Pokud superlaseru Brusel neprodlouží financování, bude ho muset doplatit stát. Ministerstvo financí o tom ale nechce ani slyšet
Koncem května si obyvatelé Dolních Břežan oddychli. Nekonečné řady nákladních aut, které z areálu bývalého JZD odvezly zeminu o objemu dvaceti olympijských bazénů, prořídly. Z betonového koryta, které zdálky připomíná vjezd do tunelu Blanka, se začne pomalu vypínat unikátní stavba. Hala, která vzniká podle návrhu britského architektonického studia BFLS, bude hostit jádro projektu ELI Beamlines, nejvýkonnější laser na světě. Pro srovnání: v superkrátkých záblescích dokáže břežanský unikát soustředit na plochu dvou sevřených dlaní ekvivalent celkového energetického toku slunce.
Zatímco stavba samotné haly v hodnotě 1,8 miliardy korun, kterou vysoutěžilo konsorcium firem Metrostav, OHL ŽS a VCES, slavnostně odstartovala, vědce trápí mnohem palčivější problém. ELI, největší vědecký projekt v dějinách Česka, má zajištěno financování jen do roku 2015. A pokud se nepodaří vyjednat výjimku v Bruselu a naplní se katastrofický scénář, hrozí, že v Dolních Břežanech budeme mít místo špičkového vědeckého pracoviště luxusní sklad s nevybaleným superlaserem vyskládaným v transportních krabicích.
Elitním vědcům pak může dojít trpělivost a mezinárodní věhlas ELI pohasne.
Projekt za osm miliard Na první pohled je peněženka superlaseru slušně naditá. Společně s vedlejším projektem HiLase na něj jde 7,6 miliardy koruny - 85 procent z této částky je z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI), o zbytek se postará státní rozpočet.
Když k historicky nejvyšší dotaci na jediný projekt ze strukturálních fondů EU připočteme ještě extra peníze pro postdoktorandy, vědecké týmy a tři badatelské záměry, dostaneme se na téměř osm miliard korun.
Jenže peníze nám Evropská komise přidělila v právě končícím rozpočtovém rámci, a musejí tak být utraceny do konce roku 2015. Již teď je jisté, že se to nestihne. Samotnou budovu stavbaři předají na jaře 2016, do konce téhož roku pak bude probíhat zapojování a testování superlaseru v hodnotě 1,1 miliardy korun, který dodají Američané z kalifornské Lawrence Livermore National Laboratory.
Vyčerpat dotaci na stavbu problém zřejmě nebude. Zato superlaseru hrozí, že na jeho poslední platbu, která by měla pokrýt transport a instalaci odzkoušeného prototypu, už kvůli striktním bruselským pravidlům proplácení projektu dotační peníze nebude možné použít.
„Ve smlouvě máme naštěstí klauzuli, která nám umožňuje kontrakt vypovědět tak, aby unikátní zařízení bylo dodáno do Česka. Byť ve stadiu před finalizací,“ vysvětluje Roman Hvězda, manažer projektu ELI.
Elegantní pojistkou proti hrozbě termínu je dohodnout s Bruselem takzvané fázování. Jinými slovy uzavřít doplněk dotační smlouvy, která vyjme z celkového balíku část dotace a přesune ho do dalších let. Ministerstvo školství jako správce OP VaVpI vyjednává s Bruselem o 33 milionech eur do roku 2017 -17 milionů by mělo jít na dokončení instalace laseru, zbytek pak Praha žádá na platy pro vědecký tým ELI. I ten by se totiž v roce 2016 bez unijních peněz ocitl téměř na suchu.
„Finalizovali jsme podklady, které jsme odeslali do Bruselu. Ještě v průběhu června očekáváme projednání jednotlivých částí dokumentu. K rozhodnutí by pak mělo dojít nejpozději do konce roku,“ popisuje harmonogram výjimky Michal Zaorálek, náměstek ministra školství zodpovědný za řízení operačních programů EU.
Všichni doufají, že Brusel fázování odklepne. „Z posledního jednání s Evropskou komisí máme dobrý dojem. Alespoň nám nikdo ani nenaznačil, že by naše žádost měla být zamítnuta,“ říká optimisticky Hvězda s tím, že jasno by mělo být do konce června, kdy by v Bruselu mělo proběhnout další vyjednávací kolečko. Svůj optimismus dokládá Hvězda i tím, že ELI má širokou podporu EU, a navíc nejde jen o ryze český projekt. Břežanské lasery budou součástí konsorcia, do něhož přispějí také Maďaři centrem pro ultrakrátké optické pulzy (ELI Attoseconds) a Rumuni, kteří postaví středisko pro jaderný výzkum (ELI Nuclear Physics).
Zaplaťte to sami Riziko, že českou žádost o prodloužení závěrečného vyúčtování projektu bruselští úředníci smetou ze stolu, je tak podle všeho malé. Ministerstvo financí si ale myslí něco jiného.
Když letos v březnu kabinet projednával zprávu o realizaci projektu ELI, úřad Miroslava Kalouska do návrhu usnesení vlády prosadil, aby případné dofinancování břežanského centra zajistila Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). A to výhradně z položky státního Čistě právně by právě tento ústav měl nést případné finanční záruky za projekt. Což je ovšem nemyslitelné. Zmiňovaných 33 milionů eur, o něž Česko vyjednává s Bruselem, je o čtvrt miliardy korun více, než kolik fyzikové ročně dostávají na účelových a institucionálních dotacích od státu. A pokud by účet měla „zatáhnout“ Akademie věd, musela by na ELI odkrojit pětinu svého ročního rozpočtu.
Nic není jisté Nejasnosti kolem přesunu dotací ale nejsou posledním problémem financování laserového megaprojektu. Tým ELI pevně počítá s tím, že po roce 2015 najede na peníze z nového operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV), který má podporu evropských center excelence jako jeden ze svých cílů. Jenže celý program odklepne Evropská komise pravděpodobně až za rok a čerpání z nových fondů na léta 2014 až 2020 se rozběhne až v roce 2015. Vládní rada pro vědu a výzkum navíc připomíná, že peníze pro ELI nejsou vůbec jisté.
„Nelze dopředu usuzovat, zda příjemce projektu a projektový tým uspěje v soutěži v rámci vyhlášených výzev,“ stojí v březnovém stanovisku RVVI. Podprahově tak vládní rada týmu ELI vzkazuje, že i v Česku je velká konkurence - třeba středoevropský institut CEITEC v Brně, který má po břežanském projektu hned druhou největší dotaci z EU.
ELI se tak stalo horkým bramborem nejen vědecké, ale i politické scény. Čeští politici se v Bruselu rádi superlaserem právem chlubí. Mimo jiné proto, že projekt má podporu Američanů. Když ale dojde na peníze, nechce se zaručit nikdo. A vládní rada raději alibisticky vzkazuje, že to není její problém. Až se týmu ELI podaří v Dolních Břežanech rozjet superlaser, možná by rady ze Strakovy akademie měl vzít vážně a žádné politiky na kolaudaci nepozvat. Jejich projekt to opravdu nebyl. l * rozpočtu na vědu a výzkum. Jinými slovy: ministerstvo financí dalo najevo, že na dotáhnutí projektu ELI nedá navíc ani korunu.
To ovšem na oplátku rozzuřilo vládní radu. „Tento postup by měl devastující účinek i na ty části výzkumné základny, které s projektem ELI nesouvisejí. Tedy na vysoké školy, resortní výzkumné ústavy i aplikovaný výzkum prováděný v soukromé sféře,“ píše se v usnesení RVVI. Radní pro vědu jsou nicméně s úředníky ministerstva financí zajedno v tom, že chybí vypracování varianty B. Tedy katastrofického scénáře, který by předjímal situaci, kdy se ELI ocitne na suchu.
Chmurnou vizi by měl vypracovat Fyzikální ústav Akademie věd ČR, instituce, která je formálně příjemcem gigantické dotace.
Co v Dolních Břežanech platí Brusel
(v mil. Kč, včetně státního spolufinancování)
ELI: Extreme Light Infrastructure 6800,6
HiLase: nové lasery pro průmysl a výzkum 799,9
Postdok: posílení kapacity vědeckých týmů 50,8
Top ELI: vrcholoví pracovníci 35,8
LaserSys: výzkum a vývoj femtosekundových 37,3
systémů
Laser Gen: nové způsoby generace záření 36,2
LaserZdroj: vysoce intenzivní laserové zdroje 34,6
CELKEM 7795,2
Břežanskému laseru hrozí, že na jeho instalaci kvůli striktním bruselským pravidlům nebude možné použít dotace.
O autorovi| Blahoslav Hruška, hruskab@mf.cz
