Najít nového partnera pro Český Telecom bude problém
Připravovaná druhá fáze privatizace Českého Telecomu, o níž by měl kabinet rozhodnout do konce září, má o jeden otazník méně. Nizozemská telekomunikační společnost KPN dala na vědomí, že se druhé fáze privatizace nezúčastní. „Naší prioritou už nejsou investice do pevných telekomunikačních sítí v držení zavedených zahraničních telekomunikačních společností. KPN tím opouští regionální strategii zaměřenou na vybudování druhého domácího trhu ve střední a východní Evropě, oznámila minulý týden společnost KPN s dodatkem, že bude zvažovat prodej aktivit, které nepovažuje za klíčové. Tím okamžitě vyvolala spekulace, že se jedná mimo jiné o její podíl v Českém Telecomu. To však okamžitě dementoval ředitel KPN Paul Smits. Od letošního dubna utratila KPN v aukcích o licence pro třetí generaci mobilních telefonů (UMTS) už 7,7 miliardy dolarů. Nyní navíc vykupuje druhou polovinu konsorcia, které založila s hongkongskou společností Hutchinson Whampoa pro německou aukci UMTS, v níž získala jednu licenci za 7,58 miliardy dolarů. KPN se tak dostala do tíživé finanční situace. Tři možnosti. Od roku 1995 ovládá KPN 27 procent akcií Českého Telecomu prostřednictvím konsorcia TelSource, v němž má menšinový podíl ještě švýcarský Swisscom. Ten ovšem nedávno oznámil, že se chce svého podílu zbavit. V roce 1998 již sama KPN dokoupila na veřejných trzích dalších 6,5 procenta. Celkem tedy drží blokační minoritu 33,5 procenta. Výše nynější podílu by postačila k tomu, aby KPN v případě krizové situace mohla chod firmy úspěšně blokovat. I proto bude muset vláda v jednání s KPN pokračovat a dojednat s ní „důstojný odchod. V zásadě jsou tři možnosti, jak se KPN může nyní zachovat. Může si svůj podíl ponechat a dále fungovat jako minoritní akcionář. Tento scénář se zdá být z dlouhodobého hlediska nejméně pravděpodobný. Pouze v případě, že by podíl v Telecomu koupila pro KPN nějaká spřízněná firma. Druhou variantou je, že společnost svůj podíl prodá buď zcela sama, nebo ve spolupráci s českým státem (nový majitel Telecomu by měl povinnost za stejnou cenu vykoupit i akcie KPN). Nelze také vyloučit, že v rámci privatizace by se TelSource a KPN mohly snažit akcie vyměnit za akcie dceřiného EuroTelu, případně za akcie nové internetové divize Telecomu nazvané e.tel se službou Internet OnLine. Její právní subjektivita totiž vůbec není vyloučena. Je třeba mít na paměti, že zahraniční partner se v akcionářské smlouvě z roku 1995 zavázal k plnění rozličných závazků. Některé z nich Telecom neplní (například vyřizování starých žádostí o telefon). Termín ukončení a naplnění smlouvy je vázán právě na splnění rozvojových cílů. Staré resty by státní úředníci měli konsorciu TelSource při jednání důrazně připomenout. Rozhodnutí KPN znamená i snížení konkurence v boji o Telecom. Jako možný zájemce je neustále uváděn Deutsche Telekom, který ale tvrdí, že má v ČR zájem pouze o České radiokomunikace. Jeho vyjádření lze věřit, ale pokud by radiokomunikace nezískal, možná názor změní. Každopádně i nyní lze budoucího vlastníka hledat spíše mezi evropskými operátory. Jako nové favority tak lze tipovat France Telecom, Telecom Italia, British Telecom či španělskou Telefóniku. Ve stínu UMTS. Největší potíže způsobila nová situace kabinetu Miloše Zemana, který má do 30. září rozhodnout, jak bude většinový podíl státu v Českém Telecomu privatizován. „Vláda bude mít problém najít nového strategického partnera. Velcí operátoři se nyní soustřeďují na UMTS, proto můžeme očekávat omezený zájem o pevné operátory z východní Evropy, řekl agentuře Bloomberg Miroslav Nosál, analytik londýnské pobočky americké investiční banky Merrill Lynch. Podle ministra financí Pavla Mertlíka byla právě nejistota ohledně dalších plánů KPN nejslabším článkem přípravy doprivatizace Českého Telecomu. „Jednání, která jsme vedli s KPN, se časově kryla s dokončováním dokumentu o způsobu privatizace Českého Telecomu… Teď už postoj KPN známe a nemůžeme dělat nic jiného než dokument poslat do vlády, uvedl Mertlík pro Bloomberg a dodal, že jakmile jednotlivá ministerstva k dokumentu dodají své připomínky, „veřejnost se dozví o jeho obsahu . Nosálova argumentu o tom, že velcí evropští operátoři nyní míří spíše do sektoru bezdrátových širokopásmových připojení (například UMTS), se Mertlík příliš neobává. „Na jedné straně vidíme velmi dynamický rozvoj trhu telekomunikačních služeb a na straně druhé je pak třeba vidět, že klasické pevné připojení má řadu výhod, převážně při přenosu dat. To zvyšuje atraktivitu tradičních telekomunikačních společností, protože také jejich portfolio služeb se proměňuje, tvrdí Mertlík. Ministr financí v tomto ohledu věří i Českému Telecomu, který podle něj „udržuje krok s technologickým vývojem . Neočekává proto, že by o Telecom nebyl zájem. „Nemám strach, že by se nyní nějak výrazně snížil zájem o Český Telecom, když ani jiné tradiční telekomunikační podniky v zahraničí neztrácejí na své atraktivitě.
