Čekárny pracovních úřadů v Česku jsou plné. A nezaměstnanost zřejmě ještě poroste. I když analytici letos očekávají postupný návrat k ekonomickému růstu, dopad na trh práce bude zřejmě velmi pomalý.
Autor: Martin Siebert
Bez práce je v současné době v České republice téměř šest set tisíc lidí. Na jedno volné místo připadá osmnáct nezaměstnaných. Míra nezaměstnanosti stoupla v únoru na 9,9 procenta. Je to nejhorší výsledek od zavedení současné metodiky měření v červenci 2004.
Pro mnohé firmy i její zaměstnance znamenaly důsledky světové hospodářské krize šok. Do té doby čelila česká ekonomika opačnému typu nerovnováhy, tedy značnému převisu poptávky po zaměstnancích, který firmy řešily dovozem pracovní síly. „V době největšího pracovního boomu si lidé mohli vybírat, nemuseli dokazovat svoji kvalitu. Absolventi vysoké školy žádali plat zkušeného člověka, i když neměli žádnou praxi, a skutečně ten plat dostali. Platy rostly neúnosným způsobem. Mnohdy se zaměstnavatelé cítili jako rukojmí zaměstnanců, a to je nezdravé,“ konstatuje Jitka Tejnorová, manažerka společnosti DMC, management consulting.
O takové situaci na trhu práce si mohou dnes lidé nechat jen zdát. Zejména loni, ale i v letošním roce se české firmy potýkají s výrazným nedostatkem zakázek a jsou nuceny redukovat náklady a propouštět. „Sedmdesát procent firem v České republice nepočítá v prvním pololetí roku s nárůstem zakázek,“ uvádí první viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Varuje před přílišným optimismem a poukazuje na přetrvávající slabý růst HDP zejména v silných evropských ekonomikách. Výrazné problémy se projevují v řadě odvětví, například ve stavebnictví, ale i v obchodu a cestovním ruchu. Navíc firmy po zkušenosti s drahým propouštěním v době krize mají dnes nízkou motivaci k rychlému náboru pracovních sil. Přesto ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka doufal, že se růst nezaměstnanosti v březnu zastaví. A čísla mu dávají překvapivě za pravdu. Míra nezaměstnanosti zřejmě díky zahájení jarních sezonních prací poklesla v březnu na 9,7 procenta.
Firmy dál snižují náklady
Analytici přesto očekávají, že se míra nezaměstnanosti letos přehoupne přes deset procent. Hanák je přesvědčen, že míra nezaměstnanosti desetiprocentní hranici překročí a může se přiblížit i k jedenácti procentům. Firmy se podle jeho slov finančně vyčerpaly a jejich rezervy jsou na dně.
„Hlavním tématem pro podniky totiž stále zůstává snižování nákladů a mezi ně patří i ty personální,“ vysvětluje Branislav Hunčík, odborník na řízení lidských zdrojů PricewaterhouseCoopers ČR. S podobnou prognózou přichází i generální ředitelka Manpower ČR a SR Jaroslava Rezlerová. „Výsledky našeho průzkumu pro druhé čtvrtletí 2010 potvrzují fakt, že dopady recese na trh práce mají dlouhou setrvačnost a zaměstnavatelé musejí nadále hledat úspory i přesto, že pokles ekonomiky se zabrzdil,“ konstatuje. Negativní výhledy podle ní částečně odrážejí i politickou situaci před volbami.
Výsledkem je nepříjemný fakt, že tuzemské podniky přes zastavení poklesu ekonomiky plánují i ve druhém čtvrtletí 2010 více zaměstnance propouštět než nabírat nové. Proto se podle odborníků dá očekávat viditelnější oživení na trhu práce až v příštím roce. „Situace u nás není a ani v blízké budoucnosti však nebude kritická,“ uklidňuje ekonom Jan Švejnar.
Nejlépe je kolem Prahy
Statistická čísla z jednotlivých regionů jsou odlišná. Nezaměstnanost se v rámci okresů pohybuje v rozmezí od 3,8 až po 19,4 procenta. Míru nezaměstnanosti vyšší než republikový průměr vykázalo 51 okresů. K tradiční baště lidí bez práce, jako je severní Morava, se mezi oblasti nejvíce zasažené nezaměstnanosti řadí už i některé regiony jižní Moravy, například Znojemsko. Nejvíce zájemců o místo je v okresech Teplice, Karviná, Třebíč, Znojmo a Děčín. Naopak nejnižší nezaměstnaností se stále ještě mohou pochlubit okresy Praha-východ, Praha, Praha-západ a Mladá Boleslav.
O práci už přicházejí lidé i v místech, kde dosud nouze o práci nebyla. Prudce vzrostla například v okresech Praha-západ, Plzeň-jih, ale také v hlavním městě, kde se počet lidí bez práce zvýšil o šedesát až osmdesát procent. Na dlažbě se ocitali lidé z různých odvětví, ale nejvíce techničtí pracovníci, obchodníci ze služeb a lidé z administrativy. Situaci pozitivně začínají ovlivňovat jarní sezonní práce.
Hospodářská krize nepostihla všechny regiony stejně. Paradoxně menší zhoršení vykazují regiony s tradičně vysokou mírou nezaměstnanosti (Karviná, Most), naopak největší zhoršení zaznamenaly regiony, které měly střední až nízkou míru nezaměstnanosti. Podle odborníků je to logické, protože krize nejvíce snížila poptávku po práci v oblastech, které měly v minulých letech více štěstí a dařilo se jim rozvíjet se díky přílivu přímých zahraničních investic a růstu ekonomiky. Regiony, které byly méně orientovány na exportně zaměřenou výrobu, byly finanční krizí postiženy méně.
Česká republika se prozatím drží průměru Evropské unie, kde míra nezaměstnanosti dosáhla v únoru 9,6 procenta, v eurozóně deset procent. Nejhorší je situace tradičně ve Španělsku, Litvě a na Slovensku. „Německá míra nezaměstnanosti klesla na 8,7 procent. Nejnižší míru lze v eurozóně najít v Nizozemsku, v sousedním Rakousku dosahuje sedmi procent,“ uvádí analytik burzovní společnosti Fio Robin Koklar.
Zaměstnavatelé ve 27 ze 36 zemí a oblastí, kde se uskutečnil průzkum Manpower, předpovídají, že v následujícím čtvrtletí budou počet svých zaměstnanců zvyšovat. Nejhorší předpovědi jsou pro Itálii, Irsko a Španělsko. Pozitivní očekávání jsou s výjimkou Japonska naopak v Asii a Jižní a Severní Americe.
Volných míst hned tak víc nebude
Není velká naděje, že by lidí v evidenci úřadů práce brzy nějak výrazně ubylo. Podle průzkumu společnosti Manpower bude každý desátý podnik do léta snižovat stavy. „Jediné oblasti, v nichž zaměstnavatelé hlásí náznaky optimismu, jsou sektory dopravy, skladování či telekomunikace,“ uvádí ředitelka Jaroslava Rezlerová. Naopak nejméně se bude nabírat v odvětví velkoobchodu a maloobchodu.
S podobně pesimistickou předpovědí přicházejí i zástupci zaměstnavatelů. „V letošním roce nedojde ke stabilizaci pracovního trhu,“ je přesvědčen generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy ČR Zdeněk Liška. Svůj odhad opírá o dotazníkové šetření Svazu průmyslu, podle nějž jen o něco více než třetina tuzemských firem očekává letos nárůst počtu svých pracovníků, a to většinou jen mírný. Naopak více než dvě pětiny firem předpokládají další snižování počtu pracovníků. Zhruba pětina firem uvádí, že počet zaměstnanců se nezmění.
V některých odvětvích dojde naopak k další redukci. To se týká například elektrotechnického průmyslu. „V elektrotechnickém průmyslu není situace stabilizována a dají se očekávat další odchody pracovníků z firem. Nejvíce jsou dopady recese zasaženi výrobci součástek a dodavatelé pro automobilový průmysl, některé firmy z tohoto oboru již opustily Českou republiku. Pro tento rok lze očekávat pokles pracovníků v odvětví o tři až pět procent,“ tvrdí ředitel Českomoravské elektrotechnické asociace František Hýbner. Ani chemický průmysl zatím nečeká pozitivní změna. „Chemický průmysl byl výrazně zasažen dopady globální recese, propad v tržbách představoval dvacet až pětadvacet procent. Tato situace se projevila i v zaměstnanosti. Ve srovnání s rokem 2008 přišlo vloni naše odvětví o zhruba pět procent pracovníků. I letošek bude velmi obtížný,“ předpovídá ředitel Svazu chemického průmyslu Ladislav Novák.
Lehké chvíle nečekají ani firmy v oblasti dopravy, i když by redukce nemusela být tak razantní jako na přelomu roku 2008 a 2009 a v loňském roce. Řada firem se snaží udržet kmenové zaměstnance. A to se týká i dalších oborů. „Ve slévárenství klesala zaměstnanost v průběhu loňského roku, což bylo dáno propadem zakázek. V současné době se podniky snaží udržet pracovníky, a to zejména kvalifikované, kvůli očekávanému postupnému nárůstu zakázek,“ uvádí výkonný ředitel Svazu sléváren Jozef Hlavinka. To potvrzují i analytici z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu IDEA při CERGE-EI. „Ve většině případů se firmy snažily udržet klíčové pracovníky i za cenu dočasného zhoršení efektivity ve formě zkracování pracovního týdne. Motivace k okamžitému obnovení náboru pracovních sil bude tedy relativně malá,“ uvádějí v analýze s názvem Finanční krize a český trh práce – Čekání na obrat, kterou představil na mezinárodním ekonomickém fóru Zlatá koruna ekonom Jan Švejnar.
Česko je závislé na oživení u sousedů**
Pro návrat k ekonomickému růstu zůstává rozhodujícím faktorem oživení poptávky na zahraničních trzích, zejména v německé ekonomice. Pokud podle ekonoma Jana Švejnara dojde k ekonomickému oživení v Evropské unii a pokud důvěra domácích spotřebitelů a firem nebude výrazněji narušena politickou situací, je možné očekávat, že i česká ekonomika se v průběhu roku 2010 vrátí k ekonomickému růstu, i když zřejmě jen v rozsahu 0,5 až 1,5 procenta. Ale dopad mírného oživení na trh práce bude podle něj velmi pomalý a nastane spíše až ve druhé polovině roku. Podle manažerky Jitky Tejnorové budou firmy v budoucnu při náboru pracovníků mnohem opatrnější.
Podle prvního viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka si firmy musejí při řešení dopadů krize pomoci převážně samy. Česká vláda má podle Švejnara velmi omezené možnosti českou ekonomiku oživit, může však pomoci zlepšit podmínky pro budoucí oživení. Důležité je z tohoto pohledu zdraví finančního sektoru, flexibilita trhu práce a finanční rovnováha jednotlivých firem. A jak může pomoci stát? Na tom se vzácně shodují zástupci firem, ekonomové i analytici. Kromě podpory exportu, investic, omezení byrokracie a korupce je to především zvýšení flexibility trhu práce. „Stát by měl urychleně řešit otázku kvalitního zákoníku práce,“ říká Hanák.
Stejný názor má i ekonom Jan Švejnar. „Rychlému oživení můžeme napomoci zvýšením flexibility trhu práce, a to hlavně zjednodušením procedur týkajících se propouštění zaměstnanců a vhodným nastavením marginálního zdanění osob, které si práci najdou,“ radí Švejnar. Považuje také za důležité odstranit administrativní zátěž související s přijímáním, zaměstnáváním a propouštěním zaměstnanců. Čím nižší jsou podle něj překážky související s propouštěním pracovníků, tím ochotnější jsou firmy nové zaměstnance přijímat. „O tom, že v sociálně citlivé Evropě nemusí být tato cesta při zodpovědném přístupu vlády pro voliče nestravitelná, ukazují zkušenosti s dánskou reformou trhu práce, tzv. Flexicurity. Jde o kombinaci zjednodušené regulace propouštění zaměstnanců, relativně štědrých podpor v nezaměstnanosti a motivačních programů pro nezaměstnané, která je jako reálně prosaditelná metoda schopna fungování trhu práce výrazně zefektivnit,“ snaží se Švejnar přesvědčit odpůrce flexibilního trhu práce.
Složité propouštění nepotřebných pracovníků a vysoké odstupné pustily mnoha firmám v minulém roce žilou. Proto se netají tím, že nepůjdou cestou zřizování stálých pracovních míst, i když se poptávka po jejich výrobcích opět zvýší, ale budou se snažit nepružný zákoník práce obejít. „Už v minulosti jsme vyměnili část lidí za agenturní pracovníky, proto jsme při sezonních výkyvech poptávky nemuseli snižovat počty kmenových zaměstnanců,“ vysvětlil spolumajitel firmy Racio z Břeclavi Oldřich Darmovzal. Podobně chce postupovat i v budoucnu. Jiné firmy nabídnou zase pracovní poměry na dobu určitou nebo sáhnou k švarcsystému.
