Hloubku svých citů dokázal vyjádřit hudbou i slovy

13. 7. 2020

Ennio Morricone se rozloučil stejně nesmazatelně, jako žil Počátkem minulého týdne obletěla svět smutná zpráva. Zemřel Ennio Morricone (10. listopadu 1928 až 6. července 2020), autor filmové hudby, která promlouvala ke každému, kdo ji slyšel. Všechny významné italské deníky otiskly jeho zvláštní dopis na rozloučenou. Dopis, který uložil u svého právníka s pokynem, aby ho zveřejnil ihned poté, co jeho autor zemře. Aby se každý dozvěděl, že už tu mistr není, ale nikdo tu bolestnou novinu nemusel sdělovat za něj. Nechtěl nikoho obtěžovat.

„Já, Ennio Morricone, jsem zemřel.

Tímto to oznamuji všem svým blízkým přátelům, ale i těm vzdálenějším, které s láskou zdravím. Nemohu vás všechny vyjmenovat. Ale myslím především na Peppuccia a Robertu, své nejbližší přátele, kteří se mnou strávili poslední roky mého života. Existuje důvod, který mě nutí rozloučit se s vámi touto cestou a zvolit soukromý pohřeb. Nechci obtěžovat.

Srdečně pozdravuji Ines, Lauru, Saru a Norberta, kteří se mnou a mou rodinou prožili velkou část života. S láskou vzpomínám na své sestry Adrianu, Mariu a Francu i jejich blízké, chci jim říct, jak moc jsem je měl rád. Vřelý, upřímný a hluboký pozdrav směřuji svým dětem Marcovi, Alessandře, Andreovi, Giovannimu, své snaše Monice a vnoučatům Francesce, Valentině, Francescovi a Lucovi. Doufám, že vědí, jak moc jsem je miloval.

A nakonec Maria (která pro mě nikdy nebyla na posledním místě). Jen jí bude navždy náležet naše vzájemná láska, tak výjimečná, že nás vždy udržela pohromadě, o kterou tolik nerad přicházím. Jí patří mé nejbolestnější sbohem.“

Dopis, který se zarývá pod kůži stejně jako jeho nejslavnější melodie. Stejně teskný jako tóny harmoniky ve filmu Tenkrát na Západě. Se Sergiem Leonem, režisérem snímku, spolupracoval rovných dvacet let. Od roku 1964, kdy pro něj napsal hudbu k filmu Pro hrst dolarů, do roku 1984, kdy natočil Tenkrát v Americe. Morricone byl autorem hudby ke všem jeho filmům. Nejprve napsal hudbu a Leone podle ní potom točil a hudbu při natáčení pouštěl štábu. Tenkrát na Západě mělo ale namále.

Morricone si se skládáním hudby dával tak načas, že ho režisér málem vyměnil za jiného autora. Svět by byl chudší o možná nejslavnější filmovou melodii.

Morricone složil hudbu k více než pětistovce filmů a seriálů, byl opakovaně nominován na Oscara, kterého získal za hudbu k Tarrantinovým Osmi hrozným. Hudbu k tomuto snímku natáčel v Praze a Londýně s Českým národním symfonickým orchestrem pod vedením Jana Hasenöhrla. Ten na něj vzpomíná jako na skromného přísného pedanta, se kterým se dobře spolupracovalo. Opakovaně vystoupil před orchestrem v České republice, naposledy při koncertu k oslavě svých 91. narozenin. Ennio Morricone zemřel na následky pádu. Ještě předtím se však stihl rozloučit ve velkém stylu.