Evropský turistický ruch se může snadno stát další obětí islamistického teroru
Procházka tuniskými přímořskými letovisky Súsa či Sfax je letos na podzim tísnivá záležitost. V době, kdy evropští turisté obvykle tuto část severu Afriky vyhledávají, je letos klid – a s ním nouze. Turisty vyděsily dva krátce po sobě následující teroristické útoky; při tom posledním, červencovém, postřílel v Súse jediný muž s kalašnikovem 38 lidí, převážně Britů. Reakce je očekávatelná: turisté zůstali doma nebo jeli za mořem jinam.
Tuniské hotely tak doslova zejí příslovečnou prázdnotou. Podle tamních zdrojů, jež citoval francouzský deník Le Figaro, mají hoteliéři obsazeno jen dvacet procent kapacity. Na sedmdesát hotelů již letos muselo zavřít.
Pro Tunisany je to pohroma. Turistický ruch běžně zaměstnává 400 tisíc lidí a tvoří mezi sedmi a deseti procenty tamního HDP. Vláda přitom letos tamní ekonomice předpovídala pouhých 0,5 procenta růstu; po masakru v Súse se s tou vidinou může nejspíš rozloučit.
Pátek třináctého
Paříž pochopitelně není Tunisko. Velká západní města prokázala v reakci na teroristické útoky obdivuhodnou schopnost regenerace; platilo to o New Yorku v roce 2001, o Madridu o tři roky později i o Londýně v roce 2007. Tentokrát však je situace komplikovanější a ekonomická škoda jako přímý důsledek útoků z pátku 13. listopadu je pravděpodobnější než ve zmíněných případech v minulosti.
Finanční trhy zareagovaly poměrně stoicky, jak už se při podobných událostech stalo zvykem. Pařížská burza: index CAC 40 poklesl v následující pondělí maximálně o dvě procenta a skončil pouze o 0,1 procenta níže, než začal. Londýnská burza poklesla ten den o jedno procento, zatímco německý index DAX skončil dokonce o 0,1 procenta výše.
Ztráta lidských životů je tragická, ale finance jsou finance.
Výjimkou z pravidla byly akcie společností zabývajících se turistickým ruchem. Cena akcií letecké společnosti Air France poklesla v pondělí téměř o šest procent, provozovatel hotelů Accor přišel o 4,7 procenta hodnoty a londýnská cestovní kancelář Thomas Cook o 4,2 procenta. Index „turistických“ společností (Stoxx Europe 600 Travel & Leisure Index) celkem ztratil 2,3 miliardy eur. V průběhu minulého týdne poté získal zpět zhruba polovinu.
Obava investorů je pochopitelná: rekreační centra mohou z definice být výhodným cílem budoucích teroristických útoků. V kombinaci s omezeními cestování v rámci schengenského prostoru by nedůvěra turistů mohla mít lokálně podobně citelné následky jako v Tunisku.
Ekonomická hrozba však má širší záběr.
Jinak relativně klidná reakce investorů neznamená, že Francouzi – a Evropané obecně – pařížský masakr jen tak přejdou. Silně negativní roli může sehrát obava z prostorů, kde se pohybují lidé ve vysoké koncentraci. Na fotbalovém stadionu lze příslušnými opatřeními bezpečnost do jisté míry posílit, ale v nákupním středisku taková možnost prakticky neexistuje. Evropané jsou si toho vědomi. Britské noviny přinesly v minulém týdnu zprávy o tom, že londýnská nákupní střediska vykázala o víkendu o pět až deset procent nižší tržby, než je touto dobou zvykem. Obavy před útokem jsou nejlogičtějším vysvětlením.
Přispět k tísnivé atmosféře mohla podle deníku Financial Times i trochu paradoxně skutečnost, že v oblíbených nákupních centrech v londýnském West Endu fungovaly viditelně posílené ochranky.
Ekonomické škody
Také Evropská centrální banka vyjádřila obavy, že spotřebitelé v důsledku útoků budou méně utrácet. Pod tlak se dostaly i luxusní oděvní značky kvůli strachu ze snížených tržeb v módních pařížských buticích.
To vše přichází ve chvíli, kdy ekonomika eurozóny rostla ve třetím čtvrtletí meziročně o pouhých 0,3 procenta. Snížená ochota Evropanů utrácet – v období těsně předcházejícím vánoční maloobchodní smršti – by mohla tento mizivý růst dál poškodit.
Mediální analytici, jejichž texty se objevily v listech jako Forbes, Financial Times a The Economist, se shodují na tom, že klíčová pro nejbližší budoucnost evropské ekonomiky bude odpověď na otázku, jestli Islámský stát znovu brzy zaútočí a jestli jeho následující akce budou natolik úspěšné jako ta pařížská. Příznačné je, že ony relevantní otázky znějí: „Kdy?“ a „Jak zlé to bude?“ – o tom, že další útoky přijdou, nepochybuje nikdo.
O autorovi| Daniel Deyl, deyl@mf.cz