Světoznámý výrobce elektroniky řeší velké ztráty. Důvodem je slabá poptávka, silný jen a hlavně levná konkurence.
Výšková budova s názvem Sony, která stojí v srdci luxusní tokijské nákupní zóny Ginza, je léta považována za výkladní skříň světoznámé japonské společnosti. Od roku 1966, kdy byla tato zajímavá architektonická stavba zpřístupněna veřejnosti, si návštěvníci v místním obchodě mohou osahat nejnovější výrobky firmy. A také je hned koupit. Tradici prodejní kultury na nejvyšší úrovni zůstala Sony věrná dodnes. Ostatně, japonské firmy jsou tím proslulé. Mladé asistentky tam přeochotně ukazují dovednosti vystavovaného zboží. Ty tam jsou ale časy, kdy zákazníci se zatajeným dechem čekali na výrobky, s nimiž Sony přicházela jako první na světě. Například v roce 1968 se na zdejších pultech objevil první televizor s barevným systémem Trinitron a o sedm let později Sony představila první domácí videorekordér Betamax. Střední generace jistě pamatuje legendárního walkmana, který se zrodil v roce 1979, případně první světový CD přehrávač. Ten se objevil o tři roky později. I když se v Sony nikdy nepřestalo myslet na vývoj, novinky v posledních letech jaksi nepřicházely. Společnost měla co dělat, aby vůbec držela krok s konkurencí. Tak jako kdysi japonské firmy vytlačily západní rivaly a poté dlouhá desetiletí dominovaly výrobě spotřební elektroniky, v posledních letech je válcují podniky z Tchaj-wanu, Jižní Koreje nebo Číny. Nemluvě o americkém Applu, který slaví jeden úspěch za druhým.
Televize přes palubu
Společnost Sony byla založena v Tokiu roku 1946. Za jejím zrodem stál inženýr Masaru Ibuka a fyzik Akio Morita. Podnik s původně dvaceti zaměstnanci tehdy pojmenovali Tókjó Cúšin Kógjó (Tokyo Telecommunications Engineering Corporation). Nejprve pouze opravovali elektrické přístroje a zařízení, později však zahájili i vlastní výrobu, například v Japonsku tolik populárních rýžovarů. Historický zlom přišel v roce 1954, kdy majitelé získali licenci na výrobu tranzistorů. Rok nato opustilo brány výrobního závodu první přenosné rádio TR-55, které již neslo nový název společnosti, Sony. Ten vznikl spojením latinského „sonus“ (zvuk) a „sonny“, což bylo v 50. letech ve Spojených státech populární oslovení „synku“. V Japonsku to byl v té době oblíbený výraz pro „mladého člověka volného a průkopnického ducha“. Zakladatelé tím chtěli demonstrovat, že zaměstnanci jejich firmy oplývají energií a vášní tvořit nové věci, a to bez jakýchkoli bariér či omezení. Sony začala slavit jeden úspěch za druhým. Jako jeden z hlavních světových výrobců elektroniky se firma soustředila na výrobu televizorů, později notebooků, DVD přehrávačů, fotoaparátů, videokamer, mobilních telefonů a GPS navigací. Společnost je také považována za hlavního světového výrobce herních konzolí, jejímu PlayStation konkurují pouze Nintendo a Microsoft. V posledním desetiletí už to ale není, co to bývalo. V právě ukončeném fiskálním roce (k 31. březnu 2012) zaznamenala společnost Sony již čtvrtou roční ztrátu po sobě. Největším balvanem se pro ni paradoxně stala produkce televizorů, která značku v minulosti tolik proslavila. Výroba obrazovek je ztrátová dokonce již osmým rokem. A příčina? Sony jednoduše zaspala přechod na nové technologie. Nyní na trhu dominují jihokorejské společnosti Samsung Electronics a LG, které vykazují zisky. Pro příklady nemusíme chodit daleko. V západoslovenské Trnavě začala Sony vyrábět před lety LCD televizory. Závod rychle dosáhl plné kapacity, a proto bylo rozhodnuto o výstavbě nového závodu v Nitře. Výrobní linky se rozjely v srpnu 2007, nicméně v dubnu 2010 vedení společnosti oznámilo uzavření „strategického spojenectví“ s tchajwanským výrobcem Foxconn (Hon Hai Precision Industry). Jinými slovy, Sony svou nitranskou továrnu na Slovensku Tchajwancům z 90 procent prodala. Ponechala si pouze desetiprocentní podíl. Podobně skončil i závod na výrobu LCD televizorů v Mexiku. Devadesát procent tamního podílu získala tchajwanská firma Hon Hai.
Smolný rok
Ani prodeje však z dlouhodobého hlediska dvakrát nepomohly. Vedení Sony před dvěma týdny oznámilo, že muselo zdvojnásobit odhad ztrát za poslední fiskální rok, a sice na 520 miliard jenů (122,5 miliardy korun). Přitom v únoru se v centrále kalkulovalo ještě s méně než polovičním číslem. Náhlé zvýšení vysvětluje Sony velkými výdaji na jednorázové daně. Nedlouho poté japonský výrobce elektroniky potvrdil, že ještě v letošním fiskálním roce hodlá snížit počet zaměstnanců o zhruba deset tisíc. Pro představu, jedná se přibližně o šest procent celkové pracovní síly společnosti. Ke konci března disponoval koncern přibližně 168 200 zaměstnanci po celém světě. Zda se budou muset zavírat některé továrny, vedení odmítlo komentovat. Přibližně polovinu oznámeného snižování stavů mají tvořit zaměstnanci, kterých se firma zbaví prodejem chemické divize a výroby tekutých krystalů. Propouštění se částečně bude týkat i divize prodělečných televizorů. Není to přitom tak dávno, kdy se počet zaměstnanců osekával ještě víc. V roce 2008 bylo zrušeno přibližně šestnáct tisíc pracovních míst. Hlavně kvůli globální finanční krizi, která se projevila i celosvětovým poklesem poptávky po elektronickém zboží. Aby toho nebylo málo, proti oživení elektronického gigantu se loni postavila také příroda. Březnové zemětřesení a následná vlna tsunami poničily nejméně deset továren Sony na území Japonska. Výroba musela být přerušena na několik měsíců, podnik na výrobu Blu-ray disků byl téměř celý spláchnut do moře. O pár týdnů později na firmu zaútočili hackeři, kteří se dostali k citlivým datům milionů uživatelů PlayStation a napadli také službu Sony Online Entertainment (SOE). Hráči zůstali bez přístupu k populárním videohrám nejméně měsíc. Další, i když menší pohromou pro firmu bylo řádění britských demonstrantů v srpnu loňského roku. Výtržníci tehdy zapálili skladiště Sony v Enfieldu na severu Londýna. Záplavy v Thajsku pro změnu negativně ovlivnily výrobu fotoaparátů. K tomu všemu je nakonec třeba přičíst silný jen, kvůli němuž vycházely výrobky Sony v rámci celosvětové produkce méně konkurenceschopné.
Nový šéf a jeho vize
Východisko z krize hledá Sony pod vedením nově jmenovaného generálního ředitele Kazua Hiraiho, který začátkem dubna nahradil ve funkci sedmdesátiletého rodáka z Walesu Howarda Stringera. „Zcela jistě Sony změním a oživím“, řekl krátce po svém jmenování. Společnost již loni v březnu naznačila, že Stringerovým nástupcem se stane právě jednapadesátiletý Hirai, když jej instalovala do čela své největší divize spotřebních produktů a služeb. Stringer si však prozatím ponechal funkci předsedy správní rady. „Nemůžeme se odvrátit od bolestivých rozhodnutí z důvodu, že máme strach z bolesti. V takovém případě nebudeme schopni změny“, uvedl před dvěma týdny nový CEO Sony, když představoval tříletý plán na oživení korporace. Jeho logickým cílem je snížení celkových nákladů a návrat k ziskovosti. Pokud to vyjde, do konce fiskálního roku 2014/2015 by se měly tržby Sony pohybovat kolem 8,5 bilionu jenů (dva biliony korun). Společnost počítá letos s mimořádnými náklady na restrukturalizaci ve výši 75 miliard jenů. Škrty čekají hlavně divizi televizorů. V příštím fiskálním roce se mají snížit její fixní náklady o 60 procent a provozní mají klesnout o 30 procent. Ačkoli se Kazuo Hirai při prezentaci východisek z krize hodně snažil, jeho nový plán investory příliš nenadchnul. Očekávali, že předloží mnohem agresivnější strategii oživení. Odnesly to akcie společnosti, které ještě v ten den (12. dubna) klesly o dalších pět procent a dostaly se na nejnižší úroveň za poslední dva měsíce. Problémy Sony však nejsou pro odborníky až takovým překvapením. Naopak odrážejí skutečný stav, jenž se ovšem týká více známých japonských firem. Například ztrátami ve výrobě televizorů trpí i Sharp nebo Panasonic. > Podobně jako u Sony je za tím třeba hledat klesající poptávku, silný jen a již zmiňovanou silnou konkurenci asijských rivalů. Všechny tři jmenované japonské společnosti by měly za loňský fiskální rok vykázat ztrátu celkem 21 miliard dolarů (téměř 400 miliard korun), což je více, než činí tržní hodnota Sony. Podle odborníků však světoznámá značka není bez šancí. Má potenciál pro znovuzrození. Potřebuje ovšem najít živou vodu.
Naděje jménem Kuni
Podle Hiraiho chce Sony posilovat své pozice na trhu digitálních fotoaparátů, her a mobilní komunikace. Kromě jiného plánuje vyrábět více chytrých telefonů. Trh nyní ovládají Apple a Samsung, Sony by však ráda hrála i v této oblasti první ligu. Kultovní japonská společnost již počátkem roku oznámila, že se hodlá zaměřit na „strategii čtyř monitorů,“ která cílí na nabídku obsahu a propojení smartphonů, laptopů, tabletů a televizorů. V rámci tohoto postupu již odkoupila podíl Ericssonu ve společné firmě Sony Ericsson. Letos také uvedla pod vlastním jménem první chytrý telefon z řady Xperia. V příštích třech letech má v plánu ztrojnásobit příjmy této divize na 1,8 bilionu jenů. Nově se chce firma zaměřit i na výrobu zdravotnického vybavení, hledá také partnera pro výrobu baterií pro automobily. V rámci nové strategie firmy mění Sony i hlavního šéfa divize mobilní komunikace. Na křeslo odstupujícího Švéda Berta Nordberga, který v této pozici působil od srpna roku 2009, nastoupí Japonec Kunimasa Suzuki, dosavadní výkonný ředitel globální skupiny. „Kuni“, jak nazývají nejbližší nového muže číslo jedna v klíčové sekci, oficiálně převezme všechny náležitosti v květnu. „Společnost Sony identifikovala digitální svět, hry a mobilní zařízení jako tři základní pilíře svého podnikání. Smartphony jsou pro mě základním kamenem této strategie,“ uvedl Suzuki při příležitosti svého jmenování do funkce. Na starost bude mít všechny mobilní produkty v rámci koncernu, jeho hlavním úkolem je podle vyjádření firmy hlavně „více integrovat a celkově zlepšit uživatelský komfort napříč celým mobilním portfoliem Sony“. Není pochyb o tom, že jeho kroky bude globální vedení i akcionáři firmy sledovat s velkou pozorností. Právě tato oblast je totiž pro Sony klíčová.
