Na rozhodnutí o spolupráci se v Kdyni čeká bez nervů
Přidělení zakázky v objemu 700 milionu korun očekává největší český výrobce přesných odlitků, společnost Kdynium. Měl by ji zprostředkovat Autopal Nový Jičín, český subdodavatel americké společnosti Visteon, která je jedním z největších dodavatelů součástek pro automobilový průmysl na světě.
Podle ředitele firmy Kdynium Josefa Šustka již byla zahájena zkušební výroba. Pokud se situace vyvine pro jeho společnost dobře, spustí se plný náběh, který by měl trvat od roku 2004 do 2007.
Rozhodnuto však dosud nebylo. Zdroj blízký novojičínskému subdodavateli týdeníku EURO sdělil, že kdyňský výrobce zakázku od Visteonu ještě definitivně nezískal. Zástupci americké společnosti se odmítli vyjádřit s tím, že Kdynium není přímým dodavatelem. „Holuba v hrsti zatím nedržíme,“ připustil Šustek a dodal, že cesty subdodavatelů automobilových součástek jsou nevyzpytatelné.
Kdyňská slévárna se na kladný výsledek nespoléhá. Má totiž některá další želízka v ohni automobilového průmyslu. Loni v červnu podepsala smlouvu v hodnotě 1,1 miliardy korun s německou automobilkou Volkswagen na dodávku 25 milionů vahadel pro přímé vstřiky motorů pracujících v systému TDI do roku 2005. Mezi své stálé zákazníky počítá též mladoboleslavskou Škodu a německou pobočku americké firmy TRW.
Beze zbraní.
Pro firmu, která ještě před deseti lety vyráběla zbraně a náhradní součástky pro český textilní koncern Elitex, to není rozhodně špatné. Z Elitexu se raději vyčlenili hned, jakmile to bylo možné, tedy v roce 1990. „Měli jsme strach že utlumený textilní průmysl stáhne s sebou taky nás,“ vypráví Šustek a ve zdůvodňování svého tehdejšího kroku pokračuje, „Vzhledem k potřebám textilního průmyslu jsme byli přibližně dvacet let pozadu, takže jsme usoudili, že svět v tomto segmentu dohánět nebudeme. Místo toho jsme se raději rozhodli soustředit na to, co umíme: na přesné odlitky.“
Společnost se postupně zbavila všech vedlejších provozů, což jí umožnilo vložit investice do jediného segmentu výroby. Díky tomu se stala konkurenceschopnou i v západní Evropě. Strategie firmy přitom byla prostá: restrukturalizovat, vytvářet konkurenceschopné výrobky, najít trh a - především – dostávat za svou práci zaplaceno. Neznalost mezinárodního práva a nezkušení právníci stály totiž Kdynium osmnáct milionů korun v nevymahatelných dluzích od západních zákazníků.
Akční radius.
Přes počáteční svízele se však společnost úspěšně probojovala a v současné době vyváží své produkty do dvanácti států. Tento rok předpokládá vývozy v hodnotě jedenácti milionů eur (350 milionů korun) a na domácím trhu počítá s obratem 120 milionů korun. V budoucnu se hodlá Kdynium nadále prosazovat do silných ekonomik „v okruhu 1500 kilometrů od Kdyně“, jak uvádí Josef Šustek.
Strategie společnosti pro následující roky spočívá v diverzifikaci. Firma se bude snažit ve své výrobě snížit podíl automobilového průmyslu na 60 ze současných 75 procent, a naopak hodlá zvýšit podíl výroby speciální, jako jsou součástky pro letadla, zdravotní technika nebo sportovní náčiní. Kromě toho se Kdynium chce zdokonalovat ve vlastnostech, bez nichž se výrobce, který se chce umístit na světovém trhu, v žádném případě neobejde: v rychlosti, ceně, kvalitě a v objemech.
„V některých oblastech jsme 30 let pozadu, například v rychlosti vývoje nového výrobku,“ připouští Šustek. „Když po nás bude chtít zákazník navrhnout nový držák světlometu za osm dní, což v současnosti spousta specializovaných firem dokáže, nejsme jí schopni vyhovět. Když však po takové specializované firmě zákazníci budou chtít místo dvou tisíc kusů dvě stě tisíc, tak jim na rozdíl od nás řekne ne,“ dodal.
