Snížení limitů pro odepisování majetku není jediným bodem chystané vládní reformy, proti níž mají podnikatelé výhrady. Se slibem zrušit minimální základ daně pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) se vláda v připravované reformě vypořádala jen nepřímo.
Snížení limitů pro odepisování majetku není jediným bodem chystané vládní reformy, proti níž mají podnikatelé výhrady.
Se slibem zrušit minimální základ daně pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) se vláda v připravované reformě vypořádala jen nepřímo. „Daň vypočtená z minimálního základu daně by díky zavedení slev na dani, které se na rozdíl od odečitatelných položek odečítají až přímo z přiznané daně, byla vždy nulová. Nicméně i přesto bychom rádi prosadili výslovné zrušení minimální daně, tedy aby tento pojem zmizel úplně,“ říká prezident Hospodářské komory České republiky Jaromír Drábek.
Většina podnikatelů pravděpodobně přivítá i plánované zrušení registračních pokladen. Nešťastní však podle komory budou výrobci, dovozci a servisní střediska, jejichž dosavadní investice do vývoje technických zařízení a certifikace by byly zmařeny.
PATNÁCT MÍSTO DEVATENÁCTI
Za málo ambiciózní považuje Hospodářská komora záměr postupného snižování daňové sazby pro právnické osoby. K poklesu na „slovenských“ 19 procent by mělo dojít až v roce 2010. „Optimální sazba v roce 2010 by se měla pohybovat kolem 15 procent, předpokládámeli stejný ekonomický růst jako doposud. Vyšší daň může růst ekonomiky jen zpomalit,“ obává se Drábek. Podobné výhrady má také nejhlasitější kritik vládní reformy z řad vládní koalice a autor původního ekonomického programu ODS Vlastimil Tlustý.
Jednoznačně špatným krokem v oblasti podnikatelského prostředí je podle komory zamýšlené zrušení daňově uznatelných nákladů v podobě příspěvku na stravování poskytovaného zaměstnavatelem. Komora kritizuje také zpřísnění podmínek pro uplatňování rezerv a oprávek.
Oproti původnímu vládnímu slibu se v návrhu reformy nepočítá ani se snížením povinných odvodů na pojistné. A to přesto, že od roku 2008 má být uvedena v platnost takzvaná ekologická daňová reforma, která má zavést daň na uhlíková paliva. Ta měla být vykompenzována právě snížením odvodů.
VYŠŠÍ SLEVY NA DANI JSOU KOMPENZACÍ
Dosud známými změnami v přímých daních by podle komory neměly být poškozeny žádné příjmové kategorie osob samostatně výdělečně činných. „Kvůli nemožnosti zahrnout povinné pojistné do výdajů se sice zvýší základ daně, to je ovšem nutno považovat za určitou kompenzaci výhod plynoucích ze sjednocení sazby daně na 15 procent u středně a vysoko příjmových OSVČ. U nízko příjmových OSVČ, které doposud zdaňují základ daně převážně sazbou 12 procent, je toto zvýšení kompenzováno výrazným zvýšením slev na dani,“ říká Drábek.
Hospodářská komora nemá nic ani proti vypočítávání daňového základu ze „superhrubé mzdy“ u zaměstnanců. Zaměstnavatel totiž může uplatnit jako daňově uznatelný náklad částku vyplacenou za povinné odvody pojistného zaměstnanců. Komora však připomíná původní vládní slib snížit vyměřovací základ na pojistné z dnešních 50 procent průměrné mzdy na 35 procent - tedy do stavu, který byl před reformou veřejných financí z dílny ČSSD. Z dosud představené reformy však závazek úplně vypadl.
Podle komory je rozšíření daňového základu o pojistné logické i z toho důvodu, že důchod ze sociálního pojistného je v zásadě nezdaňován, takže se tímto opatřením neporuší daňová spravedlnost a do jisté míry se zachová daňová progrese. Dodejme však, že podle informací Profitu se o zdanění důchodů během několika let uvažuje. Z toho důvodu také ministerstvo financí nyní nechce rušit zdanění starobního důchodu v nejvyšším příjmovém pásmu u starobních důchodů. Komoře nevadí ani plánované omezení pro uplatnění výdajových paušálů u některých vysoko příjmových skupin poplatníků.
ROZŠÍŘENÍ EDITAČNÍ POVINNOSTI
Za velmi pozitivní považuje Hospodářská komora rozšíření editační povinnosti u sazby daně z přidané hodnoty. Správce daně by měl vydat takzvané závazné posouzení nejpozději 30. den od podání žádosti.
Rozšíření je podle podnikatelů důležité zvláště poté, co v roce 2004 dvě novelizace zákona o DPH přeřadily značnou část položek ze snížené do základní sazby DPH. Další problémy se zařazením lze očekávat v příštím roce kvůli přechodu některých položek ekologického charakteru do snížené sazby. Ostatně nejasnostmi v klasifikaci jednotlivých položek zdůvodňovali svůj záměr zastánci jediné sazby DPH.
Komora nicméně nadále trvá na zavedení všeobecné editační povinnosti. Prosazuje, aby možnost požádat finanční úřad o závazné posouzení nebyla omezena pouze na několik ustanovení zákona.
