Ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením ODS navrhuje od ledna zvýšit minimální mzdu o 245 korun na 8200 korun. Dřívější šéf rezortu, sociální demokrat Zdeněk Škromach, přitom prosazuje zvýšení nejméně o pět až sedm stovek. Letos přitom sociální demokraté zvýšili minimální mzdu hned dvakrát - v lednu vzrostla z 7185 na 7570 korun, v červenci pak na 7955 korun.
Ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením ODS navrhuje od ledna zvýšit minimální mzdu o 245 korun na 8200 korun. Dřívější šéf rezortu, sociální demokrat Zdeněk Škromach, přitom prosazuje zvýšení nejméně o pět až sedm stovek. Letos přitom sociální demokraté zvýšili minimální mzdu hned dvakrát - v lednu vzrostla z 7185 na 7570 korun, v červenci pak na 7955 korun.
Hospodářská komora nesouhlasí ani s mírnějším plánem pravicové vlády. Požaduje totiž zmrazení minimální mzdy nejméně po dobu jednoho roku.
DRÁBEK: HROZÍ DEFORMACE MEZD
„Jakýkoliv růst minimální mzdy s sebou nese deformaci mezd ve vyšších příjmových skupinách. Dopad tedy nepocítí pouze firmy s méně kvalifikovanou pracovní silou, ale v podstatě každý subjekt,“ tvrdí šéf Hospodářské komory Jaromír Drábek. „V oborech, jako je textilní průmysl či zemědělství, stát takovým nařízením brzdí rozvoj firem a v mnohých případech dokonce ohrožuje existenci podniku,“ upozorňuje.
Podle Drábka hrozí snížení konkurenceschopnosti tuzemských firem, přímý vliv to bude mít také na růst nezaměstnanosti. Jen na daních by prý české firmy zaplatily v následujícím roce o třicet milionů korun více, zdravotním pojišťovnám dalších čtyřicet milionů a do systému sociálního zabezpečení zhruba 100 milionů korun.
„Pokud má minimální mzda chránit před chudobou, tak nerozumím tomu, proč zde máme tak hustou sociální síť, která naopak lidi motivuje k tomu, aby nepracovali. Před chudobou mají být občané chráněni právě sociálními dávkami,“ podivuje se Drábek. Minimální mzda se podle něj uměle navyšuje, aby byla její konečná úroveň vyšší než objem sociálních a dalších dávek vyplácených jednotlivcům.
Skokový růst podle Komory poškozuje především firmy s vysokým podílem mezd na celkových nákladech a ekonomicky méně vyspělé regiony.
ODBORY CHTĚJÍ VÍC „Zvýšení navrhované ODS je nedostatečné. Snižuje motivaci pracovat a posune některé rodiny do systému sociálních dávek,“ domnívá se naopak exministr Zdeněk Škromach. Vývoji ekonomiky a hospodářskému růstu by podle něj odpovídalo zvýšení přinejmenším o 500 až 700 korun.
Českomoravská konfederace odborových svazů prosazuje, aby se minimální mzda nedostávala pod hranici 40 procent průměrné mzdy. „I my považujeme zvýšení navrhované ODS za naprosto nedostatečné,“ říká mluvčí konfederace Jana Kašparová. Minimální mzda by tak podle ní přestávala plnit svoji funkci, aby se zaměstnanec pracující osm hodin v nejméně kvalifikované práci byl schopen uživit lépe než na sociálních dávkách.
ZATÍM NEJASNO
„Žádné rozhodnutí o minimální mzdě zatím nebylo přijato,“ tlumí vášně ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS). Její výše bude podle něj předmětem dalších jednání, a to i v rámci tripartity, která zahrnuje zástupce vlády, odborů a zaměstnavatelů.
