Věříme vědcům, ne kmotrům. Pod tímto heslem se minulé pondělí uskutečnila na Jihočeské univerzitě přednáška o dění v Národním parku Šumava a krocích jeho ředitele Jana Stráského. Prozatímní šéf naopak nevěří vědcům, neboť i oni jsou rozpolceni v pohledu na to, jak se chovat k chráněné přírodě. A tak je ze Šumavy místo sporu odborného spor politický. Jak konstatuje biolog Jan Zrzavý z Jihočeské univerzity, nejde zde o fakta, jedná se o politiku.
Z „krize“ má vzácné šumavské hvozdy vyvést politický harcovník Stráský. Prošel třemi stranami, řídil poslední československou vládu, byl ministrem dopravy, zdravotnictví, ředitelem úřadu jihočeského hejtmanství, až doputoval do čela Klubu českých turistů. Odtud ho do vedení šumavského národního parku katapultoval ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS). Bývalý novinář, komunální politik a od loňska poslanec má být tou povolanou osobou, která dá zelenou jinému přístupu k ochraně přírody. Tedy vpustí těžaře do nejcennějších míst, aby podřízli část horských smrčin.
Jak ochotně ministr Chalupa, který se v novém křesle ještě moc neohřál, posvětí dřevorubecký plán? Mladý ministr by si nemusel vzít na triko takovou odpovědnost, kdyby byl v politice vzduch čistý jako na Šumavě. Místopředsedu ODS Pavla Drobila by z ministerstva v pražských Vršovicích neodvála údajná korupční aféra a novou koncepci národního parku, která nevěří přírodě, by protlačil on.
Během měsíce vyletí kůrovec, připomíná ředitel Stráský. K tlaku politiků a velkých dřevařů na otočení kormidla v šumavském parku se tedy přidá akutní tlak brouka. Na žádné velké diskuse, které dočasný ředitel slibuje ekologům, nebude čas. Jinde je ho přitom dost. Loni touto dobou už správa parku hledala v minitendrech zájemce, kteří v lesích rozmístí lapače kůrovce. Letos pasti na lýkožrouta zřejmě nehoří, když budou lítat třísky.
Je to hysterie, nebo přirozená obava, co doprovází chystané zachraňování horských smrčin takzvaně jinými způsoby? Janu Stráskému, který dostal zadání, by se dalo věřit, že na Šumavě nemá žádné ekonomické zájmy. Ale mají je jiní.