HOŘÍ, MÁ PANENKO

Podniku hrozí, že brzy spadne do konkursu

Nejen obvyklé letní horko zažil minulý týden podnik Železárny Hrádek, který vlastní ocelářský magnát Zdeněk Zemek. Krajský obchodní soud v Plzni nejprve minulé úterý vyslal do podniku předběžného správce Jana Klímu. Ve čtvrtek jeho pravomoci podpořil předběžným opatřením, kterým orgánům a managementu zakázal disponovat majetkem podniku v areálu Železáren v Hrádku a v kladenské Poldovce. Týž den předal Klíma za asistence policie znění předběžného opatření řediteli železáren Ladislavu Vysockému. O podaných návrzích na konkurs bude soud jednat ve středu 28. června. Soud to zastavil. Na Železárny Hrádek jsou podány dva návrhy na konkurs. Podala je Vodárenská strojírenská společnost Sokolov (VOSS), které podnik dluží 362 tisíc korun, a pojišťovna Metal Aliance. Ta má na železárny pohledávky za 3,5 milionu korun. Ještě v pátek odpoledne se údajně ke dvěma výše zmíněným návrhům přidalo dalších deset menších věřitelských firem. Celkové dluhy po lhůtě splatnosti dosahují v podniku 220 milionů korun. Navíc začaly ze skladů železáren mizet výrobky. Plzeňský soudce Jan Blažek proto poslal do železáren Jana Klímu, aby tomu zabránil. „Odteklo obchodní zboží za miliony korun, uvedl Klíma. Současný ředitel podniku Vysocký, který do funkce nastoupil teprve 19. června, však prodej majetku nepovažuje za nic špatného: „Je jasné, že pro to, abychom zaplatili dluhy, musíme získat prostředky prodejem zásob. Jiná cesta není, Zemek přece nemůže sáhnout do kapsy a vytáhnout několik milionů. Klíma vysvětlil, že opatřením soudu by se rozhodně neměly zastavit obchodní vztahy společnosti, expedovat zboží však lze až po jeho souhlasu. Hlavním úkolem nucené správy totiž je zjistit a zajistit majetek společnosti, a chránit tak zájmy věřitelů. Konkurs pravděpodobný. Angažmá předběžného správce bude trvat tak dlouho, dokud soud nerozhodne o podaných návrzích na konkurs. A právě o nich se u plzeňského soudu bude jednat tento týden. Vzhledem k ekonomickému stavu podniku je pravděpodobné, že bankrot bude vyhlášen. Předběžný správce by se poté přeměnil na správce konkursní podstaty. Zdeněk Zemek však věří, že konkurs nakonec prohlášen nebude: „Jednáme s oběma věřiteli a myslíme, že se dohodneme. Podnikatel považuje za nešťastné, že ke všemu došlo v době krize Investiční a Poštovní banky. Měl s ní totiž rozjednané provozní úvěry, které nyní již zřejmě neobdrží. Peníze se proto snažil získat urychleným rozprodejem zásob na skladě. Vysocký uvedl, že dluh k sokolovské VOSS již podnik snížil o sto tisíc korun. „Oni však nechtějí od svého návrhu odstoupit, protože nevěří lidem z vedení železáren, dodal ředitel. Prozatím Zemek zaslal Klímovi fax, v němž vyjadřuje svoji ochotu spolupracovat. Výplaty, kde jste? Místní odboráři vzhledem k ohrožení podniku vyhlásili 5. června stávkovou pohotovost. Podnik má sice údajně řadu lukrativních zakázek, ale nemá provozní peníze. V polovině měsíce se dokonce zastavila část výroby. Výplaty zaměstnanců se v poslední době také ne–ustále zpožďovaly. A to se odborům samozřejmě nelíbilo. Klíma tvrdí, že momentálně není na účtech železáren vůbec nic a navíc jsou obstavené. Pracovníci tedy vydělané peníze asi hned tak neuvidí. Odvolaný ředitel Vlastimil Moulis ještě v době, kdy byl ve funkci, uvedl, že železárny neměly k dispozici přehled o finančních tocích za prodej svých výrobků. Veškeré zakázky se realizovaly přes obchodní společnost Ferromet. To považuje za příčinu nedostatku provozního kapitálu v Hrádku. Mluvčí podniku Jarmila Feureislová uvedla, že Moulisovo uvolnění z funkce ještě zvýšilo nervozitu v podniku. Za hlavní příčinu personální změny považuje to, že bývalý ředitel byl odpůrcem systému obchodní politiky přes Ferromet. Zemek naopak tvrdí, že bez Ferrometu a jeho dotací by železárny již dávno padly. Jenže nyní je obchodní firma v druhotné platební neschopnosti. Vysocký uvádí, že její pohledávky přesahují 400 milionů korun, a proto nemůže do Hrádku nalévat další peníze. Klíma potvrdil, že veškeré vstupy a výstupy ze železáren jdou přes Ferromet. Zatím však ještě nestihl prošetřit, jak jsou nastaveny podmínky vzájemné provázanosti, a nemůže se tedy v tomto sporu přiklonit ani na jednu stranu. V každém případě odbory nepovažují ustavení předběžného správce za nic, co by podniku škodilo. „Je to jeden ze způsobů řešení. Věřím, že se změní špatný stav podniku a bude perspektiva, že železárny zase začnou efektivně fungovat a zachovají zaměstnanost, prohlásil místopředseda odborů Miroslav Šimonovský.

Kdo je předběžný správce Institut předběžného správce nově zavedla novela o konkursu a vyrovnání, která vstoupila v platnost letos 1. května. Má zabránit tomu, aby soud zbytečně neprohlásil konkurs na společnost, která by tím ztratila zakázky a prestiž u svých obchodních partnerů. Soud předběžného správce ustaví, má–li podezření, že dlužník je v úpadku. Jeho úkolem je zamezit vedení společnosti manipulovat s účetnictvím, zabránit odlivu veškerého majetku, a ochránit tak věřitele i zaměstnance podniku. Odborníci vesměs nové ustanovení vítají. Problém ovšem vidí v tom, že správce není vybaven dostatečnými pravomocemi, a tak jen těžko může zabránit únikům majetku z podniku. Další potíž tkví v odměňování předběžných správců. Mají totiž nárok jen na úhradu vynaložených výdajů a na část zálohy na náklady konkursu, kterou složili navrhovatelé bankrotu. Není však specifikována její výše. Pokud by společnost vstoupila do úpadku, měl by být konkursním správcem ustaven předběžný správce. Protože konkursní správci dostávají za svoji činnost část výnosu z konkursu, což může někdy být dost vysoká suma, mají někteří experti obavy, že by se předběžní správci mohli snažit, aby byl bankrot na společnost prohlášen.

Španělé nepomohli Krize kolem Železáren Hrádek je důkazem, že ani renomovaní analytici ze zahraničí vždy nemusejí rozpoznat akutní rizika. Ve skupině Z–Group ještě na začátku jara působila firma známého manažera Joseho Ignacia Lópeze, který se kdysi proslavil přestupem mezi společností General Motors a Volkswagenem, o němž se vedly mnohé diskuse. Její tři pracovníci měli za úkol analyzovat situaci ocelářského uskupení a poradit jeho majiteli, jak proplout úskalím valících se problémů. „Zjistili jsme, že závody Z–Group jsou předimenzované, ne každý výrobek je ziskový, tvrdil šéf Lópezova týmu Alejandro Murilio. Doporučil sice spojení Železáren a válcoven trub Chomutov s Železárnami Hrádek, nedokázal však varovat před blížící se krizí. „Konzultantská firma může těžko odhalit problémy, když je vedení firmy skrývá, hodnotí působení Lópezovců Zdeněk Zemek. Naráží na skutečnost, že ho bývalý generální ředitel Železáren Hrádek údajně odmítal informovat o vývoji zadluženosti podniku a do poslední chvíle zatajoval nejožehavější případy. I kdyby tomu tak nebylo, Murilio tvrdí, že jeho tým se zabýval spíše obecnými záležitostmi, například otázkou, zda se nadále věnovat výrobě bezešvých trubek, či nikoli. „Co je na práci Lópezovy skupiny nejdůležitější: jasně proklamovala, že hrádecký podnik je zdravá firma, která se může směle měřit s devadesáti procenty podniků v zemi, tvrdí Zemek. Odmítá ale zveřejnit, na kolik lópezovská analýza Z–Group vlastně přišla: „Slyšel jsem fámu, že jsme jim platili milion korun měsíčně, to je nesmyl, bylo to mnohem méně,“ říká.