Šéfovat státní podpoře exportu chce Ammerlaan, Šimáček, Parízek, Tlustý, Bakajsa i Očková
Zájemců o výběrové řízení na šéfa České exportní banky (ČEB) a Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) je více než dost. Poté, co ministerstvo financí zveřejnilo v pondělí počet uchazečů o post generálního ředitele ČEB a EGAP, se začínají objevovat první jména. Už nyní je jasné, že půjde o tvrdý střet mezi elitou v oboru a loajálními figurami.
Sledujte Parízka Chuť řídit pojišťovnu EGAP jako první potvrdil Pavol Parízek, který ji vedl od jejího založení v roce 1992 až do roku 2009. Tehdy odešel do vedení KUPEG úvěrové pojišťovny.
Parízek byl rovněž deset let v představenstvu ČEB. Podle některých informací zmizel Parízek z EGAP nejen kvůli lukrativní nabídce, ale svou roli sehrál i fakt, že neměl dostatečnou politickou podporu. To může být jeho slabinou také nyní.
Pokud jde o odbornost, nikdo nerozumí problematice financování zahraničního obchodu a pojišťování rizik lépe než Parízek.
A potvrzuje to řada exportérů. Po odchodu z KUPEG si založil sdružení nezávislých poradců s názvem PAK Consulting. Poskytuje poradenství v oblasti financování vývozu, pojišťování a zajišťování platebních a úvěrových rizik spojených s obchodem. „Kde je Parízek, tam se něco děje,“ říkají o něm lidé z byznysu. I to dokazuje jeho vynikající pověst.
Komentovat současnou situaci okolo hledání šéfů ČEB a EGAP nechce.
Zájem o vedení EGAP projevila rovněž Parízkova kolegyně z PAK Consulting Jana Ammerlaan, která to týdeníku Euro potvrdila.
Ammerlaan patří stejně jako Parízek ke špičce v oboru. Od roku 2001 do 2010 pracovala v EGAP, a čtyři roky byla dokonce členkou představenstva.
Šimáčka umíme Nabídku poslal do Vodičkovy ulice, kde EGAP sídlí, i Karel Tlustý. Dlouholetý šéf úseku řízení rizik ČEB a člen nejužšího vedení exportní banky z ČEB odešel, když chtěl Tomáš Uvíra ještě jako generální ředitel dosadit na jeho židli Miroslava Jakuba, který několik let řídil dnes už zaniklou Komisi pro cenné papíry. Uvíra nakonec Jakuba neprosadil, Tlustý se přesto musel poroučet.
Další z přihlášek na post generálního ředitele EGAP nese jméno Milana Šimáčka. Ten je v současné době pověřený vedením EGAP a v minulosti pracoval jako náměstek ministra financí, odkud odešel v roce 2008. Prý na vlastní žádost.
Šimáčkovy šance jsou velmi sporné. V požadavcích se píše, že nový šéf musel v posledních deseti letech pracovat minimálně pět let v pojišťovnictví či jiných finančních institucích a přinejmenším dva roky na úrovni přiměřené pro vedení pojišťovny. Kromě náměstkování na ministerstvu byl však Milan Šimáček v letech 2000 až 2005 členem prezidia Komise pro cenné papíry, v roce 2004 úřadujícím předsedou a od září 2005 do září 2006 působil jako poradce bankovní rady České národní banky (ČNB). V EGAP je přes dva roky a není jasné, zda mu tyto reference postačí.
Šimáček však umí být na rozdíl třeba od Parízka loajálním úředníkem, což je velkou předností. A jeho jmenování by také uvítali mnozí exportéři, neboť ho znají z vedení EGAP. Byl by pro ně „zárukou kontinuity“.
Šéf dozorčí rady EGAP a zároveň náměstek ministra financí Zdeněk Zajíček nechce výběr šéfa komentovat. Potvrdil jen, že v nabídkách na vedení EGAP se neobjevilo žádné jméno ze zahraničí.
Možná ještě zajímavější bude bitva o post šéfa České exportní banky. Miloslav Kubišta jako člen představenstva ČEB dočasně pověřený vedením banky uvedl, že se o tuto funkci nehodlá ucházet. Naopak jeho kolega z představenstva Michal Bakajsa potvrdil, že zájem má. Odborně je velmi zdatný, ovšem stejně jako Parízek by mohl narazit, neboť mu zřejmě bude chybět dostatečná politická podpora.
Šéfovat ČEB chce podle informací týdeníku Euro i Alena Očková, současná šéfka exportního financování HSBC v České republice. (Očková ovšem nechtěla potvrdit, že nabídku poslala.) A její zájem by nebyl překvapením – na trhu kolovalo její jméno ještě dříve, než ČEB a EGAP uveřejnily podmínky pro výběr nového šéfa. Očková nikdy neskrývala své ambice, v minulosti v exportní bance pracovala a má zkušenosti i z Československé obchodní banky. Když z ČSOB odešel coby šéf exportního a strukturovaného financování Michal Bakajsa, Očková velmi stála o jeho místo, třebaže se na pozici nakonec nedostala.
Miliardy, které se hodí ČEB i EGAP spravují miliardy, které mají podpořit vývoz českých výrobků do rizikových regionů. Jakkoli jde o byznys, jsou to instituce v rukou státu. Politická podpora šéfů je proto nezbytná. Navíc tučný balík v podobě rezervních fondů, na kterém sedí, by se státnímu rozpočtu hodil. Zatím na něj nedosáhne, možná ale politici už brzy najdou způsob, jak se k rezervním fondům dostat.
Vzhledem k tomu, jaká atmosféra nyní panuje v kabinetu Petra Nečase, lze pochybovat, že nového kandidáta vyberou obě instituce nejpozději do prvního prosince. To je totiž datum, o kterém se ve zveřejněných požadavcích na nové šéfy píše jako o předpokládaném nástupu do funkce.
Na pozici generálního ředitele ČEB se přihlásilo celkem deset uchazečů v řádném termínu, dva uchazeči po termínu, sdělilo ministerstvo financí. V případě EGAP se prý jedná o dvanáct zájemců v řádném termínu a jednu osobu po termínu. Opozdilci budou vyřazeni.
Seznam všech uchazečů nebude zveřejněn, jak potvrdil náměstek ministra financí Zdeněk Zajíček. Ne všichni totiž informovali svého současného zaměstnavatele a zveřejnění jejich jména by je mohlo poškodit.
Tomáš Uvíra jako generální ředitel ČEB a šéf EGAP Karel Pleva opustili funkce v druhé polovině září. O tom, proč rezignaci podali najednou a bez vysvětlení, lze jen spekulovat.
Zda se na jejich místa tlačili političtí exponenti, se ukáže brzo.
Celá kauza je velmi citlivá a situaci pečlivě sledují zahraniční banky. Zejména věřitelé, neboť exportní banka získává své zdroje na trhu a cena těchto zdrojů je závislá na pověsti banky. Ministerstva financí i průmyslu neustále ujišťují, že jde o standardní výměnu šéfů a že do čela ČEB i EGAP přijdou odborníci.
Že se vlastně nic neděje. Jenže děje.
A cena za podivnou a neprůhlednou personální politiku může být vysoká. l
O autorovi| Petra Pelantová • pelantova@mf.cz
