené hry a očekává synergický efekt

Květen 2000. Do zahájení XXVII. letních olympijských her v australském Sydney scházely tři měsíce a pár dní. Speciální policejní jednotka oznámila, že zadržela v místě konání muže, jenž ukrýval v podzemním bunkru větší množství výbušnin. Sdělení přinesly všechny hlavní světové televizní stanice. 26. srpna se o Austrálii opět hovořilo v hlavních zprávách dne. Tamní policie odhalila, že se v době soutěží chystá útok na jadernou elektrárnu na jihu Sydney. Listopad 1956. V australském Melbourne začaly XVI. letní olympijské hry, první na jižní polokouli vůbec. V tisíce kilometrů vzdáleném Maďarsku vypukl téměř současně jiný boj. Sovětská vojska zasáhla v Budapešti proti „kontrarevoluci . Australské úřady, ve strachu z ohrožení maďarských sportovců ruskou tajnou službou, povolaly do olympijské vesnice armádu. O tom všem, stejně jako o sportovním klání, se svět pouze dočítal. Záběry z her nabízel s notným časovým odstupem jen filmový žurnál. Olympiáda v Melbourne se totiž zapsala do dějin i tím, že televizní společnosti odmítly zaplatit organizátorům požadovanou sumu za vysílací práva. Premiéra přímých přenosů se nekonala. Letos zaplatí televize, které mají přímý zážitek z olympiády zprostředkovat třem a půl miliardě lidí, za práva k vysílání více než miliardu australských dolarů. Stanice jako NBC, které budou přebírat signál hostitelského konsorcia Sydney Olympic Broadcasting Corporation, nebo natočí i vlastní záběry, utratí nejvíce. Více než sponzoři, více než obchodníci za licence k prodeji suvenýrů. Žije vůbec ještě sportovní myšlenka, s níž přišel před více než sto lety Pierre Coubertain? Nebo jde už pouze o peníze, případně o politiku? Motto „Není důležité zvítězit, ale zúčastnit se stále platí. A možná více než dříve. Důležité je být u toho a přeměnit účast v marketingový úspěch. Vlastní, sponzorské firmy, pořadatelů, národních svazů. Psi, sendviče a kondomy. Olympijské hry v Sydney, které potrvají od 15. září do prvního října, budou vrcholem snažení pro více než deset tisíc sportovců z téměř dvou set zemí. Jejich doprovod má čítat přes pět tisíc lidí. O dění na sportovištích i mimo ně bude informovat na patnáct tisíc novinářů. Hladkému průběhu her má napomáhat zhruba čtyřicet tisíc dobrovolníků, bezpečnost sportovců i návštěvníků dostalo na starost asi pětatřicet tisíc osob. Včetně čtyř tisícovek členů jednotek speciálního nasazení se dvěma tisíci cvičenými psy. Projekt takzvaných Zelených her, zahrnující stavbu sportovních zařízení včetně hlavní železniční stanice a hotelů Novotel a Ibis (viz schéma), pohltil více než tři miliardy amerických dolarů. Vláda Nového Jižního Walesu přispěla částkou 1,69 miliardy australských dolarů. Projekt Zelené hry dostal tento název proto, že organizátoři slíbili představitelům ekologických iniciativ, že budou zásadně stavět z recyklovatelných materiálů a dbát na efektivní využití energií, vody a šetrnou dopravu. Například vodu v olympijské vesnici budou ohřívat sluneční baterie. Objekty, vybudované speciálně kvůli olympiádě, navíc po skončení her neosiří – jejich prodej je už teď v plném proudu. V kapitole příjmů organizačního výboru her (SOCOG) vede jedna miliarda australských dolarů za televizní práva. Následují příjmy od sponzorů (přibližně 695 milionů), za lístky by mělo být strženo 566,1 milionu. Suvenýry a další „olympijské zboží (organizátoři prodali více než sto licencí) má posílit pokladnu SOCOG zhruba sedmdesáti miliony australských dolarů. Co dodat? Snad pár drobností. Poprvé v historii putovala olympijská pochodeň pod vodou, prvně budou diváci smět na stadiony s občerstvením. Účastníkům her bude k dispozici sto tisíc kondomů. Závěrečný ceremoniál údajně nesnese srovnání. V show, jež má trvat pět hodin, vystoupí sedm tisíc celebrit. Na přípravy slavnosti padne sto tisíc metrů látek a třicet tisíc litrů barev. V hledišti olympijského stadionu má přihlížet sto deset tisíc diváků. Nic z toho, co se bude v Sydney dít, by nemělo uniknout pravidelným uživatelům internetu. Adresa www.olympics.com, z dílny IBM a pořadatelského výboru SOCOG, bude nabízet živé přenosy z průběhu soutěží, komentáře a další zajímavosti deseti milionům zvědavců. Webová stránka, jež se má stát největší sportovní atrakcí v dějinách světové informační dálnice, nabídne i zprávy z olympijské vesnice, z historie her a informace o Sydney. Optimismus i skepse. Austrálie, kterou postihla asijská krize pouze nepatrným zpomalením tempa hospodářského růstu (drží se nyní zhruba na úrovni čtyř procent), je připravena vytěžit z her maximum. Commonwealth Bank, jak informovala agentura Reuters, předpokládá, že olympiáda zrychlí ekonomický růst celé Austrálie o jeden procentní bod. Očekávaný nárůst, představující dvě miliardy australských dolarů, by tak mohl sloužit k redukci deficitu běžného účtu platební bilance. Prognóza, vycházející ze zkušeností jiných pořadatelských zemí, ale zároveň varuje před nebezpečím prudkého poklesu hospodářského rozvoje v období po hrách. Analytici odhadují, že do roku 2006 se má ekonomický efekt přídavných aktivit z her zúročit sumou až sedmi miliard australských dolarů. Federální vláda se pokouší využít toho, že se hry konají právě v Austrálii, také iniciativou „Australia: Open for Business s rozpočtem šesti milionů tamních dolarů. Klíčová role připadla Business Clubu Australia, který navazuje spojení se zámořskými investory. Australia Sports dostala na starost promotion australského sportu, Australian Technology Showcase zase on–line propagaci australského know–how. Rubem profitu je ovšem břemeno daňových poplatníků. Ujištění viceprezidenta Mezinárodního olympijského výboru Kevina Gospera z letošního ledna, že obyvatele nebude olympiáda stát ani cent, vzalo záhy za své. Odhad vlády Nového Jižního Walesu z téže doby už zmiňoval zátěž více než jedné a půl miliardy australských dolarů. Propočet pořádající země se ukázal jako přesný. Pochyby o přínosu olympiády mají také drobní a střední podnikatelé. Pětašedesát procent z těch, které v březnu oslovila agentura Pitcher Partners, soudilo, že hry nebudou mít vliv na jejich obrat. Největšími skeptiky byly rodinné podniky s obratem do dvaceti milionů australských dolarů. Tak takhle ne. Austrálie přišla s něčím nevídaným. Sportovci, kteří obdrží za zisk medaile odměnu od národního olympijského výboru, případně profesního svazu, mají tento příjem zdanit na místě, a přispět tak do australské státní pokladny. Přestože tuto prémii obdrží až doma po návratu. Rusové dostanou za zlato sto tisíc dolarů, Američané pouhých patnáct tisíc dolarů, Češi milion korun. Daň by se podle platné legislativy měla pohybovat v rozpětí od 29 do 48,5 procenta. „Jestliže sportovec dosáhne výkonu, za který má slíbenou jednorázovou odměnu, na australské půdě, musí zaplatit daň místním úřadům. Vůbec nezáleží na tom, kde ty peníze dostane a s jakým sportovním svazem či olympijským výborem má podepsanou smlouvu, prohlásil pro agenturu AP Peter Rowe, ředitel berního úřadu v Canbeře. Zamýšlené opatření vyvolalo bouři nevole. „Je to velká nehoráznost, to už Australané přehnali, uvedl pro ČTK místopředseda Českého olympijského výboru a šéf české olympijské komise František Dvořák. Naznačil zároveň, že existuje možnost deklarovat odměny jako příjmy z jiné činnosti. „Česká republika má s Austrálií smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Takže sportovci nebudou příjem v žádném případě danit dvakrát. Dále je nutno vzít v úvahu, že se slovo odměny používá i pro případy, kdy se ve skutečnosti vůbec nejedná o odměny, ale o příspěvek na úhradu nákladů spojených s přípravou na olympiádu za celé čtyřleté období, jehož výše se mimo jiné určuje také úspěšností na hrách. V takovém případě se pravděpodobně nejedná o prostředky vydělané na území Austrálie. A jsou zdaňovány v zemi příslušného národního olympijského výboru, odpověděl týdeníku EURO místopředseda Českého olympijského výboru pro ekonomiku a marketing Karel Bauer. Austrálie táhne. Neoddiskutovatelné jsou příjmy australské pokladny z cestovního ruchu. Zahraniční turisté by měli letos dovézt na nejmenší světadíl až šest miliard australských dolarů. Už v dubnu, pět měsíců před hrami, stoupl počet návštěvníků ze zámoří o dvacet procent, což je nejvyšší kvartální přírůstek za poslední čtyři roky. Experti míní, že hry přitáhnou do země půldruhého milionu návštěvníků. Dva až tři dny před zahajovacím ceremoniálem letní olympiády by mělo letiště v Sydney odbavovat v průměru čtyři tisíce pasažérů za hodinu. Obyvatelům Sydney úřady doporučily, aby po dobu her změnili denní režim nebo si vzali dovolenou. „Nemusejí odjíždět pryč. Stačí, když nebudou ty dva týdny jezdit hromadnou dopravou, citovala agentura Reuters místopředsedkyni Mezinárodního olympijského výboru Anitu DeFrantz. Ukrojit z bohatého koláče se snaží nejen Australané. Monopol na prodej vstupenek po internetu získala značka VISA, solidní zisky očekává největší světová marketingová firma IMG. Její výkonný viceprezident Alastair Johnson naznačil, že hry by mohly zvýšit letošní tržby o deset až dvanáct procent. Roční obrat IMG činil v roce 1999 jednu miliardu amerických dolarů. Přiživit se chtějí i podvodníci. Australští celníci zabavili přes sto tisíc padělaných suvenýrů. Hodnota zboží převážně z Asie přesáhla sto tisíc dolarů. Na pulty stánků mířily falešné čepice, šaty, trička, odznáčky, přívěsky na klíče, hodinky, hrnečky a džbány. Jejich nepravost prozradila loga s měkkým „i v názvu Sydney. Příliš velké oči? Ne všechny odhady pořadatelům vycházejí. Jisté je, že za očekáváním zůstane zisk z prodeje vstupenek. Díru v rozpočtu her ve výši 18,6 milionu australských dolarů zatáhne vláda Nového Jižního Walesu. Organizační výbor vršil chybu za chybou. Především vytiskl o tři sta tisíc lístků více, než je kapacita sedadel na sportovištích. Loni dopustil po chybné inzerci prodej třinácti tisíc vstupenek na večerní část atletických soutěží 22. září za poloviční cenu. Dodatečně výbor také zjistil, že všechny vytištěné lístky jsou příliš velké na to, aby si je diváci mohli označit v turniketech. List Sydney Morning Herald dodal, že lístky nejsou ani označeny čárovým kódem, takže nebudou evidovány čtecím zařízením. Vstupenky tudíž nemohou být v případě poškození či ztráty vyřazeny z evidence a nahrazeny jinými. Problémem je a může být i počasí. Stovka dělníků musela koncem června přerušit stavbu areálu pro olympijský turnaj v plážovém volejbalu na pláži Bondi Beach v Sydney, protože vichřice rozmetala stavební materiál, dřevěné trámy i kovové tyče. „Ve vzduchu létalo i několik lavic na sezení, popsal zážitek mluvčí stavební společnosti Andrew Ferguson. A riziko trvá. Případný déšť může přesunout začátky soutěží, vyhlášení vítězů, program televizních přenosů, následně se zkomplikuje doprava atletů a diváků, prodej občerstvení a způsob i doba nasazení dobrovolníků. Hry se mohou prodražit. V polovině března a znovu v půli července vyzkoušeli pořadatelé bezpečnostní a nouzová opatření. Třídenního cvičení, při němž bylo simulováno 46 závažných a 1500 menších nehod a problémových situací, se zúčastnilo více než tisíc zaměstnanců organizačního výboru a dobrovolníků, rozdělených do třiceti různých skupin. Na programu byl teroristický útok, kolaps dopravy či zřícení mostu pro pěší. Najatí dobrovolní řidiči tramvají třikrát přehlédli červenou na semaforu a způsobili dopravní nehody. Při nejhorší z nich vykolejily tři ze čtyř vagonů soupravy, která přepravovala dvě stě padesát lidí. „Velké problémy máme v celém systému dopravy. Musíme je vyřešit do začátku her, připustil dva měsíce před zahajovacím ceremoniálem mluvčí opozice v parlamentu Nového Jižního Walesu Charlie Lynn. Hra o hry. Co tedy jsou dnes olympijské hry? Jde o zneužití sportu, jakousi obdobu spartakiády, jak se nechal před časem slyšet Lukáš Pollert, olympijský vítěz z Atlanty? Nebo čistě o velký byznys v režii stále stejných velkých firem? Anebo má stále navrch politika? Komercializace olympijské myšlenky je nesporná. A politika stále nezanedbatelná. Představitelé zejména afrických a jihoamerických národních výborů volají po větší aktivitě mezinárodního i národních olympijských výborů mimo sportovní parketu. Tedy po jejich angažovanosti v politice, při prosazování mírových myšlenek. Ekvádor a Peru oslavily konec vzájemné rok a půl trvající války společným Během olympijského dne. Politice se nevyhne ani Sydney. Palestinci protestovali proti pietnímu aktu, který má připomenout atentát na olympijských hrách v Mnichově v roce 1972. Australská vláda jim odmítla ustoupit. Naopak slíbila Izraelcům, že jejich policistům povolí na ochranu výpravy držení střelných zbraní. Na právě začínající hry bude mít nesporně vliv i aktuální politická situace. O zázemí přišel na Fidži surfař Tony Philp. Na politiku ale myslí i ti, kteří se soutěží zúčastní. První etiopská olympijská vítězka Derartu Tulu prohlásila, že mír je důležitější než sport: „Největší radost bych měla, kdyby můj případný úspěch v Sydney pomohl ukončit vleklou válku mezi Etiopií a Eritreou. Takže byznys i politika. Kvůli byznysu, který na olympiádě kvete, se dávají úplatky. Korupční aféra, která provázela volbu amerického Salt Lake City jako dějiště zimních olympijských her v roce 2002, přiměla vedení Mezinárodního olympijského výboru k založení etické komise. A na obzoru je možná další skandál. Atény, první dějiště novodobých her, které mají v roce 2004 konečně znovu převzít pochodeň, by mohly podle deníku Wall Street Journal vypadnout z kola ven. Údajným důvodem je činnost teroristické skupiny „November 17 . Deník tvrdí, že výbor už má náhradní variantu. Kandidátem není nikdo jiný než opět Sydney.

Česká cesta Český olympijský výbor investoval do čtyřleté přípravy na letní olympijské hry v Sydney dvě stě milionů korun. Samotná účast výpravy, která čítá 126 sportovců a 74 lidí v jejich doprovodu, přijde na čtyřicet milionů korun. Objednáno bylo předem čtyři sta letenek. Vítěz soutěže jednotlivců dostane milion korun (stejně jako v Atlantě), stříbrný medailista pět set tisíc a bronzový tři sta tisíc korun. Vítězný fotbalový tým by si mohl přijít na 9,2 milionu korun. Sportovec, jenž uspěje vícekrát, se nemusí obávat žádného krácení. Zatímco v Atlantě financovalo odměny nejlepším konsorcium bank, tentokrát platí především sponzoři. Oficiálními partnery Českého olympijského týmu jsou Adidas, pojišťovna Allianz, Čechofracht, Česká spořitelna, Česká televize, Český Telecom, MF DNES, Radegast, Radiožurnál, Sazka, Stella Group, Škoda Auto, Transgas. Individuální sponzorství má s Kateřinou Neumannovou, Martinem Doktorem a Šárkou Kašpárkovou například mobilní operátor RadioMobil. Česká televize zasvětí průběhu olympiády v Sydney téměř celý program ČT2, přibližně polovina vysílacího času připadne na přímé přenosy. Český rozhlas bude přinášet z pátého světadílu v průměru třicet vstupů denně, z toho zhruba dvacet živě.

(iza)