Milan Vik
Za socialismu působil Milan Vik ve strojírenství, po revoluci se dvěma společníky zprivatizoval část podniku Kosmos Čáslav. Dnes je jedním ze dvou majitelů společnosti Zenit Čáslav, která vyrábí mycí a čisticí prostředky. Během šestnácti let dokázal vybudovat prosperující firmu se 120 zaměstnanci, která konkuruje gigantům, jako jsou Procter & Gamble, Henkel nebo Unilever.
EURO: Je čistota dobrý byznys? VIK: Zpočátku to tak nevypadalo. Státní podnik Kosmos Čáslav šel do privatizace v roce 1993. Potravinářskou divizi, která vyráběla margaríny, oleje a tuky, se rozhodlo ministerstvo zemědělství privatizovat prostřednictvím kuponové privatizace. Firma skončila před sedmi lety v konkurzu. Já jsem se dvěma společníky, kteří v podniku pracovali, podal privatizační projekt na koupi divize mycích prostředků a past na ruce. S dvojnásobnou cenou jsme převálcovali mezinárodní koncern Benkiezer, který o ni také usiloval. Později jsme ale zjistili, že jsme s fabrikou nezískali ochranné známky, takže jsme je museli za dalších osm milionů dokoupit. Naopak jsme získali pohledávky v hodnotě 60 milionů korun, které byly vymahatelné tak ze třiceti procent. Ve skladech jsme našli zásoby nepotřebného materiálu za několik desítek milionů korun. Úvěry jsme ale postupně splatili, do oprav, nových technologií a zabezpečení ekologie jsme investovali téměř čtvrt miliardy korun. Již v roce 1995 jsme dostali jako první tuzemský výrobce ekologicky šetrnou známku, která zaručuje, že se přípravek ve volné přírodě po krátkém čase odbourá.
EURO: Neměli jste problémy s odběrem? Na tuzemský trh pronikly zahraniční koncerny Procter & Gamble, Henkel… VIK: Největší boj začal až s krachem velkoobchodů a nástupem velkých obchodních řetězců. Museli jsme vyčlenit značné prostředky na podporu prodeje, tedy zalistování, různé slevy, bonusy. Dodáváme do téměř všech řetězců s výjimkou diskontů. Na českém trhu s detergenty (čisticí prostředky – pozn. redakce) došlo k předělu před třemi lety. Řetězce měly významné postavení, byli tu etablovaní výrobci a začalo se hrát o to, kdo udělá kvalitní výrobek za co nejnižší cenu. I my jsme prošli restrukturalizací. Rozhodli jsme se, že budeme podporovat růst vlastních brandů, snížili jsme náklady na pracnost a suroviny a dáváme co nejvíce peněz do marketingu.
EURO: Přesto nemůžete do marketingu a PR investovat tolik jako někteří vaši konkurenti. Například Procter & Gamble je největším zadavatelem televizní reklamy. Jak s nimi soutěžíte? Cenou? VIK: Dokážeme rychleji reagovat na podmínky na trhu, nejsme svázáni řízením tolik jako nadnárodní korporace. Možná motivujeme i tím, že jsme ekologičtí a lidé si toho začínají všímat. V neposlední řadě jsou zákazníci na naše značky zvyklí. Na marketing přesto dáváme patnáct procent všech nákladů a potřebovali bychom dávat více. Pokud neporovnáváme s diskonty, jsme se srovnatelnou kvalitou levnější než konkurenční výrobky. Každé tři měsíce si děláme rozbory a sledujeme konkurenci. Testy šestnácti výroků, které si nechala MF Dnes udělat v nezávislém zkušebním ústavu, vyhodnotily Lenu na prvním místě v kvalitě, pravdivosti údajů na etiketě a účinnosti. Naše výrobky navíc dávají velkou přidanou hodnotu obchodníkům, kteří nás prosazují. V obchodě činí rozdíl v ceně jen několik korun, řetězce ovšem naše výrobky nakupují za méně než od velkých koncernů. Pokud ale my vyděláváme, obchodníci mohou také.
EURO: Na kterých značkách stavíte? VIK: V segmentu maloobchodního trhu je náš nosný brand Real, který táhne Lenu a Hit. Velký podíl obratu firmy tvoří sféra úklidových firem, průmysl, závody a autodílny, kterým dodáváme Solvinu. Už to ale není stejné množství jako před revolucí, lidé si dnes tolik neušpiní ruce. Přesto Solvina dodnes zůstala synonymem mycí pasty podobně jako Jar prostředku na mytí nádobí. Máme firmu i na Slovensku. Potěšilo nás, když v Parlamentu vystupoval Fico a říkal: Je potřeba dát zaměstnancům takové peníze, aby měli dost na to, aby si mohli koupit Solvinu.
EURO: Podléhá čisticí kosmetika trendům podobně jako třeba parfémy? VIK: Česká hospodyňka je poměrně konzervativní. Pokud bychom změnili přístup v parfemacích – kdybychom citrusovou nebo jablečnou vůni nahradili například netradiční vůní melounů nebo jahod - neuspějeme. Vyvíjíme ale stále. Jdeme cestou specializace, vymýšlíme například prostředky pro mytí varných desek nebo pro různé druhy van. Realu existuje 30 druhů, před čtrnácti lety stačil jeden. Do vývoje dáváme tři až pět procent prostředků. Musíme renovovat i formy a etikety. To je jediná cesta jak uspět vedle gigantů.
EURO: Kolik působí v Česku výrobců mycích a čisticích prostředků? VIK: Sedmdesát. Vyrábějí i v garážích, často z louhu nebo kyseliny. Zákazníci jejich levné produkty kupují a nevědí, co v nich je. Myslím si, že až 90 procent alergií je z používání špatných čisticích prostředků a na druhé straně z přílišné čistoty.
