Hlídejte si mikročipy

Česko může být evropským centrem bezpečnostního poradenství, soudí americký expert

Stephen Gale (60) absolvoval magisterské i doktorandské studium v oboru regionalistiky na University of Michigan. V současnosti je členem kateder politických věd a regionalistiky na University of Pennsylvania a bezpečnostním expertem a spolupředsedou Centra pro výzkum terorismu a domácí bezpečnost amerického Výzkumného ústavu zahraniční politiky. Je také členem výboru společnosti SAP pro inovace. Pracoval pro řadu amerických institucí jako je Národní ústav zdraví, Úřad námořního výzkumu, Národní laboratoře v Los Alamos či Fordova nadace. Také působil jako konzultant pro velké korporace, jako je Control Data Corporation, IMS America, Johnson & Johnson, Amtrak, Exxon Corporation International, Dupont a řadu dalších členů prestižního přehledu amerických podniků Fortune 1000. Gale se v současnosti zabývá vývojem efektivních způsobů užití informačních technologií k zajištění bezpečnosti. Informační technologie a počítače jsou také jeho koníčkem.

EURO: Válka proti Saddámu Husajnovi skončila, co to znamená pro USA i pro zbytek světa? GALE: Spojené státy nutně potřebují stabilitu na Blízkém východě - oblasti ovlivněné nejen Usámou bin Ládinem, ale i řadou dalších fundamentalistických hnutí. Kdyby se dnes konaly svobodné volby kdekoliv na Blízkém východě, tak by bin Ládin přesvědčivě zvítězil. Spojené státy umístily v oblasti dostatek vojenských jednotek, které jsou připraveny rychle reagovat na jakoukoliv situaci. Dalším aspektem operace jsou zásoby ropy, z oblasti Perského zálivu pochází přes 30 procent světové těžby.

EURO: Právě zájem o ropu je vašim krajanům často vyčítán… GALE: Ne, cílem není vlastnit ropu, Spojené státy nepřevezmou žádná ropná pole a nebudou vládnout Iráku. Amerika není a nikdy nebyla koloniální velmoc. Chceme jen zajistit disponibilitu ropy a její plynulý tok. Potřebujeme mít v oblasti někoho, kdo s námi bude ochotný obchodovat. Bez ropy by vznikl zásadní problém v celém západním světě, nejen ve Spojených státech. Současná ekonomika životně závisí na dodávkách ropy. A ropa, to neznamená jen pohonné hmoty! Z ropy se vyrábí všechny druhy plastů, řada typů průmyslového plynu důležitého pro velké množství nejrůznějších výrobních postupů. Za ropu zatím neexistuje náhrada. Soudím, že budeme udržovat dlouhodobou vojenskou přítomnost na čtyřech hlavních iráckých ropných polích. Navíc je oblast Blízkého východu důležitou součástí globálního distribučního řetězce. Pokud by se uzavřela, nemohly by jí například proplouvat žádné lodě.

EURO: Jak vidíte nynější bezpečnostní situaci na Blízkém východě, zhoršila ji, nebo naopak zlepšila Bushova akce? GALE: Bezpochyby se zhoršila, jak dokazují desítky obětí v hlavním městě Saúdské Arábie Rijádu nebo v Maroku. Ještě v březnu minulého roku, když se o útoku na Irák mluvilo, jsem byl přesvědčen, že jde o ztrátu času. Celá akce výrazně snížila podporu Američanům v islámské oblasti. Dodnes nevěřím v hlubší spolupráci mezi al-Káidou a Saddámovým režimem. Navíc Husajn byl světský vůdce a Spojené státy udělaly kus práce za bin Ládina, neboť ten potřebuje odstranit necírkevní hlavy arabských zemí.
Ovšem na druhé straně Bushova akce zajistila potřebnou stabilitu zmíněných zbožových a ropných toků na Středním východě a v tomto kontextu to asi byl nejlepší výběr z množiny špatných řešení.

EURO: Myslíte, že byla síla teroristů zlomena? GALE: Ne, ani v nejmenším. Vůbec se nezměnila. Dostali jsme lidi, kteří figurovali v minulých operacích. Nevíme, zda měli být zapojeni i do těch budoucích. Nic se nezmění, ani pokud chytíme samotného Usámu bin Ládina. Nanejvýš se stane mučedníkem, ale terorismus byl před ním a bude i po něm. Teroristé jsou dnes mnohem schopnější než před dvěma či třemi lety. Pro provádění rozsáhlých akcí nepotřebujete mnoho lidí, stačí jich nanejvýš tucet a k tomu vhodná technologie. Teroristé nyní dokážou způsobit stejnou škodu jako supervelmoci. Malé armády a pečlivě vybírané cíle, to je recept na mimořádné úspěchy teroristů. Jde o technologie, které vás nejen dostanou na přední stránky místních novin, ale které jsou také schopné vyhrát válku.

EURO: Jakou roli hrají při teroristických operacích peníze? Může napomoci v boji s terorismem omezení přísunu finančních prostředků? GALE: Peníze nejsou problémem. Navíc se i teroristé snaží snižovat náklady. To jim mimo jiné umožňují i zmíněné technologie. Příkladem je právě 11. září 2001. Investice do akce nepřesáhla půl milionu dolarů, celkové důsledky lze vyčíslit na dva biliony amerických dolarů. To je velmi dobrý výsledek.

EURO: Naznačujete tedy, že teroristé plánují své akce z byznysového hlediska? GALE: Samozřejmě. Není to o ničení nebo zabíjení nevinných , ale o hledání co nelepšího poměru mezi náklady a výnosy celé akce. Ekonomický přístup dokumentuje i provedení útoku na Světové obchodní centrum. Al-Káida si mohla koupit leteckou společnost nebo si najmout letadla létající na trase Boston-New York, ale vyšlo by je to výrazně dráž. Proto zvolila podstatně levnější, i když riskantnější variantu únosu letounů.

EURO: Daly se útoky z 11. září 2001 předpokládat? GALE: Do určité míry. V jistých kruzích se leccos tušilo. Je veřejným tajemstvím, že ještě v září 2001, těsně před útoky, prodali na základě neveřejných informací investoři z Blízkého východu akcie zajišťoven Swiss Re a Munich Re, a vydělali tak desítky milionů amerických dolarů.

EURO: Můžete objasnit opravdové cíle teroristů? GALE: Těch je více. Většina hnutí, jako jsou Baskové nebo palestinské skupiny, například Hitzballáh, usiluje o získání samostatnosti. Soustřeďují se tedy na určité omezené území. Cíle Usámy bin Ládina jsou však odlišné. Chce rekonstruovat a očistit islám a vytvořit celoarabský islámský stát, nový kalifát s islámským právním systémem. K tomu je však nutný čas, potřebuje poškodit západní ekonomiku natolik, aby získal deset nebo dvacet let, po které mu do arabského světa nebude nikdo zasahovat. Už se mu to částečně daří, příkladem je odchod amerických vojáků ze základen v Saúdské Arábii.

EURO: Jak si může bin Ládin takový oddechový čas zařídit? GALE: Americká ekonomika je globální. Takže teroristé budou útočit na cíle důležité pro fungování amerického hospodářství po celém světě. Naše síla a síla západního světa obecně spočívá ve schopnosti udržovat ekonomickou výkonnost. Cílem bin Ládina je narušit hospodářský systém, prvky, na kterých tento sytém stojí. Je to podobné jako za druhé světové války. Svůj první letecký útok spojenci nesměrovali na Berlín nebo továrny produkující zbraně, ale proti výrobě kuličkových ložisek. Bez nich tehdy nešlo produkovat téměř nic, ani tanky, ani potravinářské stroje. Ptejte se, co dnes plní stejnou funkci jako kuličková ložiska!

EURO: A co to tedy je? GALE: Jde o mnoho věcí, společnost je dnes mnohem komplexnější. Především o nejrůznější druhy sítí – rozvody elektřiny, vodovodní systém, železnice, výrobu zdravotnických materiálů či průmyslových chemikálií. Například v oblasti Filadelfie je soustředěno přes 80 procent americké produkce zdravotnických systémů a zařízení. Není potřeba cokoliv ničit nebo vyhazovat do vzduchu, jednoduše stačí oblast kontaminovat a vybudování nových výrobních linek někde jinde zabere léta. Podobná situace platí i pro rozvodné sítě. Pokud teroristé zničí počítačové centrály řídící vyrovnávání napětí v elektrické přenosové soustavě, nebudeme moci poměrně dlouho převádět elektřinu mezi západním a východním pobřežím USA. Zcela specifickou úlohu hrají mikroprocesory, bez nich nelze dnes řídit téměř jakoukoliv výrobu. Navíc většina výrobků je jimi vybavena… Tyto čipy se dnes staly pravými nástupci kuličkových ložisek. Většina mikročipů se dnes dělá v Asii a mezi Evropou a Východem leží právě oblast Perského zálivu.

EURO: Myslíte, že teroristé mají k dispozici jaderné, chemické či biologické zbraně? Použijí je? GALE: Nemají jaderné zbraně, ale určitě mají jaderný materiál. Ten lze použít k výrobě takzvaných špinavých bomb schopných výrazně narušit fungování západní společnosti. Když se lidé dozvědí o kontaminaci určité oblasti, nebudou ochotni chodit do práce a vůbec normálně fungovat. Podobný závěr platí pro chemické zbraně, navíc řadu běžně produkovaných chemikálií lze ve zbraně jednoduše proměnit. Biologické zbraně fungují jinak, jejich účinek není omezen na určitou oblast, například určité město. Jejich dosah je větší, lze je přirovnat k SARS. A například antrax není vůbec těžké získat. Odstranění následků použití takovéto zbraně by přišlo na miliardy amerických dolarů.
Ale myslím, že je teroristé nepoužijí. Bin Ládin nechce zničit svět, chce ho předělat.

EURO: Co lze udělat pro snížení nebezpečí teroristických útoků? GALE: To je velmi obtížné. Terorismus lze nanejvýš kontrolovat, nikoliv zastavit. Jde o malé skupinky lidí, a ty se jen těžko hledají. Příkladem může být francouzská okupace Alžírska. I když Francouzi zemi dobře znali, nepodařilo se jim odpůrce nikdy vystopovat a zneškodnit. Nanejvýš lze tedy eliminovat nejradikálnější skupiny. Přijmeme-li myšlenku, že teroristům jde o ekonomickou porážku Západu, tak základním problémem je ochrana ekonomické a výrobní infrastruktury. Je třeba přesunout a diverzifikovat některé typy výrob jako za druhé světové války. To, co nelze přesunout na bezpečnější místa, je nutné pečlivě střežit.

EURO: To by však zásadně změnilo fungování celého ekonomického sytému a navíc by to mohlo značně snížit jeho efektivnost… GALE: Ano, efektivnost by se pravděpodobně snížila, ale bohužel platí, že s růstem efektivnosti a produktivity ekonomického systému také značně roste jeho zranitelnost. Příkladem může být technologie JIT (Just In Time – pozn. red.). Je vysoce efektivní dokud funguje. Ovšem v případě jakéhokoliv narušení je celý dodavatelský řetězec, který je na ní postaven, okamžitě paralyzován. Proto je třeba zajistit replikovatelnost jednotlivých typů průmyslové produkce i za cenu snížení efektivnosti.

EURO: Může tedy terorismus vést k destabilizaci globálních logistických řetězců a omezení světového obchodu? GALE: Už to začalo, navíc to je také bin Ládinovým cílem. Pokud dojde k regionalizaci světové ekonomiky, tak ztratíme zájem o to se děje v jiných oblastech, například na Středním východě. A to přesně bin Ládin potřebuje.

EURO: Myslíte, že se mu to podaří? GALE: Pokud nezlepšíme zabezpečení světové ekonomiky, tak se obávám, že má velkou šanci uspět.

EURO: Jste bezpečnostním expertem, zlepšila se bezpečnost letecké dopravy? GALE: Ne, nic se nezlepšilo. Nic jsme pro zlepšení neudělali. To se týká hlavně letecké dopravy zboží provozované například společnostmi, jako je Fedex či UPS, a soukromé letecké dopravy. Velký problém představují také privátní letiště, jen v blízkosti Washingtonu je jich několik. Přitom mohou být výborným východištěm pro další teroristický útok ve Spojených státech.

EURO: V čem je problém? GALE: Kontroly na letištích nevědí, co mají hledat. Pátrají po podobných věcech, které měly na svědomí 11. září, ale tento způsob útoku již bin Ládin nejspíš nebude opakovat. Sám jsem do letadla jednou nechtěně pronesl zavírací nůž z kovu. Také můj laptop může místo baterie skrývat silnou nálož výbušniny C4 a takových příkladů je řada. Celkově máme málo zkušeností, potřebujme lidi, kteří budou přemýšlet jako teroristé. Tajné služby postupují jako při honu na zloděje, ale teroristé myslí úplně jinak.

EURO: Jaké cíle by mohli konkrétně teroristé zasáhnout? GALE: Bin Ládin usiluje o zasažení amerického hospodářství, může to být kterýkoliv z tuctů důležitých cílů. Například Malacká úžina, které je klíčové bodem výrobkových řetězců propojujících Spojené státy se zbytkem světa. Dále to je zmíněná výroba mikroprocesorů a průmyslového plynu. Bez průmyslového plynu nelze produkovat mikročipy, a nelze říci, že by existoval nadbytek jeho výrobní kapacity. Obnovení výroby průmyslového plynu by trvalo šest měsíců. Žádný plyn, žádné mikroprocesory. Bez čipů nebudou auta, výtahy, vlaky, počítače, nic.

EURO: Pracoval jste a stále pracujete jako konzultant pro mnoho amerických firem. Kde vidíte největší problémy a naopak příležitosti pro zvýšení míry jejich bezpečnosti. Zlepšilo se od 11. září něco? GALE: Příliš se toho nezměnilo. Ne, že by soukromé společnosti nechtěly udělat nic pro zvýšení bezpečnosti, ale netuší co. Neznají kritická místa svých logistických řetězců a navíc chtějí zůstat ziskoví. Bezpečnostní opatření nejsou zrovna levná a společnosti nejsou příliš připravené do nich investovat. Většina bezpečnostních opatření také přesahuje rámec soukromého sektoru. Útoky teroristů směřují proti celému výrobnímu systému, ne proti jednotlivým firmám. Je to podobné jako s ochranou životního prostředí. Těžko přesvědčíme soukromé společnosti, aby investovaly do bezpečnosti, když lze jen velmi složitě kvantifikovat přínosy takových opatření.

EURO: Proč je tak obtížné zjistit tyto přínosy? GALE: Problémem je, že investice do bezpečnostních systémů znamená zdánlivě jen náklady a nepřináší žádné dodatečné výnosy či zisk. Když budeme úspěšní, tak se přinejlepším vůbec nic nestane. Ovšem to je právě zisk z celé operace – bezpečnost, tedy to, že se nic nestane. Špatná představa o bezpečnosti zapříčiňuje také mnoho neefektivních investic. V jedné velké korporaci jsem viděl strážné s dalekohledy a odstřelovače. To je naprosto absurdní. Představte si, že bychom se 10. září dozvěděli o útoku a kolem Světového obchodního centra rozestavili zmíněné odstřelovače…

EURO: Jaký tedy navrhujete přístup? Může ovlivnit míru zabezpečení forma vlastnictví firem? GALE: Musíme se naučit chápat pojem bezpečnosti zcela nově. Je třeba zjistit, které sdílené zdroje jsou kritické pro fungování společnosti. Tedy to, co ovlivňuje celý systém oběhu zboží a služeb, kritické výrobní systémy. Pokud jde o formu vlastnictví firem, nemyslím si, že by to mnoho změnilo. Soukromé i státní společnosti mají podobnou úroveň bezpečnosti a čelí stejným problémům. Změnit je nutné pohled na peníze vynaložené na bezpečnost. Musíme je brát jako investice, ne jako zbytečné náklady.

EURO: Jaké přínosy může firmám zajistit byznysový přístup k zabezpečení podniku? GALE: Je to stejné jako v jakékoliv jiné oblasti podnikání - správně alokovat zdroje, tedy zajistit co nejvyšší úroveň bezpečnosti za co nejméně peněz. Je třeba vyvinout expertní softwarové systémy. Příkladem je systém VAM, který jsem vytvořil pro americký Exxon. Je schopen vypočítat čistou současnou hodnotu alternativních způsobů zabezpečení globálních obchodních operací Exxonu.

EURO: Ve kterých oblastech vidíte možnost uplatnění byznysového přístupu k riziku a bezpečnosti? GALE: Používají ho vlády, průmysl, malé i velké podniky. Jde o hledání stabilního podnikatelského modelu v době zvýšených bezpečnostních rizik. Je nutné identifikovat zmíněné kritické funkce a uplatnit analýzu a vyhodnocování rizika a bezpečnosti na úrovni celé firmy. Tento proces je třeba systematizovat. Jako obzvlášť nebezpečný vidím kyberterorismus, je to velmi reálná hrozba. Bin Ládin má velmi schopné lidi, není nutné nic vyhazovat do vzduchu, stačí přes internet přehodit výhybku na železniční trati. To může na dlouho zastavit provoz řady důležitých dopravních spojení.

EURO: Jak hodnotíte bezpečnostní situaci v Česku? GALE: Proč by někdo útočil na Česko? Dokážu si představit nějaký velký útok jen v případě, že by narušil fungování globálních dodavatelských řetězců zásobujících celou západní ekonomiku. Takové postavení mají v Česku ropovody a plynovody, případně výroba průmyslových chemikálií či průmyslového plynu. Ovšem na druhou stranu by narušení celosvětových hospodářských spojení mohlo výrazně ovlivnit českou ekonomiku. Například mikroprocesory, používané při výrobě mladoboleslavských škodovek, pocházejí z Dálného východu. Samotná Škoda nakupuje komponenty na více než sedmi stech různých místech ve světě.

EURO: Na co by si Česko mělo dát obzvláštní pozor? GALE: Úroveň bezpečnosti není v České republice ani horší, ani lepší než jinde ve světě. Problémem je, že se tu člověk snadno pohybuje. Dokonce mám pocit, že je tu vítána řada pochybných lidí. Česko by mohlo posloužit jako výborná základna pro činnost teroristů. Na druhé straně významnější teroristický útok ve vaší zemi nepředpokládám, kdo by unášel letadlo ČSA?

EURO: Je třeba, aby české společnosti podnikly stejné bezpečnostní kroky jako jejich americké? GALE: Samozřejmě, jste součástí stejného dodavatelského řetězce! Je to jako s živým organismem, k jeho nakažení stačí kontaminovat jeden prst. Celý systém musí fungovat na základě srovnatelných principů. Spojené státy budou vyžadovat stejnou úroveň bezpečnosti od všech svých obchodních partnerů. Tak, jako existují mezinárodní normy pro zajištění kvality produkce (ISO 9 000) či ekologické standardy (ISO 14 000), vzniknou normy na zajištění bezpečnosti obchodních operací. Sám jsem získal zakázku na návrh podobných standardů od pensylvánské vlády za pět milionů dolarů na dalších pět let. Například zmíněná míra decentralizace výrobních systémů bude hrát v nových standardech velkou roli.

EURO: Jaké je váš cíl při návštěvě Evropy? GALE: Mým úkolem je přesvědčit evropské firmy, aby pracovaly na podobných bezpečnostních normách. Například Českou republiku vidím jako velmi vhodné místo pro poskytování globálních bezpečnostních služeb a poradenství. Češi jsou velmi bystří a kreativní. Chtěl bych, aby Česko dosáhlo v této oblasti podobně privilegovaného postavení jako Švýcarsko ve finančních službách.