ROK V EVROPSKÉ UNII "Dveře třinácté komnaty se otevřely," napsal přesně před rokem týdeník Profit o vstupu České republiky do Evropské unie. Tuzemské firmy vstoupily do velké místnosti, která se jmenuje jednotný trh. Ovšem zároveň do prostor, kde na ně padají hromady administrativy a nových legislativních předpisů.
ROK V EVROPSKÉ UNII „Dveře třinácté komnaty se otevřely,“ napsal přesně před rokem týdeník Profit o vstupu České republiky do Evropské unie. Tuzemské firmy vstoupily do velké místnosti, která se jmenuje jednotný trh. Ovšem zároveň do prostor, kde na ně padají hromady administrativy a nových legislativních předpisů.
Rok po vstupu České republiky do Evropské unie roste domácí ekonomika solidním čtyřprocentním tempem. Její letošní dynamika dokonce předčí loňskou a dosáhne zhruba 4,5 procenta. Inflace v zemi je nízká a má zůstat stabilní. Ustrašené prognózy, že po vstupu do Unie u nás masivně narostou ceny, se nepotvrdily. Úrokové sazby zůstaly na nízké úrovni - nyní jsou shodné s těmi, jež platí v celé eurozóně. Doba je tedy nadále příznivá pro půjčky, banky mají otevřené dlaně a začaly vycházet vstříc i menším podnikatelům.
Pravdou je, že celkové zadlužení firem a domácností roste. Rostou ovšem současně i platy, které za celý loňský rok stouply v průměru o pět procent. Životní úroveň jde tedy nahoru. „Dosavadní zkušenost našeho ročního členství v Unii je mírně pozitivní a střízlivě nadějná. Začneme-li skutečně skromně, musíme konstatovat, že za celý rok nenastal v ekonomice žádný podstatný negativní šok, který by mohl být přímo či odvozeně vztažen ke vstupu do Unie,“ hodnotí poslední rok Petr Zahradník, šéf kanceláře EU České spořitelny.
VÝHODY PŘEVAŽUJÍ
Vyvíjela by se ekonomika stejně i v případě, že bychom nevstoupili do Evropské unie? Pokračovala by zřejmě v nastoupeném růstu, otázkou je, zda takovým tempem. Dovoz a vývoz zboží do členských zemí by totiž nezískal výhodu volného pohybu bez cel, rovněž s úrokovými sazbami by to mohlo být horší, protože u zahraničních investorů bychom neměli takovou důvěru.
Podle hodnocení samotných podnikatelů převyšují výhody ze vstupu České republiky do Evropské unie před nevýhodami. Bezpochyby - otevřel se jim totiž trh se čtyřmi sty miliony potenciálních zákazníků. Samozřejmě vstupují i do většího rizika, protože konkurence se zostřila.
„Někomu je jedno, že jsme v Unii, ale mně rozhodně ne. Urychlilo mi to dopravu objednaných strojů, zbavilo zdlouhavého proclívání a otevřelo evropský trh,“ tvrdí majitel servisní firmy Abakus Martin Jedlička. Živnostník Petr Auředník, který ve své dílně v Říčanech vyrábí smyčce, si rovněž pochvaluje: „Vstup do Unie mi moc pomohl. Vozil jsem materiál z Německa a měl obrovské papírování kvůli clu. Platil jsem zbytečně 19 procent navíc. A když jsem naopak já něco posílal obchodnímu partnerovi do Německa, musel jsem do Prahy na celnici, kde jsem zase vyplňoval hory papírů.“
Statistiky hovoří jasně: Česká republika zvýšila objem svého exportu, firmám se zjednodušily podmínky. Do zemí Unie v loňském roce mířilo 86 procent českého vývozu. „Čeští exportéři plně využili výhod volného pohybu zboží. Přes slabší hospodářský růst nejdůležitějších evropských ekonomik se dokázali úspěšně prosadit na tamních trzích. Vzájemná obchodní výměna skončila aktivním saldem ve výši deset miliard korun. Zásluhu na tom má pře
devším vývoz strojů a dopravních prostředků,“ tvrdí generální ředitel České exportní banky Jan Tauber.
Z toho, že se zvýšila důvěra zahraničí v Českou republiku, vytěžil i cestovní ruch. Hoteliéři, majitelé restaurací a cestovních kanceláří hlásí: první rok v Unii byl pro nás úspěšný. Zároveň ale přiznávají, že za zvýšeným zájmem turistů stojí také celosvětové oživení cestovního ruchu. Nicméně státní kasa inkasovala díky cestovnímu ruchu loni přes sto miliard korun. Do Česka přijelo přes šest milionů cizinců.
NEVÝHODY OBTĚŽUJÍ
Nárůst pohybu zboží nepřinesl jen výhody. Doplácí na něj obce, jimiž denně projíždí tisíce kamionů. I kvůli zavedení mýtného v sousedním Německu se u nás zvýšila kamionová doprava zhruba o polovinu. Hranice přejíždí řádově o 200 tisíc kamionů měsíčně více než loni a ničí české vozovky. Raketový vývoz zboží může pocítit po roce našeho členství v Unii první velkou zatěžkávací zkoušku. Tím, jak zesilují diskuse o možnosti neschválení euroústavy ve Francii a následně možná i Lucembursku či Belgii, rostou i otázky ohledně dalšího vývoje společné měny euro. Jak by se jí neschválení ústavy dotklo? Znejistěl by kurz natolik, že by to mohlo ekonomiky
eurozóny vrhnout do recese? Někteří euroskeptici hovoří o tom, že by euro jako měna mohlo výrazně oslabit, nebo dokonce zaniknout.
Vstup do Evropské unie rovněž znamenal pro řadu podnikatelů další nárůst administrativy, povinnost prostudovat nové předpisy a řídit se jimi. Týká se to především těch, kteří se rozhodli využít možnosti čerpat peníze ze strukturálních fondů. Ti si oprávněně stěžují na záplavu papírování, které mohou jen obtížně sami zvládat.
VÝVOJ ČESKÉ EKONOMIKY
(srovnání období před a po vstupu do EU)
Meziroční růst | 2002 | 2003 | 2004 |
Výše HDP (mld. Kč) | 2415 | 2551 | 2751 |
HDP (reálně v %) | 1,5 | 3,7 | 4,0 |
Průmyslová výroba (%) | 4,8 | 5,8 | 9,9 |
Stavební výroba (%) | 2,5 | 8,9 | 9,7 |
Maloobchodní tržby (%) | 3,0 | 4,9 | 2,5 |
Nezaměstnanost (%) | 9,8 | 10,3 | 10,3 |
Inflace ke konci obd. (%) | 0,6 | 1,0 | 2,8 |
Průměrná mzda (%) | 7,3 | 6,6 | 6,6 |