Tak jako nemluvně potřebuje po prvním výkřiku pár vteřin napínavého ticha na hluboký nádech pro výkřik další, silnější a hysteričtější, kauza kolem Augusta National Clubu a Masters na chvíli jako by relativně utichla, aby se vrátila s drtivější vehemencí… Kolotoč, kde obě strany mají svůj dobrý díl pravdy, začíná vtahovat do kola i zdánlivě „velmi třetí“ strany a konflikt již překročil hranice Spojených států.
Martha Burk, předsedkyně Svazu ženských organizací USA, napsala počátkem léta zdánlivě nevinný dopis předsedovi klubu Augusta National, kde se organizuje asi nejprestižnější turnaj světa – Masters, a požádala ho, aby do příštích Masters (duben) přijal za členku klubu alespoň jednu ženu. Hootie Johnson, neudržel emoce a místo diplomaticky korektní odpovědi jí odepsal stručně, že Augustu National nebude nikdo nikam tlačit, a už vůbec ne špičkou bajonetu.
Martha – zcela neznalá golfového čehokoliv - odpověděla, že bude protestovat proti diskriminačním praktikám a rozdmýchala zatím snad největší „válku pohlaví“ výrokem, že udělá vše pro to, aby zdiskreditovala a pokud možno zrušila Masters. Uplynulo pár měsíců, obě strany vystřílely emotivní a poloslepé PR náboje všeho druhu. Hootie, který za žádnou cenu necouvne ani o kousek, zrušil raději všechny tři a jediné sponzory Masters, protože Martha začala tlačit i na ně prostřednictvím jejich firemních kodexů. Příští Masters se tak stanou prvním novodobým televizním sportovním přenosem bez sponzorských přestávek. Martha už za těch pár měsíců golfu aspoň trochu rozumí a Hootie si dává pozor na svoji klausovsko-zemanovsky arogantní jižanskou papulu. Členové klubu se pomalu rozdělují na dvě poloviny a začátek nové fáze odstartovaly – nutno poznamenat necitlivě a neprofesionálně – New York Times, které vyzvaly Tigera Woodse, aby příští Masters bojkotoval. Tiger Woods má šanci jako první v historii vyhrát tento slavný turnaj třikrát po sobě, takže o něčem podobném nechce ani slyšet, nicméně bohužel předtím vyjádřil souhlas s oběma stranami – za což také byl pochopitelně některými kritizován - a New York Times nyní volají po jeho integritě slov a činů…
Martha „a její parta“ chystá navíc protesty přímo při Masters, a tak vlastně nikdo neví, co vlastně bude, kdy a jak to skončí…
Masters jsou už za necelé čtyři měsíce. Propukající ošklivé diplomatické válce neblaze přispívá i „golfová okurkovost“ mimosezony. Někteří nesoudní novináři se totiž rádi chytí čehokoliv nosnějšího, než jsou třeba tři hráči na ústupu slávy a výkonnosti bojující kdesi na tichomořském ostrově za umělého osvětlení o pár skinů.
Reprezentantka Výboru irských žen Joanna McMinn vyzvala koncem listopadu k bojkotu Irish Open 2003, uspořádané klubem Portmarnock, který je jedním ze dvou irských klubů, který nepřijímá ženy za členky. J. McMinn navíc označila vládní podporu turnaje ve výši čtvrt milionu liber za urážku všem ženám světa..
Všichni – snad kromě US PGA, která si zatím může dovolit jen „stát a počítat rány“ - si chtějí přihřát svůj „soup-eček“ a tak nikdo nikoho nijak nešetří.
Média nyní například sledují případ jisté kvalitní profesionální hráčky jménem Suzy Whaley, která vyhrála jakýsi turnaj kdesi v Connecticutu, jehož vítěz má právo startovat na Greater Hartford Open 2003, což je jeden z neprestižnějších a nejlépe obsazených turnajů na US PGA Tour. A jeho vítěz se automaticky kvalifikuje na následující Masters… Suzy se ještě nerozhodla, jestli možnosti využije, či nikoliv. Tenhle meč má totiž hned několik ostří.
Turnaj loni přišel o sponzora, ale když se ve startovním poli - v téhle atmosféře - objeví žena, sponzoři se přihlásí rádi sami. Žádná žena totiž ještě nikdy nehrála v turnaji US PGA Tour.
Pokud Suzy zahraje dobře, udělá díru do světa a ve světě feministek dostane zlacený piedestal. Pokud ovšem nezahraje dobře, všichni ti, co říkali, že to nemá smysl, budou ohromně na koni a mnoho žen, které v ní vkládaly své naděje, bude zklamáno. Zatím Suzy trénuje fairwayová dřeva a dlouhá železa a na její rozhodnutí si bude muset celý svět asi ještě počkat.
Pokud by vyhrála, musel by ji Hootie Johnson pozvat do Augusty. Když se při dubnových Masters strhne opravdu „nehratelný“ cirkus, možná by pánové Woods, Mickleson a ti druzí měli v létě uvážit, že „drobné ústupky jsou lepší než vážné komplikace, a nechat Suzy v létě v Hartfordu vyhrát. Masters 2004 by tak možná proběhly v relativním klidu.
Ale zpátky k realitě. V Augustě nyní je - dle mého názoru - nejpravděpodobnější následující varianta. Hootie nechce a nesmí za žádnou cenu prohrát, a tak nemá na šachovnici kam jinam uhnout než přijmout ženu za členku svého klubu tichých a tvrdých miliardářů – ale až po Masters, protože Hootie a Augusta je soukromý klub, který si může diktovat svá vlastní pravidla a jeho předseda si nenechá od někoho diktovat. Martha, nemající co ztratit, která trvá na přijetí ženy před Masters, to pak stejně oslaví jako velké vítězství, což Hootie neuzná, neboť přece o přijetí ženy za členku se diskutovalo již mnohokrát (důkazy se vždycky nějaké najdou) a byl by to stejně býval udělal - s Marthou nebo bez ní…. A pak snad možná bude klid. No, anebo Hootie vůbec neustoupí a následky pak jsou neodhadnutelné. Ještěže všechny české kluby mají i členky, a tak si o celé kauze můžeme naštěstí jen číst psát a povídat.
