Boj s daňovými úniky metodou likvidace podnikatelů není tou nejlepší cestou k prosperitě
Komu dal Bůh úřad, tomu dal i rozum. S touto letitou středoevropskou moudrostí se český občan vypořádává dnes a denně v běžném životě a už ani moc nereptá. Ani ten podnikatel, pro něhož jsou to nemalé a zbytečně vyhozené peníze. A vzhledem k tomu, že ekonomika roste a u vlády máme socialisty, tak se řeší, jak a komu co rozdat, a nikoli podmínky pro podnikání, kde minulé vlády odvedly sice kus práce, ale toho šimla bohužel nechali řehtat a k vyřešení svým následovníkům. Mezinárodní žebříčky podmínek pro podnikání, které v tomto vydání týdeníku Euro analyzuje kolega Mirek Zámečník, přitom dávají návod, jak poměrně snadno a levně pořídit pro byznys hodně muziky.
V praxi však vláda postupuje evidentně zcela opačným směrem. V mezinárodním srovnání se jeví náš daňový systém jako složitý a nesmyslně administrativně náročný.
Což nejenom snižuje jeho efektivitu při výběru daně a snižuje její výnos, ale stojí podnikatele čas a peníze.
Ještě více času zabere úřadování kolem sociálního pojištění. A tato vláda, protože se jí zřejmě systém zdál banálně jednoduchý, zavedla třetí sazbu DPH. Což byla jenom rozcvička před příchodem kontrolního hlášení DPH. To má údajně zamezit karuselovým obchodům, kde skutečně unikají desítky miliard při vážné trestné činnosti. Jenže karuselové obchody probíhají v řádu minut, změny statutárů a likvidace společnosti v hodinách a hlášení jsou celkem logicky měsíční, takže opravdu zločince neděsí. Děsí ale poctivé podnikatele, kteří mají hlášení výhradně elektronicky podávat pod tisícovými sankcemi od začátku roku, přičemž ještě v těchto dnech visí na daňovém portálu patřičný formulář pouze pro informaci, tedy nefunkční, takže si ho nemohou vyzkoušet.
S křížkem po funuse přišly také potřebné informace, aby této povinnosti mohly dostát velké firmy - účtující denně stovky a tisíce faktur - a dokázaly včas přizpůsobit novým požadavkům své účetní systémy. Chaos na počátku roku tedy nepochybně bude.
Odpovědný je Andrej Babiš, kterého samozřejmě potíže menších podnikatelů netrápí, a čím jim bude hůř, tím lépe bude jeho Agrofertu. A aby toho nebylo málo, demonstruje státní správa totální nemohoucnost v elektronické komunikaci. Objevují se informace, že finanční úřady nechtějí komunikovat s podnikateli prostřednictvím datové schránky, kterou si každá firma musela povinně zřídit ze zákona pro komunikaci se státem. Důvodem má být skutečnost, že zásilka přes datovou schránku má pro potřeby nových hlášení a daňových přiznání nedostatečnou kapacitu! Otázku, zda úřady požadovaný rozsah dat je skutečně nezbytně nutný, si ani netroufáme položit. Neznáme ale ani důvod, proč tedy odpovědný orgán - ministerstvo vnitra - neřeší kapacitní schopnosti datových schránek.
Je trochu trapné po pětadvaceti letech kapitalismu v Čechách připomínat, že peníze rozdávané více a zejména méně potřebným musí nejprve někdo vydělat. A že boj s daňovými úniky metodou likvidace podnikatelské iniciativy, při níž by nějaké zdanitelné příjmy mohly vzniknout, není tou nejlepší cestou k prosperitě.
V mezinárodním srovnání se jeví náš daňový systém jako složitý a nesmyslně administrativně náročný, což stojí podnikatele čas a peníze.
O autorovi| Pavel Páral * paralp@mf.cz