Irsko zřejmě nakonec přijme od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF) úvěrovou pomoc v rozsahu desítek miliard eur. Předpověděl to dnes guvernér irské centrální banky Patrick Honohan.
Foto: Martin Siebert
Dnes začíná v Dublinu jednat mise Evropské komise, Evropské centrální banky a MMF, aby připravila plán pomoci irskému bankovnímu sektoru a zabránila Irsku zbankrotovat kvůli obrovským nákladům záchrany bank.
“Očekávání jsou taková, že jednání a diskuse budou efektivní a povedou k uvolnění a čerpání úvěru,“ řekl Honohan v rozhlasové stanici RTE. “Určitě mluvíme o velmi značném úvěru… v desítkách miliard eur, nic přesného však v této fázi zatím na stole není,“ dodal. Podle zdrojů z EU může Irsko dostat pomoc od 45 do 90 miliard eur (1,1 až 2,2 bilionu Kč), podle toho, zda ji použije jen pro banky, nebo i pro státní finance.
Zvyšování pravděpodobnosti pomoci Irsku dnes oživilo evropské trhy akcií i dluhopisů, které v minulých dne zažívaly silné ztráty. Úroky z irských, ale i portugalských, řeckých nebo španělských vládních dluhopisů prudce rostly nejen v obavách ze státního bankrotu, ale i z plánů Německa na vytvoření systému, který by umožnil restrukturalizace státních dluhů, což by znamenalo ztráty pro soukromé investory.
Mise EU a MMF má zjistit přesnější požadavky na pomoc, kterou chtějí velké země EU v čele s Německem Dublinu proti jeho vůli vnutit, aby zajistily stabilitu eura a zabránily šíření „nákazy“ na finančních trzích. Irská vláda má financování svých potřeb zajištěné až do léta 2011 a do té doby žádné nové peníze nepotřebuje. To je značný rozdíl proti situaci Řecka, které dostalo v květnu od EU a MMF rekordní pomoc 110 miliard eur v době, kdy muselo vyrovnat miliardy eur dluhů.
Irsko má pouze zájem o pomoc pro své banky, jejichž sanace letos dostane státní rozpočet do rekordního deficitu 32 procent hrubého domácího produktu. To je přímý důsledek toho, že se irská vláda ve finanční krizi na podzim 2008 stoprocentně zaručila za dluhy všech velkých irských bank, tedy nejen za vklady, ale i za veškeré dluhopisy.
Z velkých zemí se stále častěji ozývají požadavky na to aby se Irsko v rámci finanční pomoci vzdalo své nízké daně z firemních zisků, která je už léta trnem v oku Francii, Německu a Británii. Dnes proti dani, která Irsku od 90. let zajistila příliv kapitálu a bezprecedentní zbohatnutí, zaútočila francouzská ministryně hospodářství a financí Christine Lagardeová. Ta ji označila za „abnornální“ a řekla, že bude nutné diskutovat o tom, jak ji zvýšit a přitom nepoškodit irskou ekonomiku.
Pro Irsko je nízká daň z firemních zisků v sazbě 12,5 procenta tabu a symbolem národní suverenity. Irský ministr financí Brian Lenihan ve středu po jednání s kolegy z EU zdůrazňoval, že irská firemní daň je „v bezpečí“.
Pozorovatelé upozorňují, že snaha velkých zemí EU vnutit Irsku finanční pomoc z letos vytvořeného stabilizačního fondu v celkové sumě 750 miliard eur není ani tak určena pro Irsko, jako spíše pro jejich vlastní banky. Irsku sice z prudkého růstu úroků z dluhu bezprostředně nic nehrozí, avšak výrazně se snižuje hodnota irských dluhopisů držených evropskými bankami, zejména německými. Jakmile je budou muset banky přehodnotit podle aktuální hodnoty, výrazně jim to zhorší bilanční rozvahu. Navrhovaná sanace Irska je tak zamýšlena ve prospěch jeho věřitelů, napsal list The Wall Street Journal.
