Hopsa hejsa do Brázdimi

Bývalý zájemce o Barrandov se skrývá na statku u Brandýsa

V obci Brázdim jsou tři hospody a konzum, na jehož zápraží leží v mraze kočka. Nedaleko Brandýsa nad Labem v ní žije na 540 Čechů a blíže neurčený počet Kanaďanů. Vesničku si pro svou izolaci vybral kanadský podnikatel a tvůrce stamilionové bubliny Sheldon Zelitt, žije v ní s manželkou a adoptovanými dětmi. V Brázdimi skrývá Zelittovu rodinu před okolím 2,5 metru vysoká zeď jeho statku, a to tak důkladně, že počet dětí neznají ani jeho sousedé, odhadují ho na dvanáct až patnáct. Velká vrata statku nedaleko brázdimské návsi se otevírají, jen když Kanaďan vjíždí či vyjíždí autem ze svého sídla. Jak se přesvědčil i týdeník EURO, návštěvy nejsou vítány.

VisuaLabs.

Svět - zejména kanadské soudní orgány a novináři - se o Sheldona Zelitta zajímá především ve spojitosti se společností VisuaLabs. Její akcie totiž Zelitt jako výkonný ředitel dokázal prostřednictvím vizí o vývoji technologie 3-D obrazu nafouknout až na hodnotu 20 dolarů. Po prasknutí této bubliny akcie leží na kanadské burze s hodnotou 25 centů a soud projednává žalobu vinící Zelitta z porušení kanadského zákona o kapitálovém trhu. Před hrozbou pětiletého vězení a milionovou pokutou Zelitt utekl na statek do Brázdimi. Areál se dvěma domy, hospodářskými budovami a pozemky koupil a nákladem 1,5 milionu korun zrekonstruoval v době, kdy se mu tato stavba vlastního sídla hodila k přesvědčování Moravia Steel, že barrandovské ateliéry budou u něj v nejlepších rukou. Další detaily nejsou známy.
„Pan Zelitt nikdy nebyl příliš komunikativní, tím méně pak mluvil s novináři,“ sdělil týdeníku EURO Grant Robertson,, reportér deníku Calgary Herald, který se případem VisuaLabs zabývá. O nezájmu komunikovat se přesvědčil i týdeník EURO, který se pokusil dvakrát se Sheldonem Zelittem spojit, ani jednou však nebyl úspěšný. Vrata Zelittova statku zůstal zavřená.

Cesta vzhůru.

Jako mix úžasné vynalézavosti a zuřivého utajování hodnotí všichni zúčastnění úlohu Zelitta v kauze VisuaLabs. Zelitt, který se mimo jiné vydával za spolupracovníka CIA a člena komanda Mossadu, které v roce 1976 v ugandském Entebbe osvobodilo 103 izraelských rukojmí unesených při letu Air France, totiž dokázal téměř deset let pomocí „magických“ prezentací přesvědčovat investory, že se blíží dokončení vývoje systému přenášející trojrozměrný obraz. V době svého největšího úspěchu VisuaLabs vykazoval tržní kapitalizaci přesahující 300 milionů dolarů, patnáct zaměstnanců a pět konzultantů. V historii fungování firmy přitom nebyl ani jeden rok ziskový.

Barrandovský start dolů.

Ještě 19. května 2000 byla společnost VisuaLabs hodnocena analytiky firmy Acumen jako výhodný nákup, který by během dvanácti měsíců měl přinést padesátiprocentní zhodnocení vkladu. To již firma měla za sebou historické maximum 20 dolarů za akcii. O necelé dva měsíce později VisuaLabs podepsala dohodu se společností Kodiak o společném zájmu o Barrandov. „Firma plánovala na Barrandově pokračovat ve vývoji 3D technologií,“ prohlásil Matouš Forbelský, zástupce Barrandov Studio, který kanadské zájemce po studiích provázel. Kodiak dokonce získal exkluzivitu na jednání o prodeji, po nezaplacení první smluvené splátky na konci roku však transakce padla. Prodávající Moravia Steel na zaslané otázky reagovala jen tvrzením, že ve společnosti už nepůsobí nikdo, kdo se problematikou prodeje Barrandova zabýval.
Po krachu jednání s Barrandovem akcie VisuaLabs nabírají stále rychlejší směr dolů. V polovině roku 2001 byl Sheldon Zellit odvolán z vedení společnosti a audit Deloitte & Touche zjistil, že ve společnosti chybějí doposud prezentované prototypy systému. Vedení firmy a akcionáři na Zelitta podali žalobu.

Zelitt má ještě čas.

Zelitt si zřejmě brázdimského azylu se svou rodinou ještě chvíli užije. Soud, který se v Calgary koná od poloviny listopadu, by měl skončit až v příštím roce. Teprve v případě odsouzení Zelitta mohou začít akce směřující k jeho zatčení a vydání do Kanady. Zatím však neexistují žádné signály, které by nasvědčovaly kontaktu českých a kanadských diplomatů nebo policistů.
„Dosud jsme nezaregistrovali nic, co by v tomto případě potvrzovalo jakákoliv jednání mezi kanadskou a českou stranou,“ uvedl Robertson. Tisková mluvčí ministerstva spravedlnosti Iva Chaloupková tvrdí, že proces extradice – vydání osoby do zahraničí k potrestání – je otázkou několika měsíců. „Po vynesení rozsudku bude vydán mezinárodní zatykač a teprve v momentě, kdy bude osoba zatčena, se může začít jednat o vydání,“ říká Chaloupková.