Je to na dlouhá léta poslední šance, jak získat kmitočty potřebné pro vybudování čtvrtého celorepublikového mobilního operátora. Pro stávající tři GSM operátory je to zase možnost, jak se dostat k telekomunikačním frekvencím, tolik potřebným pro vybudování moderních vysokorychlostních sítí LTE označovaných jako 4G. Připravovaná aukce kmitočtů již několik měsíců vzbuzuje velké emoce a v podobném duchu se nesla i konference pořádaná týdeníkem Euro na téma rychlého mobilního připojení k internetu. „Jsem přesvědčen, že podmínky výběrového řízení jsou natolik dobře nastavené, že umožní vstup nového hráče a zároveň donutí stávající operátory, aby moderní sítě stavěli rychleji,“ uvedl Pavel Dvořák, předseda Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), který aukci organizuje. Definitivní podmínky výběrového řízení, jež proběhne na podzim, regulátor trhu zveřejní příští týden poté, co je odsouhlasí vláda.
Investiční sebevražda
Na jedné straně manažeři současných mobilních operátorů, tedy O2, T-Mobilu a Vodafonu, na straně druhé zástupci firem, které nabízené volné kmitočty chtějí vydražit a na nich vybudovat čtvrtého operátora. Tak vypadalo kolbiště na konferenci Euro Telco. Slovní bitva se svedla zejména o nastavení podmínek aukce, především pak o případné vymezení prostoru pro nově příchozího operátora v lukrativním pásmu 800 megahertzů (MHz). „Za stávajících podmínek, kdy není alespoň jedna z licencí v tomto frekvenčním pásmu vyčleněna pro nový subjekt, se do aukce žádný zájemce nepřihlásí. Byla by to investiční sebevražda,“ prohlásil Jan Lembas ze společnosti CET Capital, která již dříve projevila zájem se tendru zúčastnit.
Předseda ČTÚ vysvětloval, že regulátor, potažmo stát, k takovému kroku přistoupit nemůže. A to kvůli hrozícím arbitrážím ze strany současných operátorů. V éteru je totiž prostor jen pro tři celorepublikové sítě v pásmu 800 MHz, a O2, T-Mobile a Vodafone již dříve uvedly, že když se na někoho z nich v aukci kvůli podobným podmínkám nedostane, nevylučují soudní dohru tendru. „Alespoň zachováváme pro podporu nově vstupujícího dostatek kmitočtů v pásmu 1800 MHz, kde se dá plnohodnotná síť postavit. Také jsme do podmínek zapracovali institut spektrálního limitu pro stávající operátory, díky čemuž budou moci noví zájemci soutěžit o větší část kmitočtů než ti současní,“ argumentuje Dvořák. Přeloženo do laické češtiny: stávající operátoři nebudou moci skoupit vše, co půjde. „Na základě připomínek k připravované aukci jsme také rozšířili podmínku takzvaného národního roamingu. Ať již nový celonárodní operátor nebo ti virtuální budou moci velkoobchodně využívat sítě současných operátorů po celou dobu existence sítí, nikoli jen dříve předpokládaných sedm let,“ dodává šéf ČTÚ. Všechny podmínky Dvořák konzultoval s ministrem průmyslu a obchodu Martinem Kubou a v této podobě se bude dokumentem zabývat vláda.
Vyvolávací cena klesne
Richard Feasey, ředitel pro vnější vztahy skupiny Vodafone, v této souvislosti uvedl, že z plánovaných či již uskutečněných aukcí v deseti evropských zemích jsou podmínky v Česku pro nově příchozího operátora druhé nejštědřejší hned po Nizozemsku. „V Německu, Španělsku, Itálii, Francii či Anglii nebyl pro nové operátory před aukcí rezervován ani jeden kmitočet. Stejně tak další podmínky jsou v Česku příznivější,“ soudí Feasey. Ivan Vrzal ze Svazu průmyslu a dopravy nicméně tvrdí, že v momentě, kdy bude o vítězi aukce rozhodovat jen cena, nemohou se „nově příchozí“ se současnými operátory měřit. „Pro ně není problém zaplatit za kmitočty vyšší cenu, když budou pracovat s vědomím, že si kupují lepší tržní pozici. Na trh nepřijde žádná konkurence nebo jen okleštěná a současný stav zůstane ještě několik let zakonzervován,“ uvedl Vrzal.
ČTÚ se také rozhodl snížit vyvolávací ceny kmitočtů, které se budou dražit formou elektronické aukce. Oproti původně předpokládaným 9,2 miliardy, jak zněl součet všech základních cen prodávaných frekvencí, by mělo dojít k snížení o deset až dvacet procent. Dean Brabec z poradenské agentury Arthur D. Little v této souvislosti upozornil, že skutečný finanční výnos z aukce se může od očekávání velmi lišit. „Ponaučením je například německý tendr, kdy stát předpokládal nejnižší příjem 4,9 miliardy eur a realita byla 4,35 miliardy, přičemž ve třech ze čtyř dražených frekvencí se nedosáhlo ani čtvrtiny očekávaného výsledku,“ říká Brabec. Přesto předpokládá, že v přepočtu na jeden MHz a jednoho obyvatele bude prodejní cena českých licencí vyšší než v Německu. „Odhadujeme zhruba 14 eurocentů na MHz na jednoho obyvatele. V Německu to bylo 0,023, ale například v Dánsku 0,202 a ve Švédsku 0,16 eur,“ uzavírá Brabec.
