Menu Zavřít

Hlavní ekonom Patria Finance David Marek: ropa za čtvrt roku zase zdraží

13. 1. 2009
Autor: Euro.cz

Lidé mají nezdolný optimismus a trpělivost.

Přes loňský tragický rok většina odhadů počítá se zlepšením situace v letošním roce, v nejhorším případě v roce příštím. Nezbytné je vrátit se na zem a nechat proběhnout potřebné strukturální změny ve finančním sektoru. A počkat, až se z nich zotaví reálná ekonomika.

Po rapidních propadech loňského roku předpovídali někteří analytici pro počátek toho letošního pražské burze růstové rallye. Zatím to tak na trhu opravdu vypadá. O obrat trendu ale zřejmě nejde?

Lidský optimismus je nezdolný. Pro takzvaný medvědí trh je charakterické rychlé střídání optimismu a pesimismu. Letošní rok finanční trhy začaly na vlně optimismu opřené o víru, že zaberou fiskální balíčky vlád a snižování úrokové sazby centrálních bank. Pokud ovšem dáme do souladu ekonomické prognózy pro USA, eurozónu a střední Evropu a jejich souvislosti s akciovými trhy, směřují optimistické scénáře k obratu akcií do poloviny roku.

Únor a březen – to by měly být měsíce, kdy začnou ohlašovat svoje výsledky hedge fondy, jejichž loňské úspěchy či neúspěchy zatím nejsou díky jejich konstrukci a pravidlům správy známy. S jakými výsledky podle vás přijdou?

Hedge fondy finanční krizi poměrně dlouho unikaly. Nicméně bez šrámů zůstat nemohly. Zhruba čtyřicet procent cenných papírů svázaných s hypotékami v USA držely ve svých portfoliích hedge fondy. Další výrazné ztráty utrpěly při eskalaci krize po pádu Lehman Brothers poklesem na akciových trzích a zvýšením averze k riziku, která zatížila korporátní dluhopisy.

Velké ztráty přinesla hedge fondům strategie prodávat dolar/kupovat ropu. Tato strategie byla velmi oblíbená a do poloviny roku přinášela vysoké zisky, v druhé polovině ovšem vysoké ztráty. V neposlední řadě hedge fondy doplácí na snižování finanční páky ve finančním sektoru, jinými slovy řadě z nich se ztížil přístup k úvěrům. Situaci hedge fondů nepřidal ani zákaz krátkých obchodů, které patří k jejich standardním nástrojům.

Dočkáme se tedy na burzách dalších velkých propadů?

Nikdy neříkej nikdy. Nicméně nyní je základním scénářem medvědí trh s falešnými starty korigovanými negativními zprávami z ekonomiky i finančního sektoru. Své dno si již akciové trhy v USA a Evropě patrně našly.

Jako otevřená ekonomika bude ta česká silně záviset na vývoji eurozóny a světové ekonomiky vůbec. Jaký vývoj v letošním roce očekáváte?

V našem základním scénáři počítáme s poklesem hrubého domácího produktu v eurozóně v letošním roce zhruba o 1,4 procenta. Revize prognóz přitom probíhají každým dnem a situace může být i horší. Pesimistické odhady tipují pokles ekonomické aktivity v eurozóně až o 2,5 procenta.

Rok 2009 bude jednoznačně rokem, kdy na Česko dopadne hospodářská krize. Jaký průběh lze čekat co do makroekonomických čísel?

Nejsme izolovaným ostrovem. Zhoršení ekonomické situace a pokles poptávky v zemích eurozóny začaly pociťovat české firmy již v druhé polovině loňského roku. Český vývoz by se letos měl snížit o 3,5 procenta a přebytek obchodní bilance se výrazně sníží.

S vývozem jsou přímo či nepřímo svázány hospodářské výsledky mnoha firem a při jejich zhoršení zbude méně prostředků na investiční aktivity. Sečteme-li dopady na českou ekonomiku přes všechny cesty, docházíme k prognóze zpomalení růstu české ekonomiky na 0,5 procenta, což se dá označit za stagnaci s kladným znaménkem.

Na jaká odvětví zpomalení dopadne podle vašeho názoru nejvíce?

Na exportně orientované firmy s produkcí zboží dlouhodobé spotřeby či výrobou investičního zboží. Pro příklady není potřeba chodit daleko. Stačí zajet do Mladé Boleslavi, Pardubic či Plzně a dalších měst, kde působí velké firmy s uvedenou charakteristikou.

Kdy se česká ekonomika podle vás dotkne svého dna a začne se vzpamatovávat?

Dno současného zpomalování české ekonomiky by mohlo přijít na přelomu letošního a příštího roku. Okamžik oživení ovšem závisí na Německu a dalších zemích eurozóny, a tedy i hospodářské politice tamních vlád, která může recesi zkrátit a zmírnit.

Karty v rukou má také Evropská centrální banka, která, jak všichni doufají, napraví své omyly a rychle sníží úrokové sazby. Domácí hospodářská politika může samozřejmě také pomoci, pokles vývozu ovšem nahradit nemůže.

Ptám se proto, že akciové trhy většinou reálný ekonomický vývoj předbíhají, jsou hodně postaveny na očekávání. Kdy se podle vás česká burza dočká obratu k lepšímu?

Dlouhodobá analýza vyspělých ekonomik ukazuje, že akciový trh dokáže předstihnout obrat ve vývoji HDP zhruba o tři měsíce a změnu trendu na trhu práce asi o šest měsíců. Tolik z hlediska fundamentální analýzy. České akcie jsou ale svázány s americkými i západoevropskými trhy. Rallye ve Spojených státech by určitě nezůstalo bez odezvy v českých akciích.

NA TĚŽAŘSKÉ AKCIE JE BRZO

Jakou investiční strategii byste doporučoval pro rok 2009?

Doporučil bych z krátkodobého pohledu defenzivní tituly se solidním dividendovým výnosem z oblasti farmacie a telekomunikací. Zároveň při anticipaci zlepšení situace na akciových trzích v druhé polovině roku začíná čas poohlédnout se po akciích firem, které sice jsou závislé na hospodářském cyklu, ale jejichž cena klesla tak nízko, že mohou nabízet zajímavý potenciál. V této oblasti lze nalézt několik firem z oblasti informačních technologií.

Na akcie těžařských společností je patrně ještě příliš brzo a zcela jistě bych se vyhnul finančním titulům, kde stále převládá notná dávka nejistoty.

Je lepší – berme v úvahu informované investory – investovat letos přímo do akcií, nebo do fondů či derivátů a jiných instrumentů?

DAVID MAREK (33)

Hlavní ekonom, vedoucí oddělení analýz a člen představenstva Patria Finance. Vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, kde získal i doktorát. Absolvoval například studijní stáž na University of Limerick v Irsku. V letech 1997 a 1998 byl odborným pracovníkem v Institutu ekonomie České národní banky. Poté přešel na odbor měnové politiky ČNB. V letech 1999 až 2000 pracoval v oddělení analýz finančních trhů České spořitelny. Od roku 2000 působí v Patrii Finance. Je členem České společnosti ekonomické.

Individuální investování versus fond závisí na zkušenostech, ochotě věnovat čas sledování trhu, čtení analýz a podstoupit větší míru rizika. Přínosem finanční krize je zboření vzdušných zámků a falešné víry, že je možné obejít vztah mezi rizikem a výnosem. Stále platí, že dlouhodobě vyšší výnos nabízí akcie lidem, kteří investovali předloni na podzim, kdy byly akcie na vrcholu, bude ovšem trvat relativně dlouho, než smažou své ztráty.

Preferoval byste tituly na českém trhu či spíš venku?

Při rozhodování mezi českými a zahraničními akciemi musíme vzít v potaz kurzové riziko. Koruna v závěru loňského roku rychle oslabovala a dostala se poměrně hluboko za svou rovnovážnou hodnotu. Korekce kurzu koruny i dlouhodobý trend posilování měny snižují výnos z investic do zahraničních titulů.

Jak to podle vašeho názoru bude s evropskými burzami a světovými vůbec?

Finanční krize rozdělila rozvíjející se trhy vedví. Trhy relativně zdravých ekonomik s akceschopnou hospodářskou politikou nabízí možnost návratu k růstu ekonomiky i akcií. Řada investorů se začíná poohlížet po čínských akciích. Naopak země a trhy závislé na těžbě a vývozu komodit patří z krátkodobého pohledu na opačnou stranu spektra. Zde budiž příkladem Brazílie. Samozřejmě geopolitická rizika (Blízký Východ, Rusko, Ukrajina) mohou situaci měnit tím či oním směrem.

Vyplatí se díky očekávané nízké inflaci letos investovat do termínovaných vkladů?

Inflace snižuje reálné výnosy všech typů aktiv s výjimkou dluhopisů s inflační ochranou. V případě akcií platí, že nejvyšších reálných výnosů na akcii bývá dosahováno při inflaci mezi dvěma a čtyřmi procenty. Vyšší inflace přináší firmám komplikace a dodatečné náklady, nižší naopak bývá doprovodným jevem recese v ekonomice i firemních výsledcích.

CENY ROPY SE OTOČÍ VE ČTVRTLETÍ

První polovina loňského roku byla ve znamení rekordních cen na trhu komodit, konec roku naopak. Bude letošní první čtvrtletí ve znamení komoditního výprodeje?

V letošním roce by se ceny komodit měly vzpamatovat z prudkého pádu. Nicméně nepůjde o návrat cen ropy na 140 dolarů za barel. Čeká se mírně pozitivní trend, i když krátkodobá volatilita na trzích zůstane zřejmě zvýšená. Další velké propady tak nečekám. Podobně v roce 2010, kdy už by světová ekonomika měla mít to nejhorší za sebou, se čeká mírný růst, kdy bude samozřejmě důležitá rychlost zotavení z recese.

Proč došlo během půlroku k tak masivním propadům cen v této oblasti, když světové ekonomiky začaly otevřeně přiznávat recesi až koncem roku?

Důkaz recese v takzvaných tvrdých číslech z ekonomiky dostaneme vždy až se zpožděním. Negativní náznaky o budoucím vývoji tu ale už byly a spolu s tím se rychle začal zhoršovat ekonomický výhled. Rozsah propadu cen zvyšoval rychlý odliv spekulativních peněz z komoditního trhu, které tam masivně přitékaly do poloviny roku 2008.

Co bude indikátorem obratu?

Vždy je velmi obtížné odlišit krátkodobý výkyv od dlouhodobějšího obratu, zvláště v dnešní době vysoké volatility trhů. S jistotou to bude vidět až ex post. Například u ropy by k přerušení pádu a obratu mohlo dojít v prvním čtvrtletí letošního roku.

LIDÉ MAJÍ NEZDOLNÝ OPTIMISMUS

V jednom ze svých komentářů jste uvedl, že rok 2008 přepsal ekonomické dějiny. V čem především?

Příkladů je mnoho. Wall Street se zcela změnila. Model odděleného investičního a komerčního bankovnictví zmizel. Otazník visí nad hedge fondy a dalšími institucemi či nástroji s vysokou finanční pákou. Současná krize se ve srovnání s ostatními krizemi liší v jednom významném ohledu. V předchozích letech docházelo ke krizím a vzniku bublin v jednotlivých sektorech ekonomiky, například informační technologie, či v různých zemích – Argentina, Rusko – a finanční sektor byl zasažen až sekundárně. Nyní je právě finanční sektor jádrem krize.

Současná krize má tedy zcela nové rysy, jež nemají paralelu v historii?

Světová ekonomika se v posledních dvaceti letech významně změnila. Klíčovou roli sehrály dva procesy: prohloubení finanční intermediace a globalizace. Obojí přineslo řadu nesporně užitečných věcí. Nicméně ve finančním světě došlo k podcenění rizik a nákaza byla globalizací rozmetána do všech světových stran.

Rok 2008 byl pro celosvětové akciové trhy nejhorších dvanáct měsíců v historii, odliv kapitálu dosáhl rekordních 14 bilionů dolarů.

Hodnota akcií obchodovaných na burzách se v globálním měřítku v loňském roce snížila o 30 bilionů dolarů. Řada investorů se při volném pádu akciových trhů snažila zachránit co nejvíce ze svých investic. Někteří se z trhu stáhli, jiní hledali útočiště jinde. Při velmi silné averzi k riziku se oblíbeným cílem staly americké státní dluhopisy.

Bude letos hůř či líp? Podle čeho to bude možné poznat?

Lidé mají nezdolný optimismus a trpělivost. Přes loňský tragický rok většina odhadů počítá se zlepšením situace v letošním roce, v nejhorším případě v roce příštím.

Co bylo hlavní příčinou tak rozsáhlého propadu? Byla to jen chamtivost a hloupost některých? Způsobili ji opravdu investoři a ekonomové – ať už analytici, či ti v ratingových agenturách?

Když dojde k závalu na šachtě, padá vina na toho, kdo šachtu zabezpečoval, a toho, kdo to kontroloval. Ve světě financí padá vina na eskamotéry, kteří smíchali různě riziková aktiva a jejich mix vydávali za téměř bezrizikový, a na ratingové agentury, které jim to posvětily.

Co bude hlavním motorem, který svět vyvede z recese?

Nezbytné je vrátit se na zem a nechat proběhnout potřebné strukturální změny ve finančním sektoru. A počkat, až se z nich zotaví reálná ekonomika.

Jak moc velký vliv budou mít zásahy státu?

Se zásahy státu to není ani trochu jednoduché. Na jedné straně je potřeba nechat proběhnout zmíněné změny ve finanční oblasti, zároveň je z politického a sociálního hlediska žádoucí zmírnit dopady do ekonomiky, ale nezadusit přitom potenciál pro další inovace. Zní to složitě a je to složité.

bitcoin_skoleni

Zůstane i poté kapitalismus kapitalismem?

Dosud nikdo nevynalezl efektivnější ekonomický systém, než je tržní ekonomika. Střídají se období většího a menšího akcentu na hospodářskou politiku tlumící výkyvy ekonomické aktivity, které jsou tržní ekonomice vlastní, její postavení ovšem zpochybňuje naprosté minimum ekonomů.

  • Našli jste v článku chybu?