Podnikatel Masný nabízel Petrcíle k prodeji
Stát nalil do českého ocelářství v posledních letech přes dvacet miliard korun, a jak se zdá, tento účet není konečný. V pátek 30. dubna totiž Fond národního majetku prohrál arbitrážní řízení se společností Petrcíle kvůli jednostrannému vypovězení smlouvy o privatizaci Nové huti a musí zaplatit dvě miliardy korun. Částka navíc každým dnem narůstá zhruba o sto tisíc korun. „Věřím, že se nám rozhodnutí podaří zrušit,“ sdělil týdeníku EURO první místopředseda výkonného výboru fondu Pavel Suchý. Právní zástupci FNM proto ve čtvrtek 6. května podali u Městského soudu v Praze žalobu na neplatnost arbitrážního řízení. Zároveň žádají soud, aby pozastavil její plnění. „Máme strach z toho, že pokud teď zaplatíme a soud později rozhodne v náš prospěch, peníze již nebudeme schopni získat zpět. Především kvůli nejasným majetkovým poměrům ve společnosti Petrcíle a s ní propojených firem,“ tvrdí další vysoký úředník fondu, který si nepřál být jmenován.
Pětkrát proti.
V žalobě, do které měl týdeník EURO možnost nahlédnout, argumentují právní zástupci fondu pěti důvody, proč je arbitrážní rozhodnutí nesmyslné a nemůže platit. Kromě jiného tím, že předmětem sporu bylo, zda odstoupení FNM od smlouvy bylo platné či nikoliv. Právníci fondu tvrdí, že v takové záležitosti nemohou zúčastněné strany dojít k smíru, tudíž není záležitostí arbitráže, ale soudu. Dalším argumentem je podjatost arbitráže. Žaloba upozorňuje, že rozhodčí senát často zamítl podstatné a klíčové důkazy FNM. Zdroj blízký jednání se rovněž pozastavuje i nad ukončením arbitrážního řízení. Dne 23.dubna měl fond právo na poslední vyjádření, 26. dubna bylo rozhodčím senátem vydáno usnesení o ukončení projednávání s tím, že bude vydán rozhodčí návrh. V pátek 30. dubna v jednu hodinu odpoledne pak právníci obdrželi verdikt, který obsahuje 350 stran hustě psaného elaborátu. „Je takřka nemožné za čtyři pracovní dny vyhotovit takový materiál. Stále se objevuje otázka, zda jeho podstatná část nebyla dokončena již dlouho předtím,“ dodal. Vyjádření arbitrů se týdeníku EURO nepodařilo získat. Právníci fondu počítají s tím, že žalobu v nejbližších dnech doplní i o další body. A pokud neuspějí? Vedení FNM si takovou možnost nechce připustit. Záložní varianta však pro takový případ počítá s vymáháním škody po bývalých manažerech Petrcíle, kteří smlouvu se státem podepsali.
Komu patří?
Společnost Petrcíle založili v roce 1996 členové statutárních orgánů a manažeři Nové huti kvůli privatizaci ocelářské firmy. V témže roce koupili od státu procento akcií největší české hutní společnosti za pětapadesát milionů korun. Navíc získali od Fondu národního majetku, jako tehdejšího majoritního vlastníka Nové huti, předkupní právo na dalších patnáct procent akcií a manažerskou kontrolu nad ostravskými ocelárnami. A to za podmínky, že Nová huť bude pod jejich vedením dosahovat dobrých hospodářských výsledků. O tři roky později však společnost upadla do ztráty.
Další klíčovou smluvní podmínkou bylo za čtyři roky zdvojnásobit hodnotu akcií Nové huti. V době podpisu smlouvy se jedna akcie na pražské burze cenných papírů prodávala zhruba za 450 korun, o čtyři roky později za necelých třicet korun. V roce 2000 Fond národního majetku smlouvu vypověděl.
O současných vlastnících společnosti Petrcíle, navzdory prohlášení podnikatele Radima Masného, že za firmou stojí právě on, se stále spekuluje. Někdejší zakladatelé Petrcíle totiž společnost za symbolickou korunu převedli 28. března 2000 na Českomoravskou železářskou společnost, která patří londýnské Central European Consultants. Hlavním důvodem prodeje byla neschopnost Petrcíle hradit desetimilionové dluhy v Union Bance.
Zdroje týdeníku EURO tvrdí, že prostřednictvím zmíněných firem vlastní v Petrcíle podíl vedle Masného i bývalý šéf FNM Jan Stiess. „Pokud se nemýlím, tak v žádné z uvedených firem nefiguroval,“ reagoval Masný. Vyjádření Stiesse se týdeníku EURO nepodařilo získat, nereagoval na SMS ani nebral mobilní telefon.
Pozdě, ale přece.
Arbitři ve svém rozhodnutí argumentují i tím, že Fond národního majetku vypověděl smlouvu s Petrcíle pozdě. Proč? Koncem srpna roku 2000 odsouhlasila valná hromada účetní závěrku z 31. prosince 1999, klíčovou pro celé vypovězení smlouvy. Z ní bylo prokazatelné, že k tomuto datu bylo vlastní jmění firmy 11,093 miliardy korun, základní jmění přitom odpovídalo částce 11,465 miliardy korun. Případný pokles vlastního jmění pod úroveň základního jmění byl přitom jedním z důvodů pro zrušení smlouvy. Fond však vypověděl smlouvu až v říjnu 2000. A právě dvouměsíční „prodlevu“ mezi valnou hromadou a vypovězením smlouvy považují arbitři za nepřiměřeně dlouhou. Odvolávají se na znění obchodního zákoníku, který hovoří o tom, že podobné smlouvy je nutné vypovědět bez zbytečného odkladu. „Rozhodčí soud nebral v potaz argumenty, že fond je státní instituce, která má své schvalovací procesy, navíc u tak významného rozhodnutí s tak dalekosáhlým dopadem,“ sdělil týdeníku EURO zdroj blízký jednání.
Na prodej.
Krátce předtím, než se rozjela arbitráž s Fondem národního majetku, obcházel Radim Masný některé firmy a nabízel jim Petrcíle k prodeji. Důvod byl jediný. Firma dlužila Union Bance několik desítek milionů korun a ani s novým vlastníkem neměla na jejich splácení. Masný byl ochoten kývnout na nabídku pohybující se v rozmezí pěti až deseti milionů korun. „Nejsem si vědom toho, že bych tuto společnost nabídl k prodeji, neznám blázna, který by si ji koupil,“ tvrdí Masný. „Byl u nás několikrát, postupně slevoval z prodejní ceny, pravdu má ale v tom, že by si takovou společnost koupil jen blázen,“ sdělil týdeníku EURO jeden z podnikatelů, kterého Masný oslovil. Obdobně reagoval i šéf Třineckých železáren Tomáš Chrenek: „Transakci jsme odmítli, protože ji považujeme za nefér vůči České republice.
Jedeme dál.
Arbitrážní řízení s Fondem národního majetku však není jediným sporem, který společnost Petrcíle vede v souvislosti s akciemi firmy Ispat Nová huť. Jako menšinový akcionář největších tuzemských oceláren je v právním sporu kolem platnosti všech valných hromad od 14. listopadu roku 2002. „FNM nabyl na podzim 2002 zhruba osmnáct procent akcií Nové huti od soukromé společnosti Credit Suisse First Boston a vzhledem k tomu, že již ovládal téměř padesát procent akcií, překročil hranici pro povinnou nabídku na odkup akcií od minoritních akcionářů,“ tvrdí mluvčí Petrcíle Jaromír Piskoř. Fond argumentuje tím, že se jedná o privatizaci a nabídku na odkup akcií učinit nemusí. Piskoř za Petrcíle oponuje s tím, že FNM získal akcie oceláren od soukromé společnosti a tudíž nejde o privatizaci. „Navíc bylo ustanovení obchodního zákoníku, které výjimku pro FNM připouštěl, loni zrušeno Ústavním soudem. Prodlení s nabídkou pak znamená zákaz výkonu hlasovacích práv na valné hromadě jak pro fond, tak i pro LNM Holdings, neboť této povinnosti nebyl nikdo z akcionářů zproštěn,“ dodává Piskoř. Navíc v této souvislosti upozornil, že tak není platně odhlasován majetkový vstup LNM do Nové huti, a privatizace oceláren proto stojí na hliněných nohou.
