Hlavou do zdi

Premiér má podivné představy o fungování devizových trhů

Vláda se pokoušela přinutit Českou národní banku, aby porušila zákon a financovala státní rozpočet. Protože se bankovní rada odmítla podvolit, premiér Paroubek na ni ostře zaútočil. Podstata konfliktu, který trvá již delší dobu, ale na veřejnost vyplula teprve minulý týden, je požadavek ministra Sobotky, aby dvacet procent z prodeje Českého Telecomu nezůstalo na vázaném účtu Fondu národního majetku (FNM), který sloužil ke sterilizaci přílivu kapitálu a k úhradě závazků státu vůči ČNB, a vláda si s těmito penězi mohla dělat, co ji napadne. Dluh vlády vznikl v době, kdy ČNB hradila náklady na sanaci bankovního sektoru a platila dopady rozdělení Československa. Odložení jejich splatnosti by fakticky znamenalo, že ČNB dodatečně poskytuje vládě úvěr, což zákon o ČNB striktně zakazuje.

Vymetená kasa.

Sobotka předložil již před dvěma týdny do vlády materiál, v němž navrhuje kompromis, na jehož základě by si ČNB ponechala jen deset procent z výnosu prodeje Telecomu a zbytek by dostalo k dispozici ministerstvo financí. Návrh usnesení doporučuje upravit smluvní vztahy tak, aby takové nakládání s těmito prostředky bylo možné.
Guvernér Zdeněk Tůma však i minulý týden trval na dodržení dohody. Oficiálně se ale centrální banka odmítla vyjádřit s tím, že jednání údajně pokračují. S dohodou už ale nelze počítat a některé informace říkají, že Jiří Paroubek chce zahájit ve sněmovně jednání o emisi obligací, které by zdroje blokované v ČNB nahradily. Sobotka zřejmě nutně potřebuje dodatečné peníze. V předkládací zprávě dokumentu, který má týdeník EURO k dispozici, se totiž píše: „Na základě bilance peněžních příjmů a výdajů FNM v roce 2005 lze očekávat konečný zůstatek disponibilních peněžních prostředků FNM k 31. prosinci 2005 ve výši 27 959 milionů korun. Protože v roce 2006 nelze předpokládat, že budou získány významné privatizační příjmy, nebude možné z těchto zdrojů zajistit financování výdajů roku 2006. Pouze požadavek na dotaci ve prospěch Státního fondu dopravní infrastrukturu na rok 2006 činí 21,7 miliardy korun a na úhradu starých ekologických zátěží bude fond, respektive ministerstvo financí v roce 2006 potřebovat minimálně deset až patnáct miliard korun. Pokud by vláda neblokovala peníze pro ČNB, byl by disponibilní zůstatek FNM ke konci letošního roku 44,5 miliardy, což už by pokrylo potřeby.

Na volební guláš.

Pokud by se vládě podařilo získat peníze od ČNB, dosáhla by dvojnásobného úspěchu. Jednak by mohla vykázat lepší plnění letošního rozpočtu, což by byl před volbami silný argument, a za druhé by měla šanci sestavit na příští rok rozpočet, který by alespoň částečně vyhovoval slibům daným Evropské komisi a zároveň umožňoval i nějaké předvolební výdaje. Problém s financováním výstavby a udržování dopravní sítě by tak byl úspěšně přenesen na další vládu. Tato koalice totiž nejenže nevyřešila financování fondu dopravy z jiných zdrojů, než privatizačních, ale ještě oslabila jeho příjmy ze spotřební daně na motorová paliva. Podíl fondu klesl z 20 na 9,1 procenta.

Paroubkova kompetence.

Premiér Jiří Paroubek vzápětí po jednání vlády v minulém týdnu zaútočil na Tůmu. Pracovníci úřadu vlády předali novinářům dopis premiéra guvernérovi, v němž ho vyzývá, aby vysvětlil výroky některých členů bankovní rady. Vadí mu, že Robert Holman zpochybnil plán na zavedení eura v Česku v roce 2010 a dotkl se ho Luděk Niedermayer tím, že prohlásil českou ekonomiku za přeregulovanou. „Kredibilitu a nezávislost ČNB jsem možná naivně pokládal vždy za nedotknutelnou. Nyní mám pocit, že slušnost a loajalita jsou některými současnými představiteli centrální banky pokládány za slabost a nekompetenci,“ dotčeně píše Paroubek.
Svou „kompetenci“ však premiér předvedl již v pondělním rozhovoru pro české vysílání BBC, kde zásadně zpochybnil nutnost dodržovat uzavřené smlouvy a navíc doslova uvedl: „Podívejte, já nevidím mnoho důvodů pro to, aby tato dohoda, která byla uzavřena před lety, dále pokračovala, to, že tehdy k tomu byly určité důvody, aby se, aby nepadal kurz české koruny, dneska.“ Dohoda byla tehdy ale uzavřena ze zcela opačných důvodů, tedy proti posilování české měny, které ohrožovalo export. Navíc Paroubek jako nositel titulu inženýr ekonomie by měl nejspíše vědět, jakým směrem tlačí kurz směna eur, utržených za Telecom, na koruny.

Utrum.

Paroubkův dopis a jeho zveřejnění ještě předtím, než ho dostal adresát, však především definitivně uzavřelo šanci na kompromis ČNB s vládou. Centrální banka nyní nemá žádnou šanci na ústup, protože by ztratila kredibilitu. Guvernér Tůma také nepřímo odpověděl na dopis v rozhovoru pro agenturu Reuters, kde zopakoval výhrady k fiskální politice vlády. Prohlásil, že připravené snížení daní nemá praktický význam pro zvýšení výkonu ekonomiky, rozpočet je potenciálním zdroje inflace a jeho stav brání přijetí společné měny. Premiér tak podobně jako ve svém sporu s prezidentem Klausem dosáhl opačného výsledku, než zamýšlel. Kritika počínání vlády ze strany centrální banky nyní také nejspíše zesílí.