Hlavně draze

Stát nabízí stamiliony za službu, kterou může mít zdarma

Průběh opakovaného výběrového řízení na finančního manažera České republiky, instituce, která bude spravovat desítky miliard korun přicházející z Evropské unie, budí dojem, že státu vysoké poplatky bank nevadí tolik, jak dosud tvrdil. Ještě před několika měsíci ve svém pozičním dokumentu ministerstvo financí (MF) po bankách požadovalo, aby operace spojené se státem nebyly zpoplatněny. Nyní, zdá se, už o to nestojí. Naopak. Za služby, které může mít téměř zdarma, nabízí dvě stě milionů korun.

Krátké ohlédnutí.

Srovnávání se zahraničím a svými vlastníky v oblasti poplatků se české banky brání již několik let. Většina zahraničních bank má poplatky za běžné služby mnohem nižší, což připouštějí i čeští bankéři. Jedním dechem však dodávají, že v západní Evropě si to mohou dovolit, protože struktura jejich výnosů je se situací na českém trhu nesrovnatelná. Mimo jiné kvůli tlaku ministerstva financí a některých médií se však snaží svou poplatkovou politiku zjednodušit a od některých sazeb ustupují. Pod tlakem trhu a akcionářů se také snaží posunout své výnosy více ke službám a úvěrům. Transparentní je tato snaha například právě při tendru na finančního manažera. Prostředky z Evropské unie a příspěvky státu na dotace od roku 1997 spravovala Česká spořitelna. V loňském roce však vyvinuly banky v čele s Komerční bankou a ČSOB na ministerstvo financí tlak, jehož účelem bylo vypsání výběrového řízení na tuto zajímavou státní zakázku. Ministerstvo souhlasilo a na podzim loňského roku soutěž vyhlásilo. Tendru se zúčastnily Česká spořitelna, ČSOB a HVB Bank, Komerční banka paradoxně nikoli. K jeho zrušení došlo dle oficiálního vyjádření ministerstva financí proto, že „vzhledem k nulové nabídkové ceně jednoho z uchazečů nebylo možné provést hodnocení nabídek“. Nulový poplatek stanovila za své služby ČSOB. Argumenty banky, že nepožaduje poplatky od státu, protože vydělá zhodnocením peněz a úsporou marketingových nákladů, zůstaly nevyslyšeny. HVB Bank požadovala přes 57 milionů korun, Česká spořitelna 36 milionů korun.

Prudká změna.

Po zrušení tendru byla na konci loňského roku znovu pověřena správou unijních miliard Česká spořitelna, a to do doby, než bude vyhlášen nový. Licitace se mohla ministerstvu financí značně vyplatit. Banky měly čas na hlubší analýzu přínosů vedení takového účtu a mimo jiné vzhledem k agresivní nule ČSOB v prvním výběrovém řízení zvolily rovněž dravější taktiku. Naopak ČSOB jako by se zalekla zrušení prvního tendru. Po vyhlášení výsledků toho aktuální se možná ukáže že, obava nabídnout opět extrémně málo se nevyplatila. Kritéria tendru byla proti prvnímu mírně změněna, stejně jako jejich váha. Nejdůležitějším je cena za služby, s váhou 50 procent. V prvním řízení byla o pět procentních bodů nižší. V případě, že nebude z formálních či procedurálních důvodů vyloučena ze soutěže, získá při hodnocení této položky plný počet bodů HVB Bank. Ta použila taktiku ČSOB z prvního výběrového řízení a za své služby po dobu čtyř let chce pouze 50 haléřů místo 57 milionů požadovaných v loňském roce. ČSOB, pravděpodobně aby se vyhnula problémům s neadekvátně nízkou nabídkou, stanovila svou cenu na 1200 korun, Česká spořitelna dvanáct milionů a Komerční banka, která se do druhého tendru přihlásila, dokonce 100 milionů korun. Vzhledem k objemu spravovaných peněz, jenž by ideálně mohl dosáhnout 120 miliard jen od Evropské unie plus další desítky miliard ze státního rozpočtu, jsou však první tři nabídky v podstatě identické, a s nadsázkou řečeno, rovnají se nule. Pokud však použije výběrová komise stejný vzorec pro výpočet výhodnosti nabídky, který použila v první soutěži (vyplývá ze zákona o veřejných zakázkách), mohla by o vítězi celého tendru rozhodou právě cena. I když rozdíl mezi nabídkou HVB Bank a ČSOB je pouze 1199,5 koruny, získá HVB Bank plných 50 bodů a ČSOB pouze 0,0208 bodu. Českou spořitelnou poptávaných dvanáct milionů korun, což jsou vzhledem k velikosti zakázky a prvním nabídkám stále v podstatě drobné, bude ohodnoceno pouze 0,00000205 bodu. Při hodnocení kritéria počtu poboček bude mít naopak zdaleka navrch ČSOB, která jich ve spolupráci s Poštovní spořitelnou nabídne přes tři tisíce. Stovkami kontaktních míst disponují rovněž ČS i Komerční banka, naopak HVB Bank disponuje pouze 24 pobočkami. Svůj hendikep však vyrovnala tím, že se jako svého partnera přibrala Českou pojišťovnu, jež disponuje více než 700 obchodními místy.

Kontroverzní Isprofin.

Proti prvnímu výběrovému řízení stát požaduje jako jedno z kritérií rovněž technický návrh komunikace se systémem Isprofin, což je systém, který vypořádává transakce. Banky mají připravit demoverzi svého řešení, problém však je, že ministerstvo jim odmítlo o Isprofinu podat jakékoli informace. Dokonce to smluvně zakázalo i společnosti, jež pro něj systém vyvinula. Banky tedy vytvářejí demoverzi na komunikaci s něčím, co nikdy neviděly. „V průběhu zadání veřejné zakázky byli všichni účastníci v dodatečných informacích k zadávací dokumentaci Isprofin upozorněni, že bankovní ústav nepotřebuje žádný mimořádný software pro komunikaci s Isprofinem, ale musí mít software, který umí zpracovat soubor typu .dbf. Veřejná soutěž byla mimo jiné vyhlášena také proto, aby nám finanční manažer předložil svoji verzi zpracování zakázky na základě uplatnění nejmodernějších bankovních služeb,“ uvedla mluvčí ministerstva financí Petra Krainová. Dodatečné informace, které bankám ministerstvo poskytlo, má týdeník EURO k dispozici. Otázka jednoho z uchazečů: „Jakým způsobem bude demoverze (respektive výsledná aplikace) komunikovat se systémem Isprofin? Pouze Pomocí dbf souborů, nebo on-line v reálném čase?“ Odpověď ministerstva zněla: očekáváme návrh uchazeče.

Zadarmo to nedělají.

Všechny nabídky, snad s výjimkou stomilionové od Komerční banky, svou výší ani zdaleka neodpovídají představám ministerstva financí. V prvním výběrovém řízení stanovilo předpokládanou cenu, již za služby zaplatí, na 296 milionů korun. Přestože ČSOB hodlala poskytnout služby zdarma a i nabídky České spořitelny a HVB Bank byly nižší, trvá na vysoké ceně i v současné době. Jako indikativní stanovilo 200 milionů korun a domnívá se, že oprávněně. „Tato cena byla stanovena jako maximální a vycházela z výsledků veřejné zakázky v loňském roce (jestliže pomineme nulovou nabídku ČSOB), nabídek bankovních ústavů a z předpokladu nárůstu v této části výdajů státního rozpočtu,“ uvedla Krainová. Pouze ve světle této odpovědi je pochopitelné, proč Česká spořitelna, HVB Bank i ČSOB obdržely výzvu od ministerstva financí, aby svou mimořádně nízkou cenu zdůvodnily. Problémy s tím však jistě mít nebudou. Samo ministerstvo financí odhaduje, že v České republice je deset až patnáct tisíc příjemců dotací za rok. V případě, že by tendr nevyhrála Česká spořitelna, získá jeden ze tří dalších uchazečů poměrně velké množství klientů, kterým otevře účet a proplatí dotaci. A závisí samozřejmě jen na obchodní zdatnosti jejích zaměstnanců, kolik z podnikatelů využije dalších bankovních služeb. „Zadavatelem je sice ministerstvo financí, ale ve své podstatě je ochotno platit za služby, které jsou určeny koncovému uživateli, tedy příjemci dotace. A tím jsou firmy, podnikatelé, subjekty veřejné sféry – tedy naši klienti. Proč bychom tedy po státu měli chtít horentní odměny za to, že naší cílové zákaznické skupině můžeme nabídnout další službu – výplatu dotací,“ odůvodnil „mimořádně nízkou cenu“ ředitel korporátní klientely HVB Bank Dušan Hladný. Motivací České spořitelny je samozřejmě neztratit současné klienty a obchody, navíc banka se dlouhodobě profiluje jako financiér municipalit. Kromě získání nových obchodů a klientů je pro banky přínosem i zhodnocení prostředků. Ministerstvo financí uvádí, že denní zůstatek na účtu se bude pohybovat mezi 100 až 300 miliony korun. Tyto peníze bude banka zhodnocovat pro stát, nabídky se pohybují okolo 80 procent měsíčního PRIBID (sazba na mezibankovním trhu). Zbytek tedy zůstane bance, která s penězi může pracovat. ČSOB navíc již při minulém výběrovém řízení tvrdila, že pro ni je důležitá i úspora marketingových nákladů, která se může pohybovat i nad deseti miliony korun ročně. Jedna motivace však jasná není. Co vede ministerstvo financí k utrácení peněz, jež by našly smysluplnější využití? Zřejmé není ani to, proč by finančním manažerem nemohlo být více bank. Konkurenční boj by mohl příjemcům dotací přinést výhodnější podmínky u aditivních služeb, než jaké nabídne jeden stanovený finanční manažer. Ministerstvo to sice odmítá s tím, že by se systém příliš zkomplikoval, ale například na Slovensku mohou službu finančního manažera poskytovat všechny banky.

Nejvyšší váhu má cena Kritéria tendru - Váhy v procentech

• Nabídková cena 50

• Hustota sítě poboček 20

• Komunikace s ISPROFIN 20

• Výše úročení kreditních zůstatků 20

Pramen: zdroj týdeníku EURO

Nejvíce požaduje Komerční banka Banka - Cena

• KB 100 milionů korun

• ČS 12 milionů korun

• ČSOB 1200 korun

• HVB Bank 50 haléřů

Pramen: zdroj týdeníku EURO