Senát, eurobyznys i odpočinek za tučnou rentu. Europoslanci odcházejí zabezpečeni a usazují se zpátky na zemi
Před 18 lety stanul někdejší učitel z Vysočiny Ivo Strejček po boku předsedy vlády Václava Klause a stal se jeho mluvčím. V lednu roku 1997 třeba obhajoval premiérovu dovolenou, když si z konference v Davosu odskočil zalyžovat do Rakouska. Tlumočil i Klausův hněv, když se na něj snášela kritika, že kontaktoval policii kvůli zatčení manažerů IPB.
Dnes začíná nová éra Klausovy a Strejčkovy spolupráce. Stal se jedním ze dvou členů správní rady Institutu Václava Klause. Nyní 52letý politik má za sebou deset let v Evropském parlamentu (EP). Je jedním z těch, kteří se s Bruselem i Štrasburkem loučí nadobro a hledají nové uplatnění.
Druhý pokus v politice Největší ztráty má právě Strejčkova ODS.
Z devíti mandátů se jí podařilo obhájit dva.
Podle odcházejícího europoslance proto, že strana nebyla odvážnější a ostřejší v unijní kritice. Stejně jako on strávil v Bruselu deset let i europoslanec Milan Cabrnoch. Podle jeho vyjádření pro týdeník Euro žádné jiné zaměstnání nezastává a i on si hodlá hledat místo.
Vysloužilí europoslanci se teď budou vesměs snažit nastartovat svoji druhou politickou kariéru. Příkladem může být Oldřich Vlasák z ODS. V europarlamentu seděl deset let, dotáhl to až na místopředsedu. V Česku má jen místo v hradeckém zastupitelstvu a z toho se žít nedá. Místní ODS se ho proto rozhodla poslat na podzim do senátních voleb. Oldřichu Vlasákovi může nahrávat, že získal v předešlých volbách alespoň vysoký počet preferenčních hlasů.
V politice se chce pohybovat i Edvard Kožušník, neúspěšný kandidát na předsedu ODS. „Chci být aktivní člen,“ tvrdí. Spolu s krizí v ODS a úbytkem placených míst ve vedení strany se však nedá počítat s tím, že by na něj nějaké zbylo. „Co se týče práce, budu to muset probrat v rodině,“ říká.
Ani z vyjádření ostatních europoslanců není znát, že by se obávali budoucnosti, i když je před nimi nejistá a oproti Bruselu málo placená domácí politická kariéra.
Odpočinek a plánování kariéry s rodinou si naordinovala i Zuzana Brzobohatá z ČSSD.
Důvod je jednoduchý. Klid dodávají vysloužilým europoslancům výhody, které z jejich postu plynou. Kromě platu, který je v přepočtu čtyřikrát vyšší než v českém parlamentu, pobírají národní zástupci také diety. Zaplacený mají počítač i telefon, stejně tak si pohodlně doma z měsíčního limitu 21 209 eur (zhruba 583 tisíc korun) zaplatí kancelář a asistenta. Výrazné přilepšení může znamenat také cestování vlastním autem. Zatímco letenky nebo jízdenky na vlak EP proplácí v reálné výši po předložení dokladu, projetý kilometr vozem honoruje paušálem ve výši 50 eurocentů. Na jízdě z Prahy do Štrasburku a zpět lze vydělat v přepočtu téměř 13 tisíc korun.
Eurobyznys Druhá skupina vysloužilých europoslanců se chystá skočit do byznysu. Hynek Fajmon z ODS se chce naplno věnovat práci jednatele společnosti B&P Research, s. r. o. Firma se zabývá poradenstvím, speciálně agendou evropských fondů a zprostředkováním veřejných zakázek. Jejím heslem je Spolehlivá cesta k evropským penězům, což je s odkazem na štědrost Bruselu vůči poslancům dost příznačné. Na půl cesty do Bruselu chtějí zůstat Jan Březina, který původně kandidoval za KDU-ČSL, i bývalý místopředseda europarlamentu Libor Rouček (ČSSD). Prvně jmenovaný se rozhodl pomáhat českým vědcům v získávání peněz. „Ještě nevím, zda si založím společnost, nebo jakou formou to bude. Chtěl bych ale šířit znalosti o programu pro vědu a výzkum Horizont 2020. Naši vědci se v něm účastní jen velmi málo, což je škoda,“ říká Jan Březina.
Libor Rouček se poohlíží také po práci, která by souvisela s místem výkonu jeho bývalého zaměstnání. Než ji najde, chce se věnovat psaní a odborné práci. „Zatím si dávám odpočinek. Pracoval jsem sedm dní v týdnu,“ říká bývalý místopředseda europarlamentu.
Teoreticky by se o něm dalo hovořit jako o kandidátovi na příštího eurokomisaře. Zkušenosti s EU má nepřeberné.
Coby emigrant studoval v 70. letech sociologii ve Vídni, pracoval v administrativě rakouské sociální demokracie, byl zaměstnancem Královského institutu mezinárodních záležitostí v Londýně.
ČSSD mu ale na kandidátce přiřkla před volbami až deváté místo a nevypadá to, že by svého matadora tlačila vpřed ani nyní. „Jak sleduji jednání v Česku, vychází mi z toho, že se o tento post ucházet nebudu,“ čte Rouček poměrně jasně vzkazy z domova.
Post českého eurokomisaře dost možná obsadí další odcházející český europoslanec, a to Zuzana Roithová. Při jednání koaličních stran, když se volilo mezi Pavlem Teličkou z ANO a Pavlem Mertlíkem, kandidátem ČSSD, vytáhl její jméno prezident Miloš Zeman jakožto možný kompromis. Sama Roithová se k tomu zatím nevyjadřuje. Ví, jak se mohou preference stran rychle měnit. „Pokud by byla poptávka, myslím, že by se toho ráda chopila.
Určitě by ten post zastávala kvalitně,“ říká kolega Roithové Jan Březina.
Majetkový striptýz? Zapomeňte V debatách o reformě penzí v Česku trochu zapadá, že vyvolená část důchodců má svůj vlastní bohatý důchodový pilíř v Bruselu. A když v něm docházejí peníze, jako tomu bylo v roce 2009, prostě se tam dolijí z unijního rozpočtu.
Penzijní fond Evropského parlamentu i po reformě nabízí téměř zázračné důchody za minimální odvody. V rámci efektivního zdanění platu, jež činí 22 procent, získávají europoslanci za každý odpracovaný rok důchod ve výši 3,5 procenta základního platu, a to již od 63 let. Jinými slovy: po pětiletém mandátu je to 1392 eur (přes 38 tisíc korun) měsíčně k dobru, což je v přepočtu čtyřnásobek průměrného českého důchodu.
Týká se to třeba někdejšího odborářského bosse Richarda Falbra z ČSSD. Ten bude k eurodůchodu vykonávat už jen neplacenou funkci předsedy regionální tripartity Ústeckého kraje.
Jestli něco většina končících poslanců tají, jsou to právě majetky, na které si během svého pobytu v Bruselu přišli. A to i přesto, že dostávali veřejné peníze obyvatel Evropské unie, tedy i Čechů.
„Domnívám se, že transparentnost příjmů či majetku týkající se europoslanců je dostatečná, viz webové stránky EP,“ odpověděla e-mailem europoslankyně Andrea Češková, zvolená za ODS. Na webu má ale jen napsáno, že se kromě práce europoslance věnovala účetnictví a advokacii a že za každý obor brala od tisíce do pěti tisíc eur měsíčně. O nabytém majetku ani slovo.
V porovnání s tím, jaká majetková přiznání musejí podávat čeští národní poslanci, je to velmi málo. Na přímé otázky ohledně majetkových poměrů odpověděli jen poslanci Brzobohatá, Fajmon, Falbr a Cabrnoch. Ale i ti jsou velmi struční. Milan Cabrnoch třeba přiznal 300tisícový dluh u stavební spořitelny a „několik nemovitostí, které zdědil“.
Výši úspor prozradil jen Hynek Fajmon. Naspořeny má dva miliony a roční příjem kolem 300 tisíc korun z pronájmů nemovitostí, práce pro Městský úřad v Lysé nad Labem či autorských honorářů.
Roční plat europoslanců činí bez prebend přes 75 tisíc eur ročně, tedy více než dva miliony korun. Za pětileté volební období je to přibližně 10,5 milionu plus zmíněné výhody. Když na jaře zveřejňovala organizace Open Society Fund (OSF) údaje o pracovitosti europoslanců, lidé si mohli udělat přehled, kdo si peníze zasloužil. Nejpracovitější z Čechů byla podle údajů OSF Zuzana Roithová, Oldřich Vlasák a Olga Sehnalová. Na konci bylo trio z ČSSD – Richard Falbr, Zuzana Brzobohatá a Robert Dušek.
Poklidná budoucnost
Kdo z českých europoslanců se letos neprobojoval do Evropského parlamentu a co bude dělat dál
ODS Milan Cabrnoch Nezastává jiné zaměstnání
Andrea Češková Jednatelka European Business Studies Institute, věnuje se i advokacii a účetnictví
Hynek Fajmon Jednatel společnosti B&P Research, s. r. o.
Edvard Kožušník Nezastává jiné zaměstnání
Miroslav Ouzký Nevyjádřil se, v minulosti podnikal ve zdravotnictví, stál například
s Milanem Cabrnochem u projektu IZIP
Ivo Strejček Člen správní rady Institutu Václava Klause
Oldřich Vlasák Kandidát do Senátu
KDU-ČSL Zuzana Roithová Nevyjádřila se, uvažuje se o ní jako o eurokomisařce
Jan Březina Chce se věnovat propagaci unijního projektu pro vědu a výzkum Horizont 2020
ČSSD Richard Falbr V důchodu, předseda regionální tripartity Ústeckého kraje
Libor Rouček Nezastává jiné zaměstnání, poohlíží se po postu v Bruselu
Zuzana Brzobohatá Chce odpočívat a věnovat se rodině
Robert Dušek Předseda krajského výkonného výboru ČSSD
Končící europoslanci se budoucnosti bát nemusejí. Klid jim dodávají výhody, které z jejich postu plynou.
O autorovi| Petr Weikert, weikert@mf.cz
