Akademie věd se snaží vybřednout ze strnulosti a přiblížit se aplikovanému výzkumu. Podle kritiků je to jen teorie
Akademie věd chystá zcela nový systém, jak bude fungovat spojení byznysu a vědců. Dlouholetý problém chce vyřešit výběrem čtrnácti nejdůležitějších témat, kolem nichž soustředí své odborníky.
Přidají se k nim i zástupci vysokých škol, byznysu a dalších institucí. „Týmy budou zlepšovat chod elektráren, optimalizovat obnovitelné zdroje energie nebo třeba poskytovat politikům relevantní studie pro jejich rozhodování,“ plánuje předseda Akademie věd Jiří Drahoš.
Témata vědci vybírali podle praktičnosti.
Patří k nim „přírodní hrozby“, „nové materiály na bázi kovů“ či například „účinná přeměna a skladování energie“. Nová strategie má nalákat hlavně zástupce byznysu, aby se podíleli na vzniku nových nápadů, patentů či publikací. „Když už vznikne takové konsorcium, kde se spojí vysoká škola, Akademie věd a soukromá firma, má daleko větší potenciál dosáhnout na granty nebo evropské dotace například z programu Horizont 2020,“ říká Jiří Drahoš.
Vědci versus realita Podle Asociace výzkumných organizací jsou však proklamace Akademie zatím jen teorií. „Důležité je, aby poptávka byla oboustranná, ale osobně poptávku ze strany byznysu příliš necítím. Je to dáno tím, že každý z těch dvou představitelů mluví úplně jiným jazykem,“ říká Libor Kraus, prezident asociace. Základním problémem podle něj je, že Česku chybí ucelená koncepce, která by bádání vědců navazovala na požadavky představitelů aplikovaného výzkumu. „Jestli chceme podporovat konkurenceschopnost, musíme tomu také přizpůsobit nabídku,“ říká Libor Kraus.
Akademie se ale brání. „Nevím, co je tady měřítkem intenzity spolupráce. Mohu jen doložit, že naše pracoviště uzavírají ročně stovky smluv s byznysem. Spolupráce jde od nejjednodušších věcí typu různých speciálních jednorázových měření až po víceleté projekty spolufinancované ministerstvy nebo Technologickou agenturou,“ říká Jiří Drahoš.
Například program „přeměna a skladování energie“ bude podle něj důležitý pro firmy z oboru strojírenství, které mohou například vylepšovat výkon stávajících tepelných elektráren návrhem nových konstrukcí a materiálů lopatek turbín. Program se ale také týká spalování biomasy či energetického zpracování odpadů. Tedy i firmy z tohoto oboru budou mít šanci spolupracovat s vědeckými týmy.
Akademie v rámci své nové strategie rovněž vydala publikaci, která má být nataženou rukou k byznysu. „Jde o souhrn činností, které jsou naše ústavy a konkrétní týmy schopny nabídnout průmyslu,“ popisuje Jiří Drahoš brožuru s názvem Aplikační laboratoře. Kontakt s průmyslem už Akademie věd navázala. Z velkých podniků jde třeba o ČEZ, Škodu Auto nebo Doosan Škoda Power.
Účet, prosím Akademie současně usiluje o navýšení rozpočtu.
Byť si v posledních třech letech celkově finančně nepohoršuje, základní příspěvek ze státního rozpočtu se od roku 2009 snížil o zhruba šest set milionů korun. „My se snažíme o navýšení tohoto podílu, příští rok bychom rádi získali alespoň o tři sta milionů více. Jedním z argumentů, na který politici začínají slyšet, je právě naše nová strategie,“ připouští předseda Drahoš. Jeho instituce bude letos hospodařit asi s dvanácti miliardami korun, přibližně čtyři a půl miliardy pošle stát z rozpočtu, zbytek ústavy získají z grantů a vydělají vlastní činností. Peníze potřebují jak na nákup nových přístrojů, tak na prosté opravy budov, z nichž některé jsou víceméně v původním stavu z padesátých a šedesátých let minulého století.
Základním problémem je, že Česku chybí ucelená koncepce, která by bádání vědců navazovala na požadavky představitelů aplikovaného výzkumu.
O autorovi| Petr Weikert, weikert@mf.cz
