Zlatá horečka dorazila už i do České národní banky (ČNB). Poprvé v novodobé historii má vrchní strážce finanční stability v úmyslu nakupovat zlato. Dosud jej v rezervách ubývalo, kvůli výrobě mincí mizí z trezoru ČNB každý rok stovky kilogramů žlutého kovu. Loni se zásoby snížily dokonce o 764 kilogramů. Centrální banka nyní tvrdí, že rezervy už nebude snižovat a spotřebované zlato dokoupí.
Letos už přitom stihla spotřebovat dalších 155,5 kilogramu.
První úvahy, že by se zlato do rezerv dokupovalo, se objevily v roce 2018.
Teprve loni ale záměr schválila bankovní rada. První nákupy proto mohou začít až letos. „Primárním cílem nového postupu pro držbu zlatých zásob je udržet objem zlata ČNB na určité minimální úrovni.
Podíl zlata na devizových rezervách centrální banky však zůstane i nadále nízký,“ řekla týdeníku Euro mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová. Aktuálně Česká republika drží 7,8 tuny, od roku 2005 se zlatý poklad ztenčil o šest tun.
Podle not MMF
Centrální banka neuvedla, za jakých podmínek má v úmyslu zlato dokupovat. Tedy zda bude vyčkávat na výhodnější kurz, nebo bude nakupovat i v situaci, kdy zlato atakuje rekordní cenové úrovně. Tak jako tak ale musejí Na Příkopě počítat s tím, že si připlatí. Zájem o zlato je kvůli nejistotě na trzích v důsledku celosvětové pandemie koronaviru extrémní. Během května vystoupala cena této komodity na 1768 dolarů za trojskou unci, což je nejvyšší hodnota za sedm let.
Přestože během roku 2019 spotřebovala ČNB na výrobu mincí zlato v loňských cenách za 830 milionů korun a za prodej numismatického materiálu oproti tomu inkasovala „jen“ 551 milionů, účetně neprodělává.
Zlato totiž eviduje v historických cenách, které vycházejí na 61,69 koruny za gram. Aktuální tržní cena za gram je více než dvacetinásobná.
ČNB tvrdí, že postavení zlata v rámci devizových rezerv se nemění. „Budeme dokupovat zlato tak, aby nedocházelo k jeho dalšímu úbytku v devizových rezervách. Z hlediska celkových rezerv by nemělo zlato dle metodiky Mezinárodního měnového fondu tvořit více než dvě až tři procenta celkových devizových rezerv centrálních bank,“ poznamenala Vodstrčilová. V případě České republiky se zlato podle vyjádření ČNB na devizových rezervách podílí zhruba 0,2 procenta.
Česko je tak zřejmě jednou z mála zemí, která se metodikou Mezinárodního měnového fondu řídí. Okolní státy totiž zlato nakupují nebo ho alespoň drží, a metodikou MMF se rozhodně omezovat nenechávají. Například Polsko nakoupilo od začátku loňského roku více než 125 tun zlata. Celkově tak nyní disponuje objemem 228,6 tuny, což představuje zhruba deset procent jeho rezerv.
Sousední Slovensko je na dvaadvaceti procentech a Rakousko má v sejfech centrální banky uloženo 280 tun zlata, tedy pětapadesát procent devizových rezerv.
Z údajů organizace World Gold Council (WGC), která na základě dat Mezinárodního měnového fondu sleduje vývoj hodnoty zlatých rezerv jednotlivých států, jsou v první stovce zemí seřazených podle objemu zlatých rezerv jen dvě, u nichž hodnota zlata vychází na méně než jedno procento celkových devizových rezerv. S Českou republikou je to ještě Hongkong.
Podle WGC nakoupily v loňském čtvrtém čtvrtletí národní banky více než 148 tun zlata, což je meziroční nárůst skoro o čtvrtinu. Ruská centrální banka například nakoupila více než 92 tun zlata, což znamenalo největší čtvrtletní čistý nákup provedený touto institucí od roku 1993.
Dalšími velkými odběrateli byly centrální banky Turecka, Kazachstánu a Indie.
Švýcarsko exportovalo letos v dubnu celkem 131,8 tuny zlata, přičemž 85 procent z tohoto množství mířilo do Spojených států.
Zlato je víc než kdy jindy považováno za historicky osvědčený přístav vhodný k uchování hodnoty, pomáhá snížit váhu dolaru v devizových rezervách a vyhnout se případnému riziku geopolitických tlaků.
Průvan v trezoru
Česko si drží odmítavý postoj ke zlatu od konce devadesátých let. ČNB vlastnila v druhé polovině devadesátých let 70 tun zlata. V letech 1997 a 1998 ale 56 tun rozprodala. Z výroční zprávy ČNB za rok 1998 vyplývá, že o prodeji zlata rozhodli centrální bankéři po zvážení poklesu významu zlata jakožto rezervního aktiva, dále dlouhodobě klesající ceny a nízkých výnosů z jeho držby. Centrální banka tehdy inkasovala za prodej 16,4 miliardy korun. Kdyby stejné množství prodala letos, mohla získat přes osmdesát miliard korun.
„Kdybych byl u tohoto rozhodování, nejspíš bych souhlasil,“ říká nyní k prodeji velké části zlatých rezerv Mojmír Hampl, který byl v letech 2006 až 2018 členem bankovní rady ČNB. Tehdejší optikou bylo možná opravdu výhodnější zlato prodat a utržené prostředky vložit do německých dluhopisů, což byl plán centrálních bankéřů tehdy v čele s guvernérem Josefem Tošovským. Z dnešního pohledu se toto rozhodnutí jednoznačně nevyplatilo.
Třeba sousední Slovensko od rozdělení federace své zlato z devizových rezerv v podstatě neprodávalo a přišlo o část zlatého pokladu jen kvůli přijetí eura a souvisejícím transferem části svých devizových rezerv do Evropské centrální banky.
„Je velmi subjektivní hodnotit, zda by stát měl vlastnit více zlata,“ konstatuje profesor ekonomie Univerzity Karlovy Michal Mejstřík. Na konci dubna letošního roku se zlaté rezervy ČNB smrskly na 275 tisíc trojských uncí, což je pouhých 11,2 procenta proti stavu při vzniku České republiky.
Celková hodnota zlata v držení centrální banky od začátku roku rostla, přestože se jeho objem snížil. Důvodem je rostoucí cena. Zatímco v přepočtu na aktuální cenu zlata dosahuje nyní náš zlatý poklad hodnoty přibližně 475 milionů dolarů, na začátku roku to bylo o 44 milionů dolarů méně.
Graf
Rezervy se tenčí (zlato v držení ČnB, v tunách)
13,62 2005
13,53 2006
13,46 2007
13,34 2008
13,13 2009
12,91 2010
12,70 2011
12,45 2012
11,58 2013
10,85 2014
10,45 2015
9,76 2016
9,44 2017
8,76 2018
7,99 2019
7,84 duben 2020 Celková hodnota zlata v držení centrální banky od začátku roku rostla, přestože se jeho objem snížil.
O autorovi| Petra Jaroměřská, jaromerska@mf.cz
