Středomořské osvěžení na hlavní turistické tepně
Nečekaně osvěžující a povzbuzující zážitek. Natrefili jsme na nepředraženou restauraci slušné mezinárodní kvality a vynalézavosti ve špičkovém hotelu na špičkové turistické trase! A navíc tam ani nemusíte zkonzumovat kompletní tříchodovou večeři. Dobrá zpráva také pro vegetariány a milovníky mořských potvor. Dá se tam posedět u několika malých tapas s lahví vína, které začíná u českých vín na 350 korunách, u italských na 550 korunách. Také aquila při 79 korunách za tři čtvrtě litru je jakž takž přijatelná, zažili jsme už také dvakrát dražší.
Restaurace sedí přímo na tepně nepřetržitého toku turistů, kteří tvoří snad devadesát procent klientely. Celá je pojata ve stylu spíše kavárenském než restauračním, je neokázale jednoduchá bez ubrusového prostírání. Vstupní terasa pod markýzou jí poskytuje nepřehlédnutelný středomořský punc střižený moderním Londýnem, odkud pochází management. Vstoupíme-li dovnitř skleněnými dveřmi, dostaneme se do nedohledného prostoru, po němž číšníci za den naběhají půl maratonu, a občas na ně nemůžete dohlédnout. To nás ale postihne za celý večer akutně jen jednou, a to při čtvrthodinovém čekání na kbelík ledu a upomínce u druhého číšníka. Jinak je servis kompetentní, v češtině i v angličtině.
Večer mohou někomu hned po vstupu vadit tři věci, odbuďme je rychle v jedné větě. Přítmí, v němž se těžko čtou hnědo-béžovo-tmavočervené jídelníčky za řinčení muziky převážně ve stylu techno.
Vedle stabilního jídelníčku nabízí Como i pár sezonních specialit, v den naší návštěvy lanýžových. Zůstáváme však u regulérního repertoáru a za chladného podzimního večera začínáme velmi chutnou a hustou zeleninovou polévkou „ au pistou“. Pistou je provensálská obdoba sousedního italského ligurského pesta, kašičky z bazalky, česneku a olivového oleje. V restauraci Como je vítaně použitá k zahuštění a přichucení polévky ze zimní, převážně kořenné zeleniny, a to s obdivuhodným výsledkem.
V předkrmech a tapasech přehlížíme všudypřítomná carpaccia, prosciutta, jamóny a mozzarelly a volíme několik drobností bezmasých a méně obvyklých, s nimiž si kuchyně musí dát trochu práce. „Lilkový kaviár“ je česnekem a bylinkami ochucený, do měkka pečený, ze slupky vydlabaný a na kašičku rozmačkaný baklažán, zde naložený na dva plátky toastované bagetky, pro každého akorát na dvě slupnutí. Je to recept, který asi od nějaké turecké kamarádky odkoukal a v Anglii zpopularizoval Gordon Ramsey, takže není náhodou, že ho zde v Praze představují Angličané. Zachovává si jemnou a lehkou baklažánovou nahořklost, ale prospěla by mu trochu česnekovitější a bylinkovitější svižnost.
Cuketová smaženka je dalším z výmyslů kuchyně novoanglické, kde se označuje „courgette (zde ale po americku zucchini) fritter“. Jde o postrouhanou cuketku promíchanou s moukou, vejcem, bylinkami a vodou na placičku a usmaženou do úhledného vdolku. Jemnější a lehčí obdoba českého bramboráčku. Pozoruhodná je k ní jablečná omáčka, což je rozvařené a na pyré pošlehané jablko, typická omáčka anglická, jaká se podává tradičně k pečenému vepřovému, v židovské tradici k bramboráku. Opět by jí prospěla, podle anglického i židovského receptu, silnější příchuť skořice. Oba tapasy jsou spíše uspokojivé než nadšením dech vyrážející.
Senzací jsou ale dvě kuličky kozího sýra obalované v papírově tenounkém těstíčku, v jakém Japonci dělají tempuru, přesně tak, aby se sýr zavřel a nevytekl, ale ne tolik, aby dostával moučnou chuť. Como je servíruje posazené do loužičky akátového medu.
Mouka zato přebíjí až skoro rozpatlává klasický italský vegetariánský klenot, jímž je „melanzane parmigiana“. Ten se tradičně dělá z tence plátkovaných baklažánů, bleskurychle po obou stranách osmahlých na rozpáleném oleji, prokládaných plátky mozzarelly a omáčkou z rajčat, česneku nebo cibule a bazalky, nakonec zasypaných strouhaným parmazánem a do křupava pečených v troubě. Pokrm může být přichucený muškátem nebo oreganem. Výsledkem je opojná vůně a chuť výrazného baklažánu prosáklého rajčaty, udržovaného pohromadě roztavenou mozzarellou. Tak se dělá po celé Itálii. Někde úplně na severu, nejspíše pod vlivem habsburským, to nějakému Tyrolákovi chutnalo příliš jižansky, tak si přimyslel předsmažit baklažán v těstíčku. Na to se bohužel nechali nachytat zdejší kuchaři, z baklažánové lahůdky udělali matlavý palačinkovitý koláč prokládaný téměř nenalezitelným baklažánem. A nedají si říct, prý to tak dělají a basta.
Díky nedojedenému melanazene nám aspoň zbývá více místa na testování jedné ryby a jednoho masa. Rybou je po marocku grilovaný mořský vlk. Na několika místech ho kuchař nakrojil až na kost a vzniklé brázdy vyplnil kořením a bylinkami, čímž je jeho maso křupavější a řádněji prochucené, než kdyby zůstalo zavřené a ochucené jen na povrchu. Číšník rybu ochotně a mistrně dělí na dvě téměř bezkostičkové porce. Přiostřuje je okolo rozprostřená klasická červená paprikovo-citronovo-rajčatovo-česneková omáčka charmoula, v tomto případě v pikantnosti trochu zmírněná pro chuťové buňky severoevropské.
Nadšení se naopak nedostavilo ani s telecím „saltimbocca“, které opět, bohužel, obrací naruby klasický recept římský. Prosciutto a šalvěj mají být srolovány do tenounce vyklepané telecí roštěnky, maso lehce osmahlé na másle a podlité trochou bílého vína a dušené do vlahého svěžího měkka, tak aby závitky samy „skákaly do huby“, jak praví jejich název. Zde jsou to kousky nevyklepaného telecího obalené prosciuttem osmahlým do křupava až rozpadla. Svým způsobem taky chutné, jen by si pro to měli vymyslet jiné jméno.
Náhradou za nedojedené melanzane nám na závěr číšník přináší gratis čerstvé, křupavé a autenticky české vdolečky, které zvládáme už jen ochutnat a pochválit. A celkem vzato, osm chutí pro dva za 1200 korun, nepočítaje pití, je na tomto místě slušný „bargain“, anglicky řečeno.
Jídlo – 43/50, servis 19/20, prostředí 8/10, nápoje 8/10, value for money 9/10, celkem 87/100
+ Zajímavý a nepředražený přibližně středomořský repertoár s několika klasikami českými
- Přítmí, těžko čitelný jídelníček, hlučná muzika
Restaurant Como
Hotel Jalta
Václavské náměstí 45
110 00 Praha 1
Tel. 222 247 240
e-mail: eat@comorestaurant.cz
www.comorestaurant.cz
Kuchyně: přibližně středomořská, mořské plody, tapas, s několika klasikami českými
Vína: ČR, It, Fr, Šp, Něm, Rak, Chile, USA, NZ, Aus, JAR,
Výběr z jídelního lístku
Caponata s piniemi a rozinkami 50 Kč
Gratinované cuketky plněné ovčím sýrem 50 Kč
Smažené krevety s granátovým dipem a chilli 70 Kč
Gratinované mušle srdcovky 70 Kč
Mušle slávky na víně 220 Kč
Grilovaná chobotnice s rajčatovou salsou 225 Kč
Champagne rizoto s hráškem, pancettou a grilovanou mušlí sv. Jakuba 295 Kč
200 g Grilovaný kuřecí filet s rozmarýnovým máslem a lehkým salátem s fava fazolkami a rajčaty 290 Kč
200 g Steak z tuňáka s pečeným citronem a salsou verde na fenyklovém salátku 365 Kč
350 g Pomalu pečené jehněčí lýtko s bramborovým pyré a špenátem 395 Kč
Pečené tygří krevety, langustiny a mušle sv. Jakuba s šafránovou krustou a zeleným chřestem 395 Kč
200 g Biftek s musakou a omáčkou z červeného vína 490 Kč
Výběr z vinného lístku
Veltlínské zelené „Cépage“, odrůdové jakostní, NV 350 Kč
Chenin blanc, Landskroon 390 Kč
Soave – Tedeschi 550 Kč
Gavi – Marchesi di Barolo 750 Kč
Tocai Friulano – Ronco del Gelso 980 Kč
Chablis, Jean Pierre Grossot 1180 Kč
Sancerre, Gerard Boulay 1180 Kč
Pouligny Montrachet, Lucien Muzard 1980 Kč
Zweigeltrebe, jakostní, Tanzberg 390 Kč
Modrý Portugal, jakostní, Tanzberg 550 Kč
Valpolicella Classico – Tedeschi 550 Kč
Poggio Ai Ginepri 790 Kč
Chateau Rambaud Bordeaux 850 Kč
Rioja DOC Reserva, Marqués de Caceres 1150 Kč
Gigondas, Domaine Santa Duc 1590 Kč
Brunello di Montalcino – Poggio Salvi, Biondi Santi 2490 Kč
Dagromis Gaja, Barolo 2590 Kč
