—-KAPITOLA—-
Křesťanští demokraté si na loňském sjezdu v Brně zvolili do čela strany poslance Marka Výborného, ale bývalému řediteli pardubického gymnázia v září náhle zemřela manželka Markéta. A tak se Výborný rozhodl skončit v čele strany, protože „rodič je víc než politik“.
Křesťanští demokraté proto musejí zareagovat na mimořádnou situaci a na sjezdu během nadcházejícího víkendu zvolit nové vedení. „Jsem rád, že na rozdíl od ostatních stran, kde často žádný protikandidát není nebo jsou to jen úsměvné pokusy jako na sjezdu Pirátů, máme tři naprosto relevantní kandidáty, kteří mohou KDU-ČSL převzít, a strana půjde směrem, kterým je nasměrovaná,“ je přesvědčený Výborný, jenž neočekává, že by některý z kandidátů otočil kormidlem prudce doprava nebo doleva.
Oficiálně nikoho z nich úřadující předseda podpořit nechce stejně jako expředseda Pavel Bělobrádek, který stranu vedl od roku 2010 až do loňska.
„Nebudu tipovat výsledek ani nebudu někoho podporovat, protože by to mělo být svobodné rozhodnutí našeho sjezdu,“ řekl Výborný. Podle informací týdeníku Euro od zdrojů blízkých současnému předsedovi však Výborný vnitrostranicky podpoří šéfa poslaneckého klubu KDU-ČSL Jana Bartoška, který již několikrát usiloval o to, stát se předsedou lidovecké partaje.
Dva veteráni a jeden nováček
Bartošek byl společně s Marianem Jurečkou Výborného protikandidátem na loňském sjezdu. Právě na politiku odcházejícího předsedy by rád navázal, protože současné vedení podle něj udělalo „velký kus práce“. Stranu by ale rád ještě více otevřel sympatizantům mimo klasickou lidoveckou základnu voličů. „Jsem rád, že jsme tři kandidáti, a udělám vše pro to, abych vyhrál,“ je rozhodnutý Bartošek.
Bývalý ministr zemědělství Jurečka, který svou kandidaturu oznámil teprve nedávno, upozorňuje, že situace ve straně je naprosto odlišná od té před sjezdem v Brně, kdy řada delegátů hledala novou tvář, od níž si slibovali nárůst preferencí o jedno až dvě procenta. To se podle něj naplnit nepodařilo a strana teď shání v podstatě „krizového manažera“.
„Okruh lidí, kteří jsou ochotni dát nabídku na vedení lidovců, je v podstatě hodně úzký. Pro mnohé z nich je důležité to, aby byl předseda z poslaneckého klubu, protože ve sněmovně se politicky i mediálně odehrává 75 procent politiky České republiky,“ domnívá se Jurečka. Cítí velkou podporu a současně odpovědnost, protože KDU-ČSL není v jednoduché situaci stejně jako v roce 2010, kdy do vedení kandidoval poprvé. Podporu mu před sjezdem vyjádřila třeba europoslankyně Michaela Šojdrová.
Život po životě: co dnes dělá Bohuslav Sobotka?
Právě to, že není v poslaneckém klubu, může být v rámci konzervativní KDU-ČSL limitujícím faktorem pro jediného nováčka mezi kandidáty - europoslance Tomáše Zdechovského. Ten si nedávno získal zájem médií svým výrokem, že mezi lidovci je dvaadvacet leseb a gayů. V případě úspěchu by se vzdal funkce v Evropském parlamentu, takže by neopakoval chybu expředsedy TOP 09 Jiřího Pospíšila, jenž byl za „sezení na dvou židlích“ opakovaně vnitrostranicky kritizován.
„To jsou věci, které při diskusích s delegáty zaznívají, a je to určitě jedna z věcí, kterou cítím jako handicap. Na druhé straně je situace nyní opravdu mimořádná a já cítím povinnost kandidovat,“ vysvětluje Zdechovský, který se chtěl do vedení strany dostat už před pěti lety. Tenkrát odcházel poražen, ale před nadcházejícím sjezdem cítí velkou oporu i v lidech, kteří by ho ještě na loňském sjezdu nepodpořili.
S Babišem do koalice?
Ve věcech, které by strana měla zlepšit, se kandidáti často shodují. Kromě reflektování klasických lidoveckých témat, jako jsou rodina nebo zemědělství, by se rádi zaměřili i na problémy, které přináší moderní doba. „Důležitým tématem je například otázka změny klimatu, která nás palčivě trápí v posledních čtyřech až pěti letech, a pak je to otázka nových technologií a digitalizace státní správy,“ tvrdí Jurečka. Vláda sice podle něj deklaruje, že chce s digitalizací něco dělat, ale konkrétní termín nenabízí.
Kandidáti našli shodu i v tom, že strana musí zlepšit prezentaci na sociálních sítích a lépe na nich reflektovat svoje úspěchy. Zdechovský by chtěl spolupracovat s manažery zahraničních stran, kteří by lidovcům pomohli s kampaní. „Chci tyto lidi přitáhnout do Česka a více s nimi spolupracovat. Myslím si, že bychom byli hloupí, kdybychom nevyužili jejich zkušenosti,“ říká europoslanec. On sám je na sociálních sítích velmi aktivní a využívá rady právě od jednoho ze zahraničních expertů.
Komentář: Kde vzít na předvolební guláš
Bartošek by se společně se zlepšením internetové komunikace rád pokusil o to, aby předsednictvo lidovců více jezdilo mezi lidi, což slibovala i nově zvolená předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová po nedávném volebním sjezdu své strany. Obecně se o tom hodně mluví, ale skutky často zaostávají. „Každý, kdo bude součástí předsednictva, se bude muset zavázat, že se bude starat nejen o svůj kraj, ale o celou republiku,“slibuje Bartošek. Lidovci by podle něj měli lidem v regionech vysvětlovat například svůj pohled na důchodovou reformu nebo na systém udržitelnosti veřejných financí.
Ani jeden z kandidátů pak nevylučuje, že by strana mohla v příštích parlamentních volbách kandidovat společně s jinou pravicovou stranou, avšak spolupráce se nejdřív musí vyzkoušet v rámci letošních krajských voleb. Jurečka několikrát zdůraznil, že by ale jako předseda chtěl hlavně budovat silnou KDU-ČSL, která nebude hrát druhé housle v případné koalici.
Trochu jiný pohled mají kandidáti i na spolupráci s hnutím ANO premiéra Andreje Babiše. Zdechovský a Bartošek se nebrání spolupráci s hnutím, ale bez jeho předsedy, zatímco Jurečka by o spolupráci klidně jednal i se současným premiérem, pokud by se vysvětlily všechny jeho kauzy. „My nevíme, co bude za dva roky.
Může být úplně jiná situace ohledně jeho kauz, kvůli kterým jsme posledně do vlády s hnutím ANO nevstoupili,“ říká opatrně bývalý ministr zemědělství. Lidovci by pod jeho vedením zřejmě odhodili některé principy budované v posledních letech a vrátili se k osvědčené politice „radikálního uvidíme“.
Kandidáti na předsedu KDU-ČSL
—-KAPITOLA—-
Marian Jurečka (38)
• Narodil se v Přerově, vystudoval obor rostlinolékařství na brněnské Mendelově univerzitě.
• Do KDU-ČSL vstoupil v roce 1999, v roce 2011 byl v pouhých devětadvaceti letech zvolen 1. místopředsedou.
• V roce 2012 byl zvolen zastupitelem Olomouckého kraje, na funkci ale o necelé tři roky později rezignoval kvůli časové vytíženosti. Mandát znovu získal v roce 2016.
• Ve vládě Bohuslava Sobotky byl ministrem zemědělství.
• Je ženatý a má pět synů.
—-KAPITOLA—-
Jan Bartošek (48)
• Narodil se v Jihlavě a vystudoval Zemědělskou fakultu Jihočeské univerzity.
• Později se živil jako terapeut se specializací na lidi závislé na návykových látkách.
• Od roku 2013 je poslancem, o čtyři roky později se stal předsedou poslaneckého klubu KdU-ČSL.
• Mezi lidovce vstoupil v roce 2006, v roce 2011 byl na celostátní konferenci zvolen místopředsedou strany.
• Je ženatý a má dva syny.
—-KAPITOLA—-
Tomáš Zdechovský (40)
• Havlíčkobrodský rodák vystudoval Teologickou fakultu Jihočeské univerzity, politickou komunikaci na Papežské salesiánské univerzitě v Římě a mediální studia a žurnalistiku na Masarykově univerzitě.
• Je jedním ze spoluzakladatelů básnické skupiny Přátelé tichého dotyku.
• Od roku 2014 vykonává mandát europoslance.
• Před zvolením do Evropského parlamentu se věnoval médiím a marketingu.
• Je otcem čtyř dětí – dvou synů a dvou dcer.
