Horší než v podmínce

Projekt DONEZ prý resortu práce dosud vynesl téměř čtyři sta milionů korun úspor. Výpočet je ale spíš hraním s čísly

Pan Jaroslav Vohlídal z Hosova u Jihlavy už dva roky marně hledá nové zaměstnání. Předtím pracoval v telekomunikační firmě v Praze, která bohužel zkrachovala. Úřad práce mu prý za celou dobu předal jen jednu nabídku na nové místo. Jenže to bylo již obsazené. Dalších nabídek se nedočkal. Místo toho byl zařazen do novinky Úřadu práce, projektu DONEZ – Docházka nezaměstnaných. „Zprostředkovatelka mi řekla, v jaký den a v jakou hodinu se mám hlásit na poště s kontaktním místem Czech Point. Když jsem tam přišel, potvrdili mi návštěvu a dali další termín za dva dny,“ vypráví Jaroslav Vohlídal.
A takhle to šlo skoro tři měsíce, po něž bývají uchazeči o zaměstnání do projektu zařazeni. Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek se snaží touto formou bojovat proti nelegální práci. Lidé totiž termín další registrace na Czech Pointu znají jen zhruba dva dny dopředu. Vzhledem k tomu, že panu Vohlídalovi nebyla nikdy při návštěvách pošty nabídnuta žádná jiná práce, považoval celý projekt za poněkud absurdní. Navíc bydlí v příměstské oblasti, kam nejezdí městská hromadná doprava. „Na poštu to mám asi šest kilometrů. V lepším počasí bych to neřešil a chodil pěšky nebo jezdil na kole. Jenže já byl do projektu zařazen v zimě, a proto jsem musel jezdit autem,“ vypráví pan Vohlídal. Celá akce ho přišla poněkud draho. Dlužno vysvětlit, že pan Vohlídal je v evidenci tak dlouho, že již ztratil nárok na výplatu podpory v nezaměstnanosti. 45 kaček za návštěvu Obrátil se proto se stížností na veřejného ochránce práv. Před uplynutím tříměsíční lhůty navíc potřeboval odcestovat a chyběla mu poslední návštěva Czech Pointu. Žádal tedy představitele jihlavského pracovního úřadu, aby mu datum posunuli. Nepochodil. Musel se z úřadu práce odhlásit. Zařadil se tak k těm, kteří vypadli z evidence a vylepšují statistiky o míře nezaměstnanosti. A ještě se za ně ušetří.
Do projektu DONEZ je aktuálně zařazeno devatenáct tisíc osob, celkem se jej od loňského října, kdy byl spuštěn, zúčastnilo sedmdesát tisíc lidí. Kvůli porušení podmínek bylo do května z evidence úřadu práce vyřazeno 5733 uchazečů a necelá tisícovka odtud odešla sama, protože si našla místo. „V několika případech jsme se setkali s odhlášením z evidence ještě před zařazením do projektu a pořízením živnostenského listu z obav, že návštěvy na poštách znemožní ,melouchařen‘,“ podotýká mluvčí resortu práce Viktorie Plívová.
Za každou návštěvu úřad zaplatí České poště 45 korun, což může za jednoho zařazeného uchazeče hodit až šestnáct stovek. Do konce května si pošta vyfakturovala pěkných 60 milionů korun včetně DPH. Z pětaosmdesáti procent mají tuto částku refundovat evropské fondy, zbytek jde ze státního rozpočtu. Aby peníze skutečně přišly, musí jako každý projekt podporovaný Bruselem prokázat po uplynutí dvouletého období udržitelnost po následujících pět let (kdy už se na jeho úhradě nebudou fondy podílet). „Všechny podmínky samozřejmě dodržíme. Otázkou zdroje financování, a zda bude DONEZ pokračovat ve stejném objemu, se plánujeme zabývat nejdříve po vyhodnocení roku běhu projektu,“ vysvětluje Plívová. Kouzla s čísly Jak se ministr Drábek několikrát pochlubil v médiích, DONEZ generuje značné úspory. Resort je na žádost týdeníku Euro vyčíslil na 435,5 milionu korun ke konci května. Za vyřazené uchazeče je to 380 milionů a za ty, kdo si našli práci, 55,5 milionu. Po odečtení výdajů to znamená 375,5 milionu čistého. Chtělo by se zatleskat! Jenže vyčíslení úspor je ale tak trochu kouzlením s čísly. „Bilance se provádí na základě počtu vyřazených uchazečů a těch, kteří si našli místo, za každý měsíc. Za období říjen až květen včetně byly výše uvedené počty vynásobeny 15 tisíci korun, což je průměrný náklad na nezaměstnaného dle statistik MPSV, a to kumulativně. Tedy například u uchazečů vyřazených v říjnu se tato úspora přičetla i v listopadu, prosinci, lednu, únoru a březnu, protože je vyřazen na půl roku,“ vysvětluje mluvčí resortu.
Týdeník Euro se zajímal o to, jak úřad došel k oněm patnácti tisícům nákladů na jednoho člověka na dlažbě, když už jakožto dlouhodobě nezaměstnaný nepobírá podporu a jediné, co za něj stát odvádí, je 723 korun měsíčně na zdravotní pojistné. Údaj je jistě dobře kalkulován pro makroekonomické propočty, ale pro sumu úspor se příliš nehodí. Jak totiž vyplývá z nezávislých studií, na něž odkázala Plívová, ve výpočtu jsou vedle zmíněných odvodů na pojistné zahrnuty i položky jako nerealizovaný odvod zaměstnance a zaměstnavatele, výpadek daně z příjmů, náklady zaměstnavatele na propuštěného, přiznání sociálních dávek či pokles výnosu DPH a spotřební daně v důsledku slabší kupní síly člověka bez výdělku. Pro onu tisícovku lidí, co si hned po vstupu do DONEZ našla práci, by se možná dal uvedený odhad úspor považovat za relevantní. Ale není důvod předpokládat, že stejně tak se do práce dostalo zbylých bezmála šest tisícovek vyřazených uchazečů. Naopak jejich životní náklady ještě více vzrostly, protože si sami musejí hradit tisícovku měsíčně zdravotní pojišťovně. Někteří z nich se navíc přesunuli do jiné přihrádky sociálních dávek, ocitli-li se v hmotné nouzi.

**Omluvenky od lékaře**

Projektu DONEZ se účastní lidé, kteří jsou bez práce buď delší dobu, nebo opakovaně. Před návštěvou Czech Pointu je neochrání ani svěcená voda. Jedinou omluvenku skýtá potvrzení od lékaře či pohovor u potenciálního zaměstnavatele, které musí předložit na poště následující den po původním termínu. Úřad práce je pak dodatečně uznává. Vůči podmínkám a obsahu projektu se ostře vymezil ombudsman Pavel Varvařovský. Tato praxe podle něj nemá dostatečnou podporu v zákoně. „V žádném ustanovení zákona o zaměstnanosti se obsahově nekonstruuje nová povinnost uchazeče o zaměstnání, tedy hlásit se dvakrát až třikrát týdně na kontaktním místě veřejné správy (na pobočku České pošty) za účelem zamezení nelegálního zaměstnávání. Pokud však uchazeč o zaměstnání úřadem práce uloženou povinnost nesplní, přestože mu nebyla uložena zákonem, je trestán sankčním vyřazením z evidence,“ vysvětluje Varvařovský ve svém stanovisku. Jeho úřad již zaregistroval na padesát stížností vůči DONEZ. Dosud vede čtyři šetření a čeká, zda ministerstvo práce (MPSV) vyhoví jeho žádosti o přezkum zákonnosti rozhodnutí vydaných úřadem práce. Navíc byla ještě v jednom případě podána individuální správní žaloba podpořená stanoviskem ombudsmana.
Resort ovšem kritiku odmítá. „Na obecná prohlášení typu, že projekt není v souladu se zákonem a že je diskriminační, nezbývá než reagovat v podobě již zveřejněných argumentů: povinnost uchazečů plnit povinnosti k úřadům práce a kontaktním místům Czech Point v zákoně exaktně uvedena je,“ namítá mluvčí ministerstva.

Ombudsman je navíc přesvědčený, že úřad práce překračuje své pravomoci, protože prevence nelegálního zaměstnávání mezi jeho zákonem stanovené pravomoci nenáleží a nikterak nesouvisí s účelem a posláním úřadu, kterým je zprostředkování zaměstnání. Žádného nezaměstnaného tak není možné nutit k docházce na Czech Point, aniž by mu zde nebylo nabídnuto zprostředkování práce či poradenství.

„Ministerstvo ombudsmana informovalo o způsobu výběru uchazečů a o předávání volných míst, která jsou poskytována ze stejného zdroje jako při osobní návštěvě na úřadě,“ nesouhlasí opět Plívová. Ale i zkušenosti uchazečů s DONEZ potvrzují, že na poště se s žádnou nabídkou dostupné práce nesetkali. Koneckonců i sama Česká pošta na svých webových stránkách upozorňuje: „Uchazeč si musí být vědom, že Czech Point slouží pouze k evidenci návštěvy, přijímání omluvenek a vystavení potvrzení o návštěvě.“ Varvařovský také projekt MPSV označil za nepřiměřený zásah do lidské důstojnosti. „Občané argumentují, že rozsah pravidelné ohlašovací povinnosti svou frekvencí převyšuje například ohlašovací povinnost pachatelů trestných činů podmíněně propuštěných z trestu odnětí svobody. V jednostranném stanovení termínu schůzky bez možnosti jej ovlivnit spatřují neoprávněný zásah do soukromého a rodinného života. Podle mého názoru zcela důvodně,“ neváhá Varvařovský volit tvrdá slova.