Máme se na to imigrantů, z nichž mnozí nemají žádné doklady, zeptat? Ostatně my Češi o tom víme své. Stejně jako tisíce jiných Čechů utekl kdysi i můj nevlastní strýc do Švýcarska, protože nechtěl žít v komunistické zemi. Byl politický, nebo ekonomický uprchlík?
Zřejmě obojí. Nebyl žádný disident, protože předtím nikdy nebyl ani komunista. Prostě jen nevěřil, že mu ekonomicky slušný život zajistí banda politických zlodějů, kteří věřili, že se všichni budeme mít nejlíp, když nikdo nebude mít nic. Švýcaři ho přijali, protože měli za to, že místo aby se přes den opásal bombovým pásem, bude tvrdě pracovat, aby se měl líp. Docela se mu to povedlo.
Doufám, že kulturně spřízněným prostředím nemyslel svůj Pražský hrad plný Mynářů, Ovčáčků, Forejtů a vodky
Prezident Miloš Zeman se pro změnu zamyslel, zatímco se v kvetoucí vodě svlečený pálil ve svém zamilovaném nafukovacím člunu, a poradil, že máme přijímat pouze uprchlíky z kulturně spřízněného prostředí. Doufám, že kulturně spřízněným prostředím nemyslel svůj Pražský hrad plný Mynářů, Ovčáčků, Forejtů a vodky, protože pak bychom skutečně měli důvod nikoho nepřijímat a obávat se o naši mladou demokracii…
Minulý pátek byl hostem Interview ČT24 psychiatr Cyril Höschl. Rozhovor byl ukázkou toho, jak to dopadne, když si pozvete špatného hosta; moderátorka se sice dotkla i psychiatrické záležitosti, jakou je náš strach z imigrace, jinak ale chtěla po psychiatrovi, aby řešil politickou krizi. Ne že by to vždy bylo úplně od věci, jistě: i spousta politiků je potenciálními pacienty psychiatrů, jak víme. Jinak ale od psychiatrů čekáme spíš jiné dovednosti.
Höschl řekl i to, že se nemáme extra čeho bát, protože sofistikovaný stát jako Česko má určitě k dispozici technický, technologický i silový aparát, který zajistí, že se tu žádný uprchlík neztratí ve vakuu. A kdybychom si jím nebyli úplně jistí, můžou ho vždycky sledovat tajné služby. Vzpomínáte ještě na Barboru Škrlovou vulgo Aničku vulgo Adama? Neřekl bych, že takhle nějak vypadá inzerát na imigranty. A mimochodem: nebývají to právě tajné služby, co v nás obvykle vzbuzuje strach?
Řecká paralela
Krize s uprchlíky nápadně připomíná řeckou krizi. EU ví, že má vážný problém, místo řešení ho ale chce jen odložit, takže nakonec zvolí řešení špatné úplně pro všechny: pro uprchlíky i pro sebe. Pokud totiž dnes Evropa už nedokáže ani říct, že nemůže za všechny trable světa, a proto nebude přijímat lidi jen proto, že se vyplavili na jejich březích, jak to ostatně nedělá Amerika, Austrálie ani Japonsko, nemusí se žádným Řeckem ani zabývat, protože brzy bude Řeckem celá.
Ostatně právě uprchlická krize je pro chování EU velmi příznačná. Když totiž v eurovolbách v roce 2009 kandidovali Vladimír Železný a Vlastimil Tlustý s hesly ptajícími se voličů, jestli chtějí, aby jim EU přidělovala za sousedy uprchlíky, byli označeni za xenofoby. Až najednou přišel rok 2015 a český ministr vnitra jede do Bruselu, aby si víceméně vyslechl, kolik uprchlíků Česko přijme.
Čtěte další komentáře Petra Holce:
Sága Blanka (ne)končí. V tunelu bude koncert
S Milošem Zemanem přichází zákon… A končí prezident
