Cosi jako houpačku představoval zahraniční obchod České republiky v roce 1999. Zatímco v prvním pololetí loňského roku vzrostly české vývozy meziročně o méně než dvě procenta a dovozy ze zahraničí stagnovaly, ve druhém pololetí roku vzrostly vývozy o neuvěřitelných sedmnáct a dovozy o patnáct procent. Dynamika vývozů a dovozů se zrychlovala ke konci roku - růst dovozů i vývozů v listopadu i prosinci převyšoval dvacet procent, a v samotném prosinci byly dovozy dokonce o 34 procent vyšší než ve stejném období 1998.
Vliv Škody Auto.
V zájmu objektivity je nicméně třeba dodat, že obdobná houpačka zahraničního obchodu zde byla již v letech 1997 i 1998. V roce 1997 se po slabém prvním pololetí dostavilo silné druhé pololetí. Předloni to bylo naopak - po silném prvním pololetí přišla slabá druhá polovina roku (vše převážně z pohledu temp českého vývozu).
Začátek zahraničněobchodní houpačky se, zřejmě nikoli náhodně, shoduje se začátkem vývozní expanze Škody Auto a přidružených dodavatelů a subdodavatelů. Pro připomínku: vývoz vozů nové řady Škoda Octavia začal ve větším měřítku ve druhém pololetí roku 1997. Jeho vliv pak po dvanácti měsících „vyšuměl . Při absenci silného střednědobého trendu v zahraničním obchodě i v letech 1998 a 1999 mimo jiné silně působil faktor rozdílných základů z předchozího roku.
Vychýlené odhady.
Tak, jak se houpačkovitě vyvíjel zahraniční obchod, obdobně se vyvíjela i očekávání budoucího vývoje. Nejreprezentativnějším vzorkem mínění ekonomických prognostiků jsou prognózy institucí ze soukromého i veřejného sektoru (mimo jiné ministerstvo financí a Český statistický úřad) u příležitosti kolokvií ministerstva financí České republiky (dvakrát ročně). V říjnu 1998 očekávalo sedmnáct institucí pro rok 1999 v průměru 14,2procentní růst vývozu a 12,8procentní růst dovozu. Po neslavném začátku loňského roku se v dubnu 1999 průměrné odhady devatenácti institucí snížily na pět procent růstu shodně u vývozu i dovozu. Ještě v září 1999 průměrná očekávaná (dvacet institucí) tempa růstu vývozu a dovozu klesla na 4,5, respektive 3,6 procenta.
Předběžná skutečnost hlášená Českým statistickým úřadem dne 21. ledna 2000 pak hovoří o 9,2procentním tempu růstu vývozu a 7,5procentním zvýšení dovozu. To při vývozech v hodnotě 928,7 miliardy a dovozech v hodnotě 998,7 miliardy korun znamená deficit obchodní bilance za rok 1999 v hodnotě 69,9 miliardy Kč. Obchodní schodek tak dosáhne 3,7 procenta odhadovaného hrubého domácího produktu. Pro porovnání: v roce 1998 byl schodek zahraničního obchodu 78,6 miliardy korun, tedy 4,3 procenta hrubého domácího produktu HDP.
Přes všechny peripetie vývoj zahraničního obchodu v minulém roce naznačuje, že existuje další prostor pro zvyšování otevřenosti české ekonomiky, v níž podíl vývozu na HDP činí v současnosti padesát procent. K pochopení hlubších souvislostí v chování českého vývozu a dovozu jsme použili statistickou analýzu. Její výsledky jsou v mnoha směrech překvapivé a z poměrně velké části objasňují současná vysoká tempa růstu exportu i importu.
Proč rostly dovozy.
Růst nominálních dovozů v posledním čtvrtletí 1999 lze z velké části vysvětlit zvýšením světových cen průmyslových surovin, jmenovitě pak ropy, a oslabením koruny vůči dolaru (při zhruba stagnaci koruny vůči euru). Cena ropy vzrostla o více než sto procent, koruna vůči dolaru oslabila o osmnáct procent. Tím se za jinak stejných okolností zvýšila nominální hodnota dovozů o zhruba dvanáct procent.
Další procenta z růstu nominálních dovozů lze vysvětlit oživením domácí poptávky ke konci roku. Při existující strnulosti domácí nabídky se růst domácí poptávky, jakkoliv je nevýrazný, odráží v růstu dovozů spotřebního zboží. Touto cestou lze vysvětlit přibližně dvě procenta z růstu dovozů.
Další část růstu dovozů lze vysvětlit přílivem přímých zahraničních investic. Jsou totiž následovány - s určitým zpožděním, které činí přibližně čtvrt roku - dovozem strojů a zařízení nutných k zahájení výroby. Příliv přímých zahraničních investic ve třetím čtvrtletí 1999 ve výši 76 miliard korun vysvětluje sedm procent růstu dovozů ve čtvrtém čtvrtletí. Zbytek růstu dovozů lze přičíst působení ostatních faktorů, jako je například vývoj relativní cenové hladiny, výrobních nákladů v zahraničí, ale i fenoménu roku 2000.
Pokud se v tomto roce směnný kurs koruny bude v průměru pohybovat na dnešní úrovni a pokud nedojde k dalšímu zvyšování cen ropy, nominální dovozy budou těmito faktory stále méně ovlivňovány. Větší roli naopak začne hrát předpokládané oživování domácí poptávky a pokračující příliv přímých zahraničních investic.
Y2K.
Vliv syndromu Y2K je natolik specifický, a proto nezachytitelný statistickými metodami, že si zaslouží alespoň krátkou zmínku (podrobněji viz Přichází nevhod, EURO 48/1999). Celá řada studií zveřejněných během loňského roku prognózovala, že psychologické faktory (očekávání problémů spojených s přechodem na nové datum) povedou koncem roku 1999 k vyšším než „normálním hodnotám některých domácích ukazatelů - mimo jiné domácí poptávky a potažmo HDP. Přičemž to, co platí v rámci jedné ekonomiky, platí i v globálním rámci.
Očekávání spojená s přechodem na Y2K mohla vyvolat „nadnormální růst globální poptávky a „nadnormální růst světové výměny zboží. To by v malé otevřené ekonomice českého typu vedlo k „nadnormálnímu růstu zahraničněobchodní výměny. Potvrzení či vyvrácení této hypotézy však bude možné až po zveřejnění dat o zahraničním obchodu za první měsíce roku 2000.
Proč rostly vývozy.
Oslabení koruny vůči dolaru nezvyšuje pouze cenu, a tedy i hodnotu dovozů, ale také cenu, a tedy i hodnotu vývozů, neboť vývozci při změně směnného kursu neupravují okamžitě své vývozní ceny v zahraniční měně. Podíl oslabení koruny vůči dolaru na růstu vývozů ve čtvrtém čtvrtletí 1999 je přibližně pětiprocentní.
Vzhledem k tomu, že Česká republika nevyváží ropu, nehraje její cena při určování cen vývozů žádnou přímou roli. České vývozy jsou naopak velmi citlivé na vývoj zahraniční poptávky. Její růst ve čtvrtém čtvrtletí 1999 vysvětluje okolo dvanácti procent z růstu vývozů.
Na růst vývozů působí i příliv přímých zahraničních investic, avšak s větším zpožděním než v případě dovozů. Toto zpoždění odhadujeme na dva roky. Je způsobeno tím, že značná část investic směřuje takzvaně „na zelenou louku , tedy do výstavby nových výrobních kapacit. Postavení nové továrny trvá značnou dobu, stejně tak jako náběh nové výroby. Pokud dnes připlyne do České republiky přímá zahraniční investice, projeví se ve vývozu v průměru až koncem roku 2001. Příliv přímých zahraničních investic ze začátku roku 1998 tak zvýšil vývozy ve čtvrtém čtvrtletí 1999 přibližně o dvě procenta.
Jak letos.
Je zřejmé, že budoucí vývoj českých vývozů bude závislý na zahraniční poptávce, především pak ve Spolkové republice Německo, kde nachází uplatnění zhruba čtyřicet procent z celkových českých vývozů. Pokud se naplní všeobecné očekávání letošního mírného oživení poptávky v Německu, lze očekávat pokračování výrazného růstu vývozů, který bude podpořen i zpožděným efektem přílivu přímých zahraničních investic v průběhu roku 1998.
Pokud nedojde k výraznému růstu domácí poptávky, což lze při vysoké míře nezaměstnanosti a nízkém růstu reálných mezd předpokládat, a pokud nedojde k výraznému oslabení koruny či k dalšímu růstu ceny ropy, lze očekávat, že v roce 2000 porostou nominální vývozy rychleji než nominální dovozy. Z toho plyne, že schodek obchodní bilance zůstane přinejhorším na úrovni roku 1999. Při příznivém vývoji zahraniční poptávky může dojít i k jeho dalšímu zlepšení. A to i přes negativní krátkodobý vliv očekávaného pokračujícího přílivu přímých zahraničních investic, které v současné době zvyšují více dovozy než vývozy.
Místo standardního rozboru vývoje teritoriální a komoditní struktury zahraničního obchodu nabízíme závěrem některé vybrané postřehy o jeho vývoji.
1. Zatímco české vývozy do Německa v roce 1999 vzrostly oproti roku 1998 téměř o pětinu (19,3 procenta), české dovozy ze SRN se zvýšily pouze o 5,5 procenta.
2. Vývozy na Slovensko se snížily o více než patnáct procent. Tento trend nezastaví ani postupné snižování sedmiprocentní dovozní přirážky v průběhu tohoto roku, neboť je způsoben především propadem slovenské domácí poptávky. Vývozy klesaly již v prvních pěti měsících roku, ještě před zavedením dovozní přirážky 1. června 1999.
3. Ve vývozu vzrostl podíl zboží s vyšším stupněm zpracování, a tudíž i s vyšší přidanou hodnotou - vývoz strojů a dopravních prostředků stoupl o 14,4 procenta, vývoz průmyslového spotřebního zboží o 13,1 procenta. Z tohoto vývoje zbožové struktury českého vývozu lze usoudit, že se zvyšuje konkurenceschopnost českých výrobků na zahraničních trzích. Katalyzátorem tohoto pozitivního vývoje je Škoda Auto, která zvyšuje nejen svoji konkurenceschopnost, ale i konkurenceschopnost svých dodavatelů. To, že čím dál více dodavatelů Škody je s to obstát v zahraniční konkurenci, lze ukázat na příkladu ČZ Strakonice či Autopalu Nový Jičín. Oba tito výrobci vyváží většinu své produkce.
