Záchrana Holzmanna skončí nejspíš prodejem
Zadlužený a státem protěžovaný německý stavební koncern Philipp Holzmann našel cestu z bryndy ven. Mimořádná valná hromada, kterou svolalo vedení společnosti na 30. prosinec loňského roku, schválila po rušné debatě nejprve snížení a následn ě navýšení základního kapitálu společnosti. Transakce se nezúčastnili všichni akcionáři, vlastnická struktura firmy se podstatně změnila - majoritářem se stala Deutsche Bank. „Stavební firma má dosti sil, aby z budoucích zisků zaplatila staré úvěry a ztráty, u vedl pro agenturu Reuters nový ge- nerální ředitel Konrad Hinrichs. Poslední slovo však náleží Evropské komisi, jež musí schválit pomoc ve výši 250 milionů marek, kterou koncernu slíbila berlínská vláda. Verdikt má padnout ve druhé půli ledna, případná negace by zásadně změnila situaci.
Ostrá slova akcionářů na adresu vedení společnosti, která musel den před Silvestrem management vyslechnout, nezůstanou zřejmě bez odezvy. Po předsedovi představenstva Heinrichu Binderovi a finančním náměstkovi Raineru Kleeovi se bude nejspíš poroučet také šéf dozorčí rady Carl von Boehm-Bezing. Jeho hlavu, pro neschopnost, žádá jak Německý svaz na ochranu vla stníků cenných papírů, tak i donedávna hlavní akcionář kolosu, belgický holding Gevaert. Největší akcionář a současně hlavní věřitel Deutsche Bank, v jejímž představenstvu von Boehm-Bezing rovněž zasedá, je s tímto krokem podle týden íku Der Spiegel srozuměn dávno. A největší finanční ústav světa, jenž dá celkem na revitalizaci půldruhé miliardy marek, jde ještě dál - hodlá pacienta prodat. Kupcem, jak píše Welt am Sonntag, by mohl být nejmohutnější skandinávský stavbař, švédská Skanska AB.
Příliš drahá léčba.
Poprask kolem Philippa Holzmanna, který ohlásil 15. listopadu platební neschopnost v důsledku nekrytých ztrát ve výši 2,4 miliardy marek, je nejrozsáhlejší resuscitační operací v Německu za posledních šest let. Odpor věřitel ského výboru, jenž se zdráhal dále platit za minulé chyby vedení koncernu, zlomil apelem na udržení šedesáti tisíc míst a slibem čtvrtmiliardy marek ze státní kasy až kancléř Gerhard Schröder (EURO 48/1999).
Zaměstnanci jásali, jiní nikoli. Německý stavební svaz označil spolkovou intervenci za bezohlednou ke zbankrotovaným malým podnikům. „Holzmann si nezaslouží výjimku. Tento krok poškozuje volnou soutěž, řekl týdeníku EURO vedoucí analytik svazu Josef Hla dik. Šéf Evropské centrální banky Wim Duisenberg obvinil Schrödera, že jeho zákrok ve prospěch firmy oslabil důvěru ve společnou měnu eurozóny, která pak prudce oslabila. Vztek netajily ani mocné stavební odbory IG Bau, jež pohoršila dohoda závodní rady Holzmanna se špičkami koncernu. Ta určila, že se zaměstnanci od letošního 1. ledna do 30. června 2001 vzdají šesti procent mzdy a odpracují zdarma čtyři hodiny týdně; ušetřit se má 245 milionů marek. Sektoroví předáci pohrozili, že podpoří žaloby pr acovníků na neplnění tarifních dohod (EURO 50/1999).
Propouštění potvrzeno.
Pět stovek akcionářů, které se sjely 30. prosince do Frankfurtu nad Mohanem, se přesto rozhodly nestát restrukturalizaci v cestě. Prognóza byla jasná: pokud se hlavní akcionáři dohodnou na postupu, budou jejich hlasy stačit k potřebné dvoutřetinové většině. Což se stalo. Přítomní schválili snížení základního kapitálu a jeho navýšení vydáním nových cenných papírů. Emise vynese téměř 1,27 miliardy marek, tři miliardy slibují věřitelské banky na nové úvěry. Třicetiproc entní vlastník Holzmanna, belgický Gevaert, se úpisu neúčastnil a jeho podíl spadl na třináct procent. Deutsche Bank posílila z patnácti na 28 procent.
Počty zaměstnanců nezůstaly tabu. Škrty postihnou jen v Německu, kde pracuje pro Holzmanna sedmnáct tisíc lidí, tři tisíce míst. Další dva tisíce pracovníků opustí filiálky po prodeji podnikových účastí v jiných firmách. Rušení všech těchto job ů předpokládá úsporu 340 milionů marek.
Směr Švédsko?
Deutsche Bank, která nese hlavní finanční břemeno spásné akce, pochybuje o další samostatné existenci oslabeného podniku. „Existuje schůdná cesta, že se Holzmann stane v budoucnu součástí většího svazku, nechal se slyšet po Novém roce šéf peněžního domu Rolf E. Breuer. A naznačil, že banka svůj balík akcií prodá. „Chceme se vzdát průmyslových podílů. Holzmann není v tomto směru výjimkou, sdělil Breuer listu Frankfurter Allgemeinen Sonntagszeitung. Dodal, že životaschopnost problémové společnosti není zaručena. Nedělník také uveřejnil finančníkovu představu, že by se novým majitelem měla stát evropská společnost, ale n ikoli německá. „Pro švédskou Skanska AB mluví roční obrat 14,6 miliardy marek a celosvětově zaměstnaných 39 tisíc lidí, odvolává se Der Spiegel na bankovní kuloáry. Šéf dozorčí rady problémového podniku Carl von Boehm-Bezing tuto informaci nepotvr dil ani nevyvrátil. Pouze stručně oznámil, že jednání byla zahájena.
Úspěšnost osmnáctiměsíčního restrukturalizačního programu posoudí březnová řádná valná hromada akcionářů Philippa Holzmanna. Tohoto data se může von Boehm-Bezing oprávněně obávat. Rozhodnutí o jeho odchodu, který požaduje Gevaert, má padnout právě zde.
